Sbohem není navždy

#4

10:28
Kurva já su hovado. Vstávat v 10?!
Ráno jsem se probudil, a Hann vedle mě ještě spala. Dneska se mi nezdál žádný sen. Docela se divím nebudu lhát.
Musel jsem se na ni neustále koukat. Byla okouzlující. Ale počkat, měla moji mikinu. Dával jsem ji včera mikinu? Nepamatuju si. No nevadí, ale sluší jí.
Rozhodl jsem se jít do kuchyně, a udělat něco na snídani. Udělal jsem topinky se zeleninou a k tomu vodu. Nevím co pije, ale kafe ani čaj jsem nenašel. Naservíroval jsem to na stůl, a šel jsem ji vzbudit. Furt spala. Nechtěl jsem ji budit, ale nechci aby ji vychladla snídaně.
T: ,,Hann, vstávej, udělal jsem snídani."
H: ,,Co? Chci spát prosím."
T: ,,Ale ono ti to vychladne." Řekl jsem a štouchl jsem do ní prstem.
H: ,,To nevadí." Řekla a převalila se.
T: ,,Tak když to nepůjde po dobrém, tak to půjde po zlém." Řekl jsem a vytáhl jsem ji na okraj postele, z kterého jsem ji potom vzal přes rameno, a donesl do kuchyně.
H: ,,Tome, pusť mě! Panebože mám svoje nohy, a dokážu chodit." Řekla, za neustálého mlácení mi do zad.
T: ,,Dal jsem si slib, a ten zněl jasně. Nikde s ní nejebni o zem, takže se soustředím, abych sebou nejebl."
H: ,,Ježíš, dobře no."
Donesl jsem ji do kuchyně, a posadil ji na ostrůvek v kuchyni. Ona se zadívala na moje tělo, a bylo vtipné pozorovat, jak se snaží se nekoukat.
T: ,,Prosím." Řekl jsem a podal jsem ji talíř s jídlem a vodu.
H: ,,Jeee děkuju moc, to jsi nemusel." Řekla a usmála se. Jen jsem se usmál, a začal jíst svou snídani.
Po snídani mi napsal Gustav.
Gu: ,,Čus, hele nechceš přijít do Studia za půl hodiny? Už jsme tady, a nejspíš tu budeme i zbytek dne. Možná půjdeme do baru, možná ne. Ale chceme tu spát. Pokud přijdeš, klidně vem tu tvoji holku."
Jak jsem si to přečetl, tak jsem se hned zeptal Hanny, jestli nechce se mnou.
T: ,,Hann? Nechceš se mnou za klukama do studia? Ono by se tam nejspíš i spalo, a možná by se šlo večer do klubu, ale to se ještě neví."
H: ,,Jasně, půjdu ráda." Řekla a usmála se.
T: ,,Hele, a co ta mikina? Spalo se ti v ní dobře?" Řekl jsem a zasmál jsem se.
H: ,,No em- jak ti to jen vysvětlit."
T: ,,V klidu, nemusíš nic vysvětlovat, klidně si ji nech. Sluší ti." Řekl jsem a ona se začervenala.
H: ,,Děkuju, takže si ji můžu nechat?"
T: ,,Jasně, je tvoje."
H: ,,Děkuju moooc" řekla a začala se radovat. Nevěděl jsem, že bude mít takovou radost.
H: ,,No nic, jdu se připravit a můžeme jít?"
T: ,,Můžu si jít jen pro triko a kalhoty? Nechci chodit úplně po městě v trenkách."
H: ,,Jasně pojď." Řekla a rozešla se do pokoje. Vzala si tam na sebe taky baggy jeans a nechala si moji mikinu.
Já jsem si oblékl kalhoty, triko vzal jsem si čepici a mohli jsme jít.
Divím se, že se nepotřebovala upravovat v koupelně. Ale nějak mi to nevadilo.
Vyšli jsme z baráku, a zamířili jsme do Studia. Cesta trvala asi 10 minut a byli jsme tam.

11:02
H: ,,Hele, co když klukům nepadnu do oka?" Zhrozila se Hann.
T: ,,V klidu, pojď oni tě rádi poznají." Jen kývla a rozešla se za mnou.
T: ,,Jsme tady, a mám i Hannah."
Ge: ,,No konečně ji budu moct poznat." Zařval George a já jsem slyšel, jak se všichni hrnou do předsíně.
Kluci se vyřítili z poza rohu, a všichni si ji projeli pohledem.
H: ,,Ahojte, jsem Hannah." Řekla a podala jim ruku. Oni ji místo toho každý ale obejmul.
B: ,,Ahooj, jsem Bill." Řekl a obejmul ji.
Gu: ,,Čaaau, jsem Gustav." Řekl a letmo ji obejmul.
Ge: ,,Ahoj, George." Řekl a obejmul ji taky. Myslím, že si padli do oka.
Šli jsme se si sednou do takového obýváku, a Bill začal mluvit.
B: ,,Tak jo, potřebuju tvoji kytaru Tome. Potřebuju, aby jsi nahrál jeden klip."
T: ,, Moreee, teď jsem si sedl." Řekl jsem a znovu jsem se zvedl.
T: ,,A jaký?"
B: ,,Ich Bin Nicht Ich, víš ne?"
T: ,,Jasně že vím." Řekl jsem a šel jsem do Studia.
Všichni šli za mnou, a Hannah tam zůstala.
T: ,,Klidně pojď taky." Zařval jsem na ní.
Jen kývla a přišla za náma. Vzal jsem si kytaru a začal jsem hrát. Všichni se na mě koukali hrozně vážně, a Hannah se jediná usmívala. Dohrál jsem a podíval jsem se na Hannah, která se usmívala.
B: ,,Tak jo, to bylo dobré, může být. Děkuju brácho." Řekl a poplácal mě po rameni. Jen jsem kývl a šel jsem za Hannou.
H: ,,Hraješ krásně." Řekla a usmála se.
T: ,,Děkuju." Jen se usmála. Je krásná, ani nevíte jak. Nevím jestli ji miluju, ale možnost tam je.
T: ,,Půjdeme do pokoje?"
H: ,,Tak můžeme klidně." Řekla a usmála se. Ano trochu pofidérní, mít ve studiu čtyři pokoje, ale aspoň se tu dá přespat.
T: ,,Jdeme do pokoje, kdyby něco, tak klepněte."
Ge: ,,Ale žádné nekalé činnosti jo? Nechci tady poslouchat další sténání."
T: ,,Ale drž piču." Řekl jsem a rozešel jsem se do pokoje, a Hann hned za mnou.
Posadil jsem se na židli, a ona se posadila hned naproti mě na stůl.
H: ,,Řeknu ti, že docela zajímavé rozhovory tady vedete."
T: ,,Noo, jsou to kreténi." Řekl jsem a usmál jsem se na ni. Ona mi úsměv oplatila, a podívala se mi na rty. Na rty jsem se jí podíval taktéž, a měl jsem chuť ji políbit. Stoupl jsem si, a postavil jsem se před ní. Naše obličeje od sebe dělilo pár centimetrů, a já jsem to už nevydržel, a musel jsem ji políbit. Hned začala spolupracovat a přitáhla si mě blíž. Chytl jsem ji za boky, a odtáhl se pro kyslík. Jen jsem se usmál a ona mě znovu políbila. Byl to jen takový rychlý polibek, ale za to sladký.
Někdo zaklepal na dveře a ozvalo se.
B: ,,Hej vy dva, jdete nám pomoct vařit oběd?"
Podíval jsem se na Hann a ona kývla že klidně.
T: ,,Jasně, jdeme vám pomoct."
H: ,,Počkat, to je to Studio tak velké?" Zeptala se a já kývl. Postavil jsem se. Podal jsem ruku Hann, která ji ochotně přijmula, a vydali jsme se spolu ke klukům. Řeknu vám, dělá se mnou divy, ale nevadí mi to.
Přišli jsme do kuchyně a kluci si tam rozdávali úkoly.
T: ,,Tak, co budeme krochnit?" Zeptal jsem se.
B: ,,Takže, budeme vařit těstovinový salát se zeleninou, masem a dresinkem." Řekl a podíval se na nás. Jen jsme kývli a všichni jsme se dali do práce. Já jsem a Billem krájel zeleninu, Hannah s Georgem dělali ten dresink, a Gustav si přidělil úkol hlídat těstoviny, protože se mu nechce nic dělat.
Viděl jsem Hannu jak se směje s Georgem, a začal jsem trochu žárlit. Bill si toho všiml a nenápadně do mě žduchl.
B: ,,Nežárli brácho, jen se smějou."
Řekl a já se na něj podíval.
T: ,,Prosimtě, však nežárlím."
B: ,,Vidím jak se na ně díváš, a mračíš se no, vůbec nežárlíš." Řekl a dokrájel poslední kus zeleniny.
B: ,,Máme hotovo."
Ge: ,,Supeer, my jsme taky hotoví."
B: ,,Paráda, co ty Gustave?"
Gu: ,,Myslím, že super. Mám to." Řekl a přecedil těstoviny. Potom už jsme to jen smíchali a najedli jsme se.
Po jídle jsme se pochválil a rozešli jsme se do pokojů.
Gu: ,,Řekl bych, že na to, že neumíme vařit, tak dobrý."
H: ,,Náhodou, to bylo skvělé." Jen jsem přikývl na souhlas.
B: ,,No nic, asi jdeme do pokojů si dát šlofíka, a potom se nějak sejdeme." Řekl Bill a šel do pokoje.
Všichni jsme šli k sobě a já jsem šel s Hann.
Vešel jsem do pokoje podržel jsem Hann dveře, zavřel jsem je za sebou a zamkl jsem je na dva západy. Otočil jsem se na Hann a ta se na mě koukala a řekl bych, že se trošku i bála.
T: ,,Copak, snad se nebojíš?" Řekl jsem a ona ztvrdla.
H: ,,Proč jsi zamkl ty dveře?"
T: ,,Měl to být vtip, neboj nic ti nechci udělat." Řekl jsem, zasmál jsem se a šel jsem odemknout.
Už jsem se chtěl otočit, ale přišla za mnou Hann a obejmula mě tak, že jsem nemohl hýbat rukama. Nějak jsem se vymanil z jejího sevření, otočil jsem se k ní a obejmul jí nazpět. Chvíli jsme tam takhle stáli, a já jsem se rozešel i s ní směrem k posteli. Já jsem si lehl a ona si lehla za mnou.
H: ,,Mám tě ráda, víš to?" Při tomhle jsem se culil jak kretén.
T: ,,Já tebe taky, a moc." Řekl jsem a pohladil jsem ji po hlavě. Řekl bych, že jsme i na chvíli usli.

17:00
Probudilo mě to, že se mnou někdo házel ze strany na stranu, a já začal rukama hledat Hann, která nikde nebyla. Hned jak jsem si to uvědomil, tak jsem vyletěl z postele a viděl jsem, jak tam všichni stojí u postele a koukají na mě.
Gu: ,,Ty se o ní tak bojíš? Ty kokote, měl to být šlofík, ne spánek na celý den."
T: ,,Ne nebojím se o ní." Řekl jsem a zakroutil jsem hlavou.
Bill se na mě jen podíval vyzývavým pohledem, a já přiznal.
T: ,,No dobře, trochu se o ní bojím no." Řekl jsem a podíval jsem se někam jinam než na ní. Potom jsem zvedl pohled a ona se na mě usmívala.
Ge: ,,Jo jdeme do baru, jdete s náma?"
T: ,,Klidně bych šel." Hann taky řekla, že by klidně šla a já se usmál.
Kluci odešli a my jsme byli opět sami.
Vstal jsem a šel jsem za ní. Původně jsem si chtěl jít pro pusu, ale nakonec jsem ji obejmul.
H: ,,Chtěl jsi si jít pro pusu co?" Řekla a zasmála se.
T: ,,Jak víš?" Řekl jsem a podíval jsem se na ní.
H: ,,Prostě vím." Řekla a spojila naše rty. Vůbec jsem to teda nečekal. No nestěžuju si že jo.
T: ,,Jsi vševědoucí?" Zeptal jsem se na tak debilni otázku.
H: ,,Jistě." Odpověděla a oba jsme se zasmáli. Šli jsme se připravit a ona si vzala krátké uplé černé šaty s kabelkou, kde si dala telefon, peněženku atd..
T: ,,Wow, sluší ti to moc. No to si tě budu muset hlídat." Řekl jsem majetnicky.
H: ,,Neboj, budu jen u tebe." Řekla a usmála se. Šli jsme za klukama kteří byli v obýváku a čekali na nás.
Ge: ,,No konečně." Řekl otráveně, a odešel si obout boty.
Všichni jsme šli za ním a udělali totéž. Vyšli jsme k jednou baru, který byl poblíž studia. Kluci byli převážně ve předu a nevšímali si nás. My jsme byli v zadu a hodně jsme se nasmáli.

V baru (17:48)
Došli jsme do vnitř a byl tu nesmírně vydýchaný vzduch, moc jsme to ale neřešili a šli jsme k baru. Sedli jsme si a já nám všem objednal panáky vodky a nějaký drink. Všichni jsme si ťukli, kopli jsme to do sebe a zapili to drinkem. Takhle to pokračovalo asi ještě půl hodiny, dokud jsme nebyli trochu v náladě. Hrála nám nějaká písnička, a my jsme se s Hann rozhodli, že si půjdeme zatancovat. Šli jsme teda na parket a začali jsme. Hann se ke mě otočila a chytla mě okolo krku. Já jsem ji chytl za boky a chvíli jsme takhle tancovali. Potom jsme šli opět na bar. Já už jsem moc nepil, ale Bill s Hann se docela dali do pití. Byli jsme tam asi tak 5 hodin, a ti dva byli rádi, že se vůbec dokážou hýbat, a nějakým způsobem fungovat. No jak říkám, já jsem docela v pohodě, jen Hann s Billem to prochu přepískli.
Přišli kluci a Gustav prohlásil.
Gu: ,,Tak vy ožungry, jelikož jsme s Georgem v pohodě jen my dva, tak vás hezky za doprovodu dovedeme domů." Řekl a George přikývl.
T: ,,Já jsem taky v pohodě, pomůžu vám, ale beru Hann." Řekl jsem a vztyčil jsem ukazováček. Kluci jen kývli, a začali jsme je tahat z baru.

Venku (22:17)
H: ,,Tome, ale já dokážu chodit, jsem naprosto v pořádku." Řekla a zasmála se společně s Billem.
T: ,,Ne nejsi, sotva jdeš." Řekl jsem a podepíral jsem ji dál.
B: ,,A kdyby něco, opil jsem ji já!" Řekl pyšně Bill.
Gu: ,,Víme, že jsi ji opil ty. Neboj." Ujistil ho Gustav.
Ge: ,,Hele, co kdyby jsme prostě odešli, a nechali by jsme je tady? Oni přece dojdou."
Gu: ,,Dobrý nápad."
T: ,,Ani náhodou." Řekl jsem a vzal jsem Hann do náruče.
H: ,,Tome, chodit umím." Pískla na mě. Jen jsem se tomu zasmál a nesl ji až do studia. Cestou neustále něco žvatlali, a bylo to neskutečné.

Ve studiu (22:36)
Došli jsme do Studia a já pomohl Hann vyzout se. Kluci mezitím už šli dát do pokoje Billa, a šli spát taky.
H: ,,Tome, děkuju moc ty medvídku."
T: ,,No nemáš za co." Řekl jsem, když jsem ji nesl do pokoje. V pokoji jsem ji položil na postel, a začal ji vyslékat.
H: ,,Co děláš Tome?" Zeptala se.
T: ,, Vyslékám tě, abych tě mohl převléct." Odpověděl jsem. Jen kývla že chápe a nechala se. Dal jsem jí své triko, a ona se jen usmála. Taky jsem se šel převléct a šel jsem za ní do postele.
Lehl jsem si a podíval jsem se na ní.
H: ,,Tome, nechci být jen tvoje kamarádka, chci tě políbit."
T: ,,Hann, nech toho, mluví za tebe alkohol." Řekl jsem.
H: ,,Chci tě." Řekla mi a usmála se. Kdyby nebyla pod vlivem alkoholu, tak už by to tu jelo.
T: ,,Hanno. Opravdu toho nech, protože by jsi toho litovala."
H: ,,No dobře no." Řekla a otočila se ke mně zády.
T: ,,Dobrou noc princezno."
H: ,,Dobrou noc Tomí." Jen jsem ji obejmul a oba dva jsme usli.