9:11
Probudilo mě vyzvánění mého telefonu. Protřel jsem si oči a podíval se kdo mi volá. Byla to Hannah. Zvedl jsem ji to, a zeptal se co se děje.
T: ,,Dobré ráno, co se děje?"
H: ,,Tome, musíš přijít prosím." Řekla ubrečeným hlasem a já věděl, že něco není v pořádku.
T: ,,Za pět minut jsem tam." Řekl jsem a rychle jsem si na sebe hodil nějaké oblečení.
Ge: ,,Dob-"
T: ,,Sorry nemám čas." Řekl jsem a vletěl jsem do předsíně, kde jsem na sebe obul boty, a vyběhl z baráku.
Běžel jsem jak nejrychleji jsem mohl, a vůbec mě nezajímalo, že mi plíce nefungují tak, jak by měly.
Doběhl jsem k baráku Hann a neobtěžoval jsem se tím, tam přijít bez zazvonění, nebo čehokoliv jiného.
Vtrhl jsem do jejího pokoje, a ona tam ležela ve spodním prádle a triku na zemi v klubíčku. Hned jsem si k ní klekl a ona se na mě koukla. Měla otisk ruky na pravém líčku, která se začala zbravovat do modra. Hned jsem se zeptal.
T: ,,Hann co se děje?! Mluv se mnou prosím."
H: ,,On-" nedořekla větu, a hned se rozbrečela.
T: ,,On to udělal?!" Podíval jsem se na Hann a ona jen kývla hlavou. Pochopil jsem že ji znásilnil, takže jsem se snažil zachovat chladnou hlavu.
T: ,,Tak jo, Hann teď se půjdeš osprchovat, a já zavolám tvoji mamce přes tvůj telefon jo?" Ona jen kývla a opatrně odešla do koupelny. Chtělo se mi brečet, a zároveň jsem chtěl tomu hajzlovi rozbít hubu. Vytočil jsem číslo její mamky a zavolal jí.
S: ,,Ahoj zlato, copak se děje?"
T: ,,To jsem já Tom."
S: ,,Ou, co se děje Tome?"
T: ,,Linus znásilnil Hannu. Volala mi v 9 ráno a brečela mi do telefonu, ať přijdu. Tak jsem přišel a ležela tady schoulená v klubíčku." Řekl jsem a vřela ve mně krev.
S: ,,To si děláš srandu ne?!"
T: ,,Jasně. Z tohohle si budu dělat srandu. Určitě."
S: ,,Hrozně ráda bych za ní přijela, ale nemůžu to zrušit. Myslíš, že by jsi se o ní dokázal prosím postarat? Prosím." Řekla a já poznal, že trochu brečí.
T: ,,Ano, postarám se o ní." Řekl jsem.
S: ,,Děkuju moc. Až bude mít čas, tak ať mi zavolá."
T: ,,Jo jasně, nashle." Řekl jsem a hned jsem to típl. Hned jsem vytočil číslo na Linuse.
L: ,,Ahoj Tome, co se děje?"
T: ,,Ptáš se mě co se děje kurva?! Ty to sám moc dobře víš. Proč jsi to udělal ty koště?!"
L: ,,Byla bezmocná a její máma mi nedala. Promiň, musel jsem." Řekl a zasmál se.
T: ,,A divíš se ty zkurveně zasrané hovado?! Však se na sebe podívej. Tohle bude mít ještě dohru ty zmrde."
L: ,,Jo a jakou?" Řekl a zasmál se.
T: ,,No víš, tak trochu nejsi hlavní manažer nás hlavní manažer je Benjamin Ebel. A neboj, nejsem kokot. Nahrával jsem si včera nás hovor, takže mám důkaz. Však uvidíš." Řekl jsem a típl jsem to. Měl jsem chuť do něčeho kopnout. Slyšel jsem jak se otevíraly dveře od pokoje, tak jsem se podíval a byla tam Hann. Byla v triku a jiných kalhotách, než v těch ve kterých byla před tím. Hned jsem k ní přišel a obejmul jsem ji.
T: ,,Už to bude dobré, nedopustím, aby se to opakovalo. Slibuju." Řekl jsem a dal jsem jí pusu na spánek.
H: ,,Tome, děkuju moc, že jsi přišel." Řekla a rozbrečela se na novo.
T: ,,Vůbec není za co." Řekl jsem a nechal ji se vybrečet na mém rameni. Sedl jsem si na postel a ona si mi sedla na klín.
T: ,,Už v pořádku?" Řekl jsem a pohladil jsem ji po zádech. Jen kývla a usmála se na mě. Hned na to mě znovu obejmula a já ji obejmul na zpět.
T: ,,Nemáš hlad?"
H: ,,Nemám."
T: ,,Dobře, dneska si tě vezmu s sebou a budeš spát u nás dobře?"
H: ,,Dobře děkuju moc Tome."
T: ,,Tak jo, obleč se, pober si klidně pár věcí a půjdeme jo?" Jen kývla a šla se připravit.
Napsal jsem Billovi.T: ,,Bille dneska bude Hann spát u nás jo? Nevím na jak dlouho, ale bude u nás."
B: ,,Jo jasně v pohodě, a co se stalo?"
T: ,,Hele řeknu ti to až potom." Na to mi hodil jen zobrazeno a už nic nepsal.
Přišla za mnou Hann s tím, že už je připravená.
H: ,,Už jsem připravená." Řekla a lehce se usmála.
T: ,,Dobře tak pojď." Řekl jsem a usmál jsem se na zpět.Doma (9:41)
T: ,,Jsme tu." Zařval jsem a oba jsme vešli do obýváku za klukama.
Všichni se na nás otočili, a jak uviděli Hann vyvalili oči.
B: ,,Pane bože co se ti stalo?" Vyběhl z gauče obejmou Hann.
H: ,,Víte že moje máma randí s vaším manažerem Linusem že? No tak on mě znásilnil.." řekla a do očí se jí nalily slzy.
B: ,,To je hovado." Řekl a znovu ji objal.
Kluci ji šli taky obejmout a potom jsme odešli do pokoje.
ČTEŠ
Sbohem není navždy
أدب الهواةNavázání na příběh Houpačka plná emocí, ale z pohledu Toma. Kdo nečetl příběh Houpačka plná emocí nepochopí to, takže doporučuji přečíst.