Sbohem není navždy

#3

K: ,,Gratuluji lásko, tím nejhorším jsi si prošel, teď už tě čeká jen to nejlepší. Ale nebude to zadarmo, budeš muset bojovat."
T: ,,Mluvíš o Hannah že? Je úplně stejná jako ty."
K: ,,Správně, mluvím o sobě."
T: ,,Těším se, až tě znovu uvidím." Na to už opět neodpověděla.

9:00
Probudil jsem se, a cítil jsem se, jako bych vyhrál v loterii, protože jsem poznal holku, která je úplně stejná jako Katrin a nejspíš je to ona. Jen jak říkala,v jiné podobě. Tak jo doufám, že kluci už budou doma, protože jim o tom musím říct. Šel jsem do kuchyně a kluci tam seděli a trpěli bolestí hlavy. Myslím, že by jim teď prospěl hlavně rámus. Takže jsem si vzal vidličku a talíř, a začal jsem to o sebe třít.
T: ,,Dobré ráno zmrdi, doufám, že jste se vyspali dobře. Já přímo skvěle, a víte proč? Poznal jsem jednu holku, která je úplně stejná, jako Katrin. Je to opravdu ona. Doufám, že jste mě slyšeli." Zařval jsem.
Gu: ,,Hej tak jsi píčus? Nikomu tady není dobře, a ty tady děláš kokotiny. A gratulujeme."
T: ,,Tak aby jste měli nějakou reakci, a měli jste ze mě konečně radost, že mě někdo dokáže vytáhnout na vzduch, tak vám ještě přidám." Řekl jsem, vytáhl jsem hrnec s lžíci, a začal to o sebe mlátit.
B: ,,Tome přestaň!"
T: ,,Tak mějte ze mě aspoň radost ne?"
Ge: ,,Tome máme z tebe radost, opravdu ano, ale není nám dobře. A byli jste někde spolu?" Ty vole konečně se někdo zajímá.
T: ,,Ano byli, byli jsme na západu, a potom jsem ji doprovodil k baráku, kde mě obejmula. Bydlí kousek, což je fajn."
Gu: ,,A čím to začalo? Takovým tím klasickým na ulici?" Řekl a uchechtl se.
T: ,,No to ne. Šel jsem do obchodu od psychologa si koupit pečivo, pití a něco sladkého, s domněním, že potom půjdu na západ na kopec a budu brečet. No ale narazil jsem do ní, a ona skoro spadla, ale stihl jsem ji chytit. Podíval jsem se jí do očí, a má úplně stejně zářivé oči jako Katrin. Má úplně stejné vlasy, jako Katrin. Je snad úplně stejná. A přišlo mi, jako bych ji znal věčnost, prostě jsem jí začal věřit hnedka."
B: ,,Brácho jsme šťastní, že jsi ji konečně našel. A máš s ní dneska něco?"
T: ,,Chci ji zavolat, a pozvat ji na večeři třeba."
Ge: ,,Jo určitě ji pozvi." Řekl a usmál se.
Usmál jsem se na zpět a jen kývl.
Napíšu ji. Řekl jsem si.
T: ,,Ahoj tady Tom, nechtěla by jsi dneska něco podniknout?" Odeslal jsem zprávu a šel jsem do koupelny. Tam jsem si umyl zuby, a převlékl. Přišel jsem zpět a podíval se na telefon.
H: ,,Ahoj Tomi, klidně můžeme."
Ona mi řekla Tomi, to je hezkeee.
T: ,,Taaak dáme si sraz tam u toho pamětního stromu? Víš jaký ne?"
H: ,,Jasně, kdy?" Odepsala do minuty.
T: ,,Tak v 13:00?"
H: ,,Jasnyyy už se těším, tak zatím pa."
T: ,,Já taky, pa." Odložil jsem telefon, a usmíval se jak praštěný. Co ale podnikneme? No uvidíme.
Šel jsem do kuchyně klukům oznámit, že s ní jdu ven a oni už trochu fungovali.
T: ,,Magoři, jdu s ní ven."
Ge: ,,No vidíš, hlavně nic nepojebej."
T: ,,Prosimtě, na tomhle se nedá co pojebat."
Gu: ,,Zrovna u tebe jo. Věř mi."
T: ,,Drž hubu." Řekl jsem a ukázal jsem nás něj prostředníček.
Vzal jsem si nasnídat jen croissant a to bylo vše. Neměl jsem hlad.

11:30
Pomalu jsem se začal chystat a ano vím, je to trochu absurdní, ale chci vypadat dobře. Vzal jsem si pro dnešek bílý outfit.
Baggy jeans modré, bílé triko a na to i bílou mikinu. Potom si ještě vyberu nějaké boty, a můžu jít. Bylo 12:00 a kluci se rozhodli udělat nějakou buchtu. No pomohl jsem jim trochu, ale nestalo to za to, za prvé, nechtěli mě k tomu pustit, a za druhé zasrali mi triko od toho těsta, takže jsem se musel na poslední chvíli převlékat.
T: ,,Vy jste fakt kokoti." Prohlásil jsem, když mi zajebali triko.
B: ,,Se převleč ne?"
T: ,,Píčo, hej ale já musím za minutu vyjít." Řekl jsem nasraně a zaplul do pokoje, kde jsem si převlékl rychle triko. Rychlost.. mohl bych si uvědomit co to znamená, a nestát před zrcadlem deset minut.

12:56
Vyšel jsem z baráku, s tím že vůbec nestíhám. Běhat se nehodlám, to vůbec, ale kdyby to bylo opravdu tak nutné, tak jo.
Bylo už 13:02 a ona tam určitě čekala. Dobře to byl čas na to, se rozběhnout. Rozběhl jsem se a viděl jsem, jak ona taky dobíhá.
Jak mě zahlédla, zpomalila a začala se smát. Musel jsem se zasmát taky. Začali jsme se k sobě blížit, a já začínal být trochu nervózní. Měla na sobě uplé kraťasy, triko a přes to mikinu na zip.
H: ,,Ahooj" řekla a obejmula mě.
T: ,,No ahoj." Řekl jsem a zasmál jsem se.
H: ,,Čemu se směješ jako?"
T: ,,Jen tomu, že oba dva nestíháme."
H: ,,Ale mě to nějak nevadí, protože se necítím tak blbě, jako kdybych dobíhala jen já." Řekla a zasmála se. Musel jsem se zasmát s ní.
T: ,,Jako, já bych to normálně stihl, ale pekl jsem s kámošema buchtu, a oni mě zasrali těstem, takže jsem se šel převléct, ale trvalo mi to deset minut."
H: ,,Ježiš, a povedla se ta buchta?"
T: ,,No to nevím, protože jsem musel jít."
H: ,,Ahaaa" řekla a usmála se.
H: ,,A co je dneska na programu?"
T: ,,Noo, to jsem nepromyslel, ale můžeme jít někam na jídlo třeba."
H: ,,Tak Joo." Rozešli jsme se do restaurace poblíž její baráku.
H: ,,A děláš nějaký sport?"
T: ,,Ne, sporty mě nikdy moc nebavily."
H: ,,To mě taky ne, nikdy se mi nic nechtělo dělat. Jako jít se někam projít, nebo tak, to jo, ale běhat a tak vůbec."
T: ,,Jo to mám stejně."
T: ,,A co nějaký hudební nástroj?"
H: ,,Jo, elektrická kytara, co ty?" Jak řekla ty dvě slova, tak se mi muselo úplně zablýsknout v očích.
T: ,,Taky hraju na elektrickou kytaru." Řekl jsem a ona se na mě usmála.
T: ,,Znáš Tokio Hotel?"
H: ,,Počkat, ty jsi Tom Kaulitz?"
T: ,,Noo Joo jsem."
H: ,,Kurva, já si říkala, že jsi mi nějaký povědomý." Řekla a zasmála se.
T: ,,Já právě čekal, jestli mě budeš znát nebo ne." Řekl jsem a zasmál jsem se taky.
H: ,,Bože, ja jsem lopata." Řekla a plácla si rukou o čelo.
T: ,,Nejsi prosimtě."
T: ,,No a umíš nějaké písničky od nás?"
H: ,,Jasně, umím Wo sind eure Hände, Übers ende der welt, Ich Brech Aus, Don't jump, Monsoon, Schrei, a ještě několik dalších, ale nechce se mi na to vzpomínat."
T: ,,Takže fanynka?"
H: ,,Dá se říct, ale ne tak šílená."
T: ,,Chápu"
T: ,,Už jsme tady, tak pojď." Řekl jsem a otevřel jsem ji dveře. Poděkovala mi, a šla vybrat stůl.
H: ,,Tak sedneme si tady?"
Jen jsem kývl a ona se posadila. Hned na to přišel číšník, a dal nám menu. A my jsme si vybrali jídlo. Oba dva jsme si vybrali špagety a na pití víno. Celkem romantika ne? Jsem kokot.
Po jídle jsme se hádali kdo zaplatí, a nakonec jsem zaplatil, protože jsem vyhrál v kámen, nůžky, papír. Nakonec jsme tam seděli asi ještě hodinu a půl.