Try it // 5SOS

2.

  Abych pravdu řekla cítím se oklamaná. Cítím se oklamaná svým životem, i když nevím proč,  a hlavně se cítím oklamaná svoji rodinou.
Ale čekala jsem to, čekala jsem, že mi tohle dřív nebo později udělají.
Ničí mě, že jsem vždycky poslední článek v rodině, vždycky to tak je a i bude.
 
  Naposled jsem se ohlédla za sebe, ohlédla jsem se na prázdné skříně a poličky. Otočila jsem se a s posledním nádechem za sebou nechala dveře zaklapnout.
Sešla jsem postupně všechny schody dolů a šla rovnou ven.
Brácha už seděl na zadním sedadle auta a čekal jenom na mě. ,, Můžem jet" poručil řidičovi  a ten jen kývl hlavou. Hlavu jsem si položila na okénko a hleděla ven. Chvílemi jsem si připadala jako z těch dojemných a srdcervoucích videoklipů.
,,Ségra, nebuď zaprdlá užívej novou životní etapu!" Podívala jsem se na něj a doslova ho propálila pohledem.
Často jsem uvažovala pokom mohl ten kreténizmus zdědit.  Chudák určitě mu to postupně užíralo mozek.
,,Ale vážně, hoď se do klidu. Bareš si to až moc k srdci" usmála se a já mu jeden ze svých ochablích výrazů oplatila.


Řidič  nám vyndal zavazadla z auta a naložil je do letadla. Mohla bych zřejmě zmínit, že je to soukromé letadlo samozřejmě, že ne naše, otec si ho vypůjčil od známého,  nebo prostě nějak tak.
Abych byla upřímná nesnáším turbulence a zrovna jsme jednou takovou menší turbulencí prolítali a moje nevolnost na mě určitě vidět byla. A určitě bylo i vidět jak si to Tay vážně užívá.
,,Ale copak Destiny? Je ti špatně? Neboj to přejde" Rozesmál se ,,Drž hubu" Zasyšela jsem na něj a podívala  se z okénka. Z dálky šlo ještě zahlédnout špičky mrakodrapů, patříc Los Angels. L.A. bylo město bohatých a zároveň chudých. Na každém rohu šlo zahlédnout nějaké to casino a když jste se vážně snažili sem tam jste se potkali i s nějakou celebritou.
,,Notak Dennys klidni hormony jsme v letadle a navíc jsi mi poslintala rameno,že se nestydíš!" ,,Promiň Tay, já anj neveděla, že spím"  zvedla jsem hlavu z jeho ramene a otřela si slinu ck se mi táhla od pusy. ,,Tak tohlencto bylo vážně, ale vážně nechutný takže už nespi přistáváme"
Protočila jsem panenkami a nevšímala si ho.
***
Nechápu jak mě sem Tay donutil.Procházeli jsem prázdnou chodbou.Zřejmě už zazvonilo. ,,Myslíš, že deme pozdě? " Zeptal se ,, ne, jdeme moc brzy.  Jasně, že jdeme pozdě, génie."
Zaklepala jsem na dveře učebny číslo 56 a společně jsme vešli do třídy.
,,Á naší nový studenti ,kteří zřejmě neznají náš školní řad" Pronesla učitelka jízlivě  ,,To máte pravdu, že neznámneznáme" rýpnul si Tay ,,Dobře tak nám o sobě něco řekněte" Pronesla znovu ,,Jsem Dannys Willsnová.Všichni mi říkají Destiny nebo Desti.Je mi 18 let " Řekla jsem c a podadila se vedle blonďatého chlapce,  který si podpíral hlavu a vypadal, že na něčem jede. Tay se taky představil a usedl vedle dívky s rusmímy vlasy.  Tay se na mě otočil a začal se mi smát. Ústy jsem naznačila, že ho doma zmlátim, jenže on   už balil svou novou sousedku.

-Ahoj, osobně doufám,  že se vám tenhle koncept, s trochou nádechem sportovního tématu bude líbit a budete mě podporovat.