Taste Of Whiskey

6. Silence before the storm

Liam TPWK-writer
Niall Fox_ie01

Ten výhled je neskutečně nádherný. Tady můžu použít slovní obrat ,Pannenská příroda.'
Pohádkový les. Prostě nádhera, jsem rád, že mě Ni vzal s sebou a tuhle nádheru mi ukázal.

„Pojď, dáme věci do jeskyně a půjdeme nasbírat dřevo na oheň." Následuju Nialla do jeskyně, pokládám krosnu na zem. Moje záda jsem najednou zbavená tíže a já protáhnu zatuhlé svaly. Některé opravdu zabolí, až mi unikne bolestný sten.
Koutkem oka zahlédnu Nialla jak se nenápadně posmívá. Počkej, já ti dám se mi posmívat.
Niall přejde ke krosně a odepne z boků karimatky a vytáhne spacáky. Přijde mi že krosna musí být bezedná. Tohle všechno se tam vešlo?

Niall se ještě ponoří do krosny a vytáhne malou sekyrku na dřevo. To jako vážně?
„Ty máš s sebou i sekeru?" Zeptám se nevěřícně.
„A čím bych asi tak rozdělal silnější větve?" Nadzvedne obočí v otázce. „Jo, jasně chápu " Rezignuju a vydám se mu v patách.

Cestou se pochechtávám, ale nechám toho jak uvidím Liamův varovný výraz.
Společně nasbírame nějaké větve i chvojí a několikrát se ještě vrátíme pro pár menších kmínků. V noci přeci jen bývá zima a bylo by fajn, kdyby oheň uhasl až nad ránem.
,,Rozděláš prosím oheň? V boční kapse jsou sirky." Zaúkoluju Liama, ze sebe vysléknu mikinu a ujmu se sekyrky, kterou hned začnu sekat dříví na menší kusy. Když mám hotovo otočím se na Liama, který stále zápasí s rozdělaním ohně.

Rozdělej oheň. On to řekne, jak kdyby to byla otázka vteřiny. Oheň jsem už rozdělával. Přejdu ke krosně a začnu se v ní přehrabovat, až najdu sirky, ale podpalovač nikde. Frustrovaně vydechnu, takže po staru. No super.
Nakládám na hromádku nejdřív suché listí, přidám nějaké šišky a menší klacíky. Škrtnu sirkou, ale než se stihnu přiblížit, zhasne. No to snad ne.

Až na třetí pokus se mi povede sirku dopravit ke dříví. Chytne to, celý od radosti tomu chci pomoct a fouknu. Do vzduchu se vznese popel z předešlého ohně a všechen mi skončí v obličeji. S nadávkami a prskáním uskočím stranou. Niall za mnou dostane záchvat smíchu.

Podívám se k ohništi, ale nic. Jenom z něj stoupá malý pramínek kouře a nic. No to snad ne. Dneska jsem se tedy předvedl, ani oheň nedokážu zapálit.

Smíchy se popadám za břicho až mi vytrysknou slzy. Liam zatím stojí opodál s rukama založenýma na hrudi. Zvednu ruce, že se vzdávám a se smíchem přejdu k němu.
,,Pomůžu ti." Opatrně naskládám listí a větvičky na hromádku, tu obložím polínky a nahnu se nad to. Sirku zakryju svým tělem, aby mi ji průvan nesfoukl a škrtnu. Dopravím ji k ohništi a hned škrtnu druhou, kterou přiložím z druhé strany. Opatrně přidávám silnější větvičky a když jsem si jistý, opatrně několikrát fouknu aby se oheň pořádně rozhořel. Potom přidám ještě jedno silnější polínko, tak abych oheň neudusil a posadím se vedle Liama, který trochu nabručený sedí vedle mě a celou dobu sleduje mé počínání.

Sedím a sleduju jak je předkloněný a tancuje s vyšpuleným zadkem kolem ohně. Tohle mi snad dělá naschvál. Když oheň hoří a nehrozí, že zhasne posadí se Niall vedle mě.
„Ok, tohle jsem nezvládl." Přiznám poraženě. Niall se začne pochechtávat.
„Nech toho." Upozorním ho.
„Nebo co?" Vyzývavě zvedne bradu. „Nic." Beru zpátečku.
„Chceš kávu nebo čaj?" Zeptá se mě Niall.
„To mi jako chceš říct, že v té krosně máš i nádobí?" Zeptám se nevěřícně.

,,Možná?" Pokrčím rameny a vytáhnu menší kotlík. Chvilku prohrabuju větve než najdu ty co se mi hodí a zapíchnu každou na jednu stranu ohniště, na ně položím ještě jednu a zavěsím na ni kotlík, do kterého dám vodu.
,,Tak tedy kávu nebo čaj?" Pozvednu obočí v otázce.
,,Kávu prosím." Přikývnu, vyndám dva plecháčky a dám do nich kávu.
,,Budeme muset potom sejít kousek níž pro vodu, je tam horský pramen." Zamumlám spíše pro sebe, Liam ale stejně přikývne na souhlas.
V jeskyni se začíná dělat, díky ohni i slunci, které je stále vysoko, horko.
Voda začíná vřít a mě dojde, že nemám jak vodu přelít bez toho aniž bych se popálil. Zamyšleně si zkousnu ret a podívám se na Liama.