Taste Of Whiskey

17. Sweet suprise

Liam TPWK-writer
Niall Fox_ie

Po výborném obědě jsem se trochu uvolnil. Snažil jsem se nemračit, hlavně kvůli Liamovi, viděl jsem jak mu to je líto. A přitom za nic nemůže, jen ten zážitek byl nejspíše nad mé síly. Od špatného zpracování, přes Nickolase až po otřesné pití. Nastoupili jsme do auta a až po chvíli mi došlo, že nejdeme domů. Zmateně jsem se na Liama podíval.
,,Kam jedeme?" Jen se tajemně usmál a políbíl mě.
,,Překvapení." Mrkl na mě, ale víc neřekl.

Po půl hodině jsme zastavili. Jen co jsem uviděl dlouhou zeď s obrázky postav Harryho Pottera vykulil jsem oči a nadšeně se usmál.
,,Jsme tam kde si myslím, že jsme?" Otočím se na Liama.
,,Tak to zjisti." Pokrčí rameny, na nic nečekám a vystoupím z auta. A opravdu, studia Harryho Pottera. Nejspíš tu budeme vypadat jako blázni v oblecích, ale na tom mi vůbec nezáleží.

Hned se rychlým krokem vydám ke zdi a zblízka zkoumám fotografii Siriuse Blacka.
,,Co takhle na mě počkat?" Uslyším za sebou smích. Otočím se a vpadnu Liamovi do náruče.
,,Děkuju." Šťastně ho políbím a už ho táhnu za ruku dovnitř. Jsem šťastný a ani se nesnažím své pocity krotit. Vejdeme do dveří a ocitneme se v hale. Hned jak spatřím ohnivý pohár, pouštím Liama a dojdu k němu řádně ho zkoumajíc.

Je opravdu zábavné pozorovat toho sexy chlapa v drahém obleku, jak je natěšený. Je jak malé dítě, oči mu září štěstím.
Tahá mě od jednoho k druhému a nadšeně něco drmolí. Tenhle nápad se mi zrodil v hlavě úplnou náhodou a jeho realizace si vyžádala pár telefonátů, ale za to nadšení, které z Nialla sálá to stojí. Z kapsy vytahuju telefon a to přerostlé dítě fotím.

Nervózně přešlapuji ve frontě než se konečně otevřou dveře a jsme vpuštěni do promítací místnosti. Chvíli posloucháme kluka, který nadšeně povídá, zkoukneme krátký film a otevře se brána do velké síně. S Liamem předbíhám všechny děti a prohlížím si kolejní uniformy i hábity učitelů.
,,To je neuvěřitelný." Co nejblíže zkoumám zmijozelský hábit.

Přecházíme do další místnosti, kde mě hned zaujme nádobí které se samo umývá a jehlice co samy pletou. Liam jen zamnou chodí s úsměvem a nechává mě si vše v klidu prohlédnout.
Dostaneme se do tmavé uličky a podvědomě se natisknu více k Liamovi, který mě ochotně chytí kolem pasu. Projdeme kolem obří repliky Aragoga a Klofana. Jen s úžasem hledím jak se hýbou. Na konci dalšího tmavého průchodu nás čeká něco neskutečného. Modrým světlem nasvícená velká replika Bradavického hradu.
,,Fuck." Unikne mi ohromeně.
,,Jsou tady děti." Pokárá mě Liam.
,,Ale vidíš to?!" Vydechnu okouzleně. Je to rozhodně ten největší zážitek dneška, tedy nejlepší. Sestupujeme pomalu kopečkem kolem hradu, ze kterého nemůžu spustit oči.
Liam trpělivě čeká než se vynadívám a můžeme odejít. Ocitneme se v místě, kde jsou restaurace a zahrádka.
,,Chceš si něco dát?" Zeptá se.
,,Máslový ležák?" Vypísknu.

Začnu se nahlas smát.
„Jak jinak." Pochechtávám se a jdu nám objednat.
Na pultě si všímám Bertíkových fazolek a čokoládových žabek, které také koupím.
S nápoji a cukrovinkami se vracím zpět ke stolku, kde na mě čeká Niall. Blaženě se napije a i já ochutnávám. Na stůl pokládám zbytek koupených věcí. Ni, se začne smát.
„Co?" Zeptám se nechápavě.
„Ty víš co tohle je?" Zeptá se podezřívavě.
„To že nejsem takový fanatik jako ty neznamená, že jsem Harryho Pottera nikdy neviděl." Informuji ho a při tom se usmívám.

Zvednu ruce, že se vzdávám a zasměju se.
,,Toho fanatika si, ale vyprošuji. Je to jen zdraví zájem." To Liama rozesměje.
,,Takže zdraví zájem? Kolikrát jsi to viděl a četl?" Pozvedne obočí.
,,Nevím, přestal jsem to už počítat." Pokrčím rameny a musím se rozesmát taky.
,,Tak jsem možná fanatik i tak mě, ale miluješ." Vypláznu na něj jazyk.
,,To si piš." Přitáhne si mě do krátkého polibku.