Sbohem není navždy

#5

12:15
Probudil jsem se a na hrudi mi ležela Hann. Jen jsem se usmál, opatrně jsem se vysvobodil odešel do koupelny. Udělal jsem co jsem potřeboval, a šel jsem vše připravit prášek na bolest a vodu. Rovnou jsem udělal něco na snídani. Ano vím že je oběd ale pochybuju že budou mít hlad. Udělal jsem jim ovesnou kaši s banánem, skořicí, lžičkou burákového másla a ořechy.
T: ,,Doufám že jim to bude chutnat." Řekl jsem si, když jsem dodělal jídlo, a do kuchyně zrovna přišli kluci, kteří se smáli.
T: ,, Dobré ráno, čemu se tak smějete?"
Gu: ,,Aleee, Bill v noci spadl z postele, a udělalo to ránu jako hovado. Nás to vzbudilo, a smějeme se původně tomu, že jsme ho na tu postel dostávali asi 15 minut a nemohli jsme to udělat." Sotva dopověděl větu a opět se začal smát, no samozřejmě George s ním.
T: ,,Achjo. No tady máte snídani, tak doufám že bude chutnat. Dělal jsem to snad 20 minut."
Ge: ,,Uuuu na to, že vařit neumíš, tak to vypadá dobře." Gustav jen kývl a pustili se do jídla.
Gu: ,,A kde máš tu svoji?"
T: ,,Ta ještě spí. Jo a vemte si pro jistotu prášek." Řekl jsem a podal jsem jim to.
Kluci si ho vzali a zapili ho vodou.
Gu: ,,A jaktože tak najednou jsi udělal toto?"
Chtěl jsem už mluvit, jenže mi do řeči skočil George.
Ge: ,,Chce udělat dobrý dojem." Řekl a mrkl na mě. Jen jsem na něj ukázal prostředníček a odešel ji vzbudit.
Došel jsem do pokoje a ona furt spala.
T: ,,Hanni, vstáváme, snídaně." Řekl jsem a lehce jsem ji klepal po rameni.
H: ,,Je mi blbě, nechte mě spát." Řekla a přetočila se. Ach, bude to s ní těžké očividně.
T: ,,Tak si pojď na prášek, a rovnou tam je snídaně." Řekl jsem a ona otevřela oči.
T: ,,No dobré ráno." Řekl jsem a usmál jsem se.
H: ,,Dobré ráno." Řekla a natáhla se ke mně pro objetí. Objal jsem ji a rovnou jsem využil situace, a vzal jsem ji na ruky. Jen mi obtočila nohy okolo pasu, a opřela si hlavu o moje rameno. Odnesl jsem ji do kuchyně, a všechny pohledy padly na nás.
Položil jsem ji na zem a ona si šla sednout.
H: ,,Dobré ráno." Řekla klukům, a promnula si oči. Všichni ji popřáli dobré ráno a já jsem ji podal prášek s vodou a snídani. Poděkovala mi a začala jíst. Po snídani jsme všichni šli pro Billa, kterému vychladla snídaně, a už to nejspíš nebude tak dobré.
Gu: ,,Bille debile. Pojď vstáváme!" Zařval Gustav. Všichni se začali smát a on se asi nehnul.
T: ,,Dýchá vůbec?" Zeptal jsem se.
Jen jsme se podívali na jeho hruď a ta se hýbala, to znamená že dýchal. Nic jiného mě nenapadlo, než to, že se rozbehnu a skočím na něho. To jsem taky učinil. Rozběhl jsem se a skočil jsem mu přímo na hruď.
B: ,,Do pičeee! Jsi kokot brácha?! Víš co mi dělá alkohol ne?!" Zeptal se hystericky.
T: ,,Vím ty pako, a vstávej, máš tam prášek s vodou a snídani." Jen kývl s neochotně se vyplazil z postele.
Konečně se najedl a my jsme mohli nějak začít fungovat.
Gu: ,,Šel bych na bazén, co vy?"
T: ,,Ajooo dobrý nápad." Souhlasil jsem. Všichni nakonec souhlasili, a já jsem ještě rychle jel dovést domů Hannu, ať si vezme plavky.
H: ,,Hned přijdu." Řekla a vyběhla z auta. Jen jsem kývl a počkal na ní.
Trvalo jí to asi 5 minut a už byla u auta.
H: ,,Promiň že to trvalo tak dlouho, rozsekala jsem se na schodech." Řekla a zasmála se.
T: ,,Pane bože, a jsi v pořádku?" Řekl jsem, a dusil jsem v sobě smích.
H: ,,Jasneee." Řekla a opět se zasmála. To už jsem musel s ní.
Přijeli jsme do Studia, a kluci už čekali v předsíni a povídali si.
Ge: ,,Tak co? Můžeme jet?" Zeptal se George a já si ještě zaběhl do pokoje pro plavky. Nejspíš pochopili, že nejsem připravený, takže počkali. Jak jsem přišel zpět, tak jsem viděl, jak se Hann s Billem baví, a rozumí si. Jen jsem se usmál a šel dát věci do auta. Když jsme byli všichni v autě, tak řídil George, Gustav byl s ním ve předu, a já jsem byl v zadu uprostřed Billa a Hann. Všichni jsme si povídali, a za chvíli jsme dojeli na místo. Jak jsme přijeli, tak jsme si šli koupit vstupenky, teda pokud se tomu tak dá říkat, a šli jsme si otevřít skříňky hodinkami, které jsme dostali. Byli jsme všichni připraveni, a šli jsme rovnou k bazénům. Během toho, co šla Hann přede mnou s Billem, jsem si všiml, že má na nohách jizvy. Měl jsem na plánu se ji potom zeptat, ale chci si to prozatím užít. Na bazéně jsme byli snad pět hodin, a už jsme potřebovali jít domů.

17:58
H: ,,Tak co? Půjdeme už?"
T: ,,Já bych šel, co vy kluci?"
Všichni souhlasili s naším návrhem, a šli jsme do šaten. Všichni jsme se v kabinkách převlékli, a šli jsme odevzdat hodinky. Potom už následovala cesta domů, a to jsem musel řídit já. Pořadí se nějak neměnilo, jen já řídil, Gustav byl vedle mě a zbylí tři byli v zadu.

Doma u Toma a kluků
H: ,,Děkuju moc za dnešek kluci, moc si toho vážím, ale budu muset domů, mamka se vrací někdy teď z pracovní cesty, a odjíždí zase za dva dny, tak bych chtěla být s ní chvíli." Řekla Hann a smutně se usmála.
T: ,,V pohodě chápeme to, půjdu tě doprovodit." Řekl jsem a ona se děkovně usmála. Musel jsem se usmát taky.
B: ,,Dobře Hann, moc rád jsem tě poznal, a těším se až tě zase uvidím." Řekl Bill a běžel ji obejmout. Ona se usmála a obejmula ho na zpět. Rozloučila se takhle i s Gustavem a Georgem a mohli jsme jít.
Vyšli jsme ven a ona mi poděkovala za dnešek.
H: ,,Tomí, děkuju moc za dnešek." Řekla a usmála se.
T: ,,No nemáš vůbec za co." Řekl jsem a šel jsem ji doprovodit.
Když jsme došli k jejímu baráku, tak jsme se rozloučili, poděkovala mi ještě jednou a potom už šla domů.
H: ,,Tak ti ještě jednou moc děkuju za dnešek, a za doprovod, a uvidíme se za dva dny." Řekla a obejmula mě.
T: ,,Není za co." Řekl jsem a ona chtěla už odejít.
T: ,,Počkej, můžu se zeptat?" Zastavil jsem ji ještě.
Jen kývla a já začal.
T: ,,Na bazéně jsem si všiml, že máš jizvy na nohách, z čeho to máš?" Zeptal jsem se opatrně.
H: ,,Asi v 15 jsem se začala sebepoškozovat kvůli mému tátovi. Mlátil mamku, a byl zlý. Nevěděla jsem co s tím, tak jsem to řešila takhle." Řekla a lehce se usmála.
T: ,,To je mi moc líto." Řekl jsem a stáhl ji do objetí. Jen mě obejmula na zpět a odtáhla se. Slyšel jsem za sebou auto, tak jsem se otočil, a seděla v něm nějaká žena. Hádám, že její mamka.
H: ,,Kurva." Zaklela.
T: ,,Tvoje máma?" Zeptal jsem se nervózně. Jen kývla a usmála se tím směrem, kde byla její mamka. Vystoupila z auta a já jsem ji slušně pozdravil.
T: ,,Dobrý den, těší mě." Řekl jsem a podal jsem ji ruku.
Její mamka: ,,Ahoj, ty jsi kdo?" Zeptala se a přijmula mou ruku.
T: ,,Já jsem Tom." Řekl jsem a ona se na mě usmála.
Její mamka: ,,Těší mě Tome, ráda tě poznávám."
Jen jsem se na ni usmál a podíval jsem se na Hann, která vypadala docela vyděšeně.
Její mamka: ,,Nevěděla jsem, že máš kluka, a vůbec mi to nevadí, sluší vám to spolu. Někdy určitě ho pozvi k nám na večeři."
Jen jsem se usmál a Hann taky.
H: ,,No víš, jsme jen dobří kamarádi, není to můj kluk. A určitě ho někdy pozvu." Řekla a její mamka se na ni usmála.
T: ,,No nic, nechám vás i samotě a půjdu. Rád jsem vás poznal paní-"
Její mamka: ,,Jmenuju se Stefanie."
T: ,,Joo! Rád jsem vás poznal paní Stefanie." Řekl jsem a usmál jsem se. Usmála se nazpět a já jsem ještě obejmul Hann.
T: ,,Tak se měj, mám tě rád."
H: ,,Měj se, taky tě mám ráda." Řekla v objetí a já se odtáhl. Potom už jsem odešel.

18:38
Došel jsem domů a kluci se mě začali ptát. Pověděl jsem jim úplně všechno i to s tou její mamkou. Oni se tomu jen zasmáli, a já se šel osprchovat od chlóru a šel jsem si rovnou lehnout. Klukům jsem popřál ještě dobrou noc a odešel jsem. Umyl jsem se a šel jsem napsat Hann.
T: ,,Ahooj, tak co? Jak to dopadlo s mamkou? Vypadala docela v pohodě." Do minutky mi přišla odpověď.
H: ,,Mamka se furt ptala, a je ráda." Jen jsem se nad tím musel usmát.
T: ,,Tak to je dobře. Jsem rád, že to vzala v pohodě. No nic půjdu už spát, tak dobrou noc, a slaďoučké sny."
H: ,,Ty jo, taky jsem ráda, že to vzala tak, jak to vzala. No já půjdu spát taky, tak dobrou noc a sladké sny." Potom už jsem odložil telefon, a s myšlenkama u Hann, usnul.