Samantha Hoffer je normální holka, která si užívá života, už dlouho čeká na pravou lásku, kterou ještě tak nezažila. Jedna hudební skupina jí však během pár týdnů změní život. Její láska k tomu jednomu členovi té skupiny je nepopsatelná. Když se jí...
Je asi 9:20 a já se vzbudila, chvíli jsem se rozkoukávala a pak se podívala na mobil, kde jsem měla několik zmeškaných hovorů a zpráv od Rii. Zavolala jsem jí zpět a on mi řekla, že jede s rodiči někam na výlet, jestli nechci jet s ní. Hrozně se mi to líbilo, tak jsem jí chtěla říct, že jo, ale pak mi došlo, že se mám zase ve studiu sejít s klukama a Tomem. Když jsem jí řekla, že nemůžu a proč, byla trochu zklamaná, ale zase na jednu stranu byla ráda, že se s ním uvidím. Típla jsem to a odložila mobil, chvíli jsem se koukala do stropu, jelikož jsem nechtěla vylézt z postele, ale po chvíli jsem se rozhodla, že si půjdu dát nějakou snídani. Došla jsem do kuchyně a z lednice jsem si vzala nějaký jogurt a k tomu jsem si udělala horkou čokoládu. Když jsem se nasnídala, šla jsem se pomalu připravit, nejdřív koupelna a hygiena, potom oblečení, u kterého jsem strávila nezdravě dlouho. Vybírala jsem a nakonec jsem se rozhodla pro tohle:
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Bylo asi 11:30 a já už jen čekala, až bude 12:00 abych mohla vyjít. Dala jsem si lehčí oběd a pak už jsem jen vyrazila, zamkla dům, obula se a šla jsem. Během cesty jsem byla na mobilu a když jsem se blížila do studia bylo přesně 12:25, stihla jsem to perfektně, už jsem napsala i Tomovi, že jsem skoro u nich, ale hodil mi na to jen zobrazeno. Neřešila jsem to a už jsem jen zazvonila na jejich dům. Přišla mi otevřít Simone a řekla, ať jdu dál, že studio je pořád rovně a potom jen doleva, bude to prý slyšet. Poděkovala jsem jí a u toho jsem se musela zasmát.
(Simone-Si) Si: Tom mi říkal, že přijdeš, takže proto jsem se nedivila, že jsi tady
S: jojo, chápu.
Si: Dobře, tak jdi, už čekají!
S: Však už jdu
Ještě jsme se pozdravily a já už šla. V hlavě mi pobíhaly myšlenky, jestli jim teda nevadí když tam budu, mají přeci jenom dost práce. Byla jsem celkem vynervovaná, ale dalo se to přežít. Když jsem došla, zaklepala jsem na dveře, jelikož jsem hudbu neslyšela. Přišel mi otevřít Bill, který se mi během sekundy hned vrhl okolo krku. Jak jsem měla hlavu na Billovo rameni jsem zahlédla Toma, jak sedí a mění struny na kytaře, všimla jsem si těch rukou od krve. Přestala jsem dýchat a Bill mě v tu chvíli pustil, všechno se odehrálo hrozně rychle, asi ani ne během půl minuty. Pozdravila jsem Gustava s Georgem, rychle a přátelsky podali ruce. Já už jen mířila za Tomem, který se na mě podíval a já v těch jeho očích viděla tu hroznou bolest, začaly mi slzet oči, při pohledu na něj, vždycky to byl kluk plný energie a teď jakoby z něj vyprchalo úplně všechno, upřímně jsem se mu nedivila, vypadalo na něm, že má fakt dost. Došla jsem k němu, rozevřela ruce a přes ty slzy jsem se na něj usmála. Tom ani setinu neváhal, rychle položil kytaru a u toho celkem dost sykl bolestí. Padl mi do objetí a já si ho silně přitiskla k sobě. Cítila jsem jak si na moje boky položil jen zápěstí, zřejmě kvůli těm prstům, které si pořezal o struny. Po chvilce jsem se odtáhli a Tom už vypadal lépe, když se na mě vděčně podíval.
S: máte ještě něco v plánu? Já jen, že bych zašla s Tomem mu to ošetřit
B: no ještě jsme chtěli pár písniček
S: nechci být nějak hnusná, ale už asi ne, podívej se na něj, Tom to nedá
B: tak fajn, skoč tam s ním a my dáme pauzu a zatím něco vymyslíme.
Byla jsem trochu naštvaná, ale musela se jen uklidnit, kývla jsem na Billa a na Toma pak taky, aby šel.
T: děkuju
S: nemáš zač, tak nenechám tě tam, asi by jsi si to zvládl ošetřit sám, ale když jsem tady, tak pomůžu
T: máš pravdu
Viděla jsem jak mu začínají dost slzet oči, když se najednou zastavil, otočil se proti mně a rozbrečel se. Hned jsem ho chytla okolo ramen a on mi začal brečet do toho mého. V hlavě jsem nechápala, co se právě děje, kluk do kterého by jste tohle nikdy neřekli, mi teď brečí do ramene a nedokáže přestat. Když se trochu uklidnit, začal sám.
T: promiň, ale nedokázal jsem to už udržet, držím to asi půl hodiny jen kvůli klukům, sice před Billem mi to nevadí, ale je teď celý mimo, kvůli tomu albu. Ty prsty už bolely 30 minut a každou písničkou se to zhoršovalo, až jsem cítil tu krev, doufal jsem, že už konečně přijdeš. Když jsi mi napsala, spadl mi obrovský kámen ze srdce. Nedokázal jsem ti přes tu bolest ani odpovědět.
V tom se mu začaly do očí hrnout další slzy.
S: V klidu, chápu tě a už nemusíš nic říkat.
Mezitím co mi to všechno říkal, jsem se rozbrečela taky, bylo mi ho hrozně líto Když jsme došli do koupelny, sedl si na vanu a já mu začala ošetřovat ty prsty, pomohl mi s tím a u toho několikrát sykl bolestí, ale zvládl to dobře. Když jsem mu lepila poslední náplast podíval se na mě a já na něj a poděkoval mi, já se na něj jen usmála a kývla hlavou.
Když jsme došli zpět do studia, Tom zasedl znovu za kytaru a dál měnil struny
S: Tome, nech to být, uděláš to příště, nebo mi to dej, udělám ti to
T: Fajn, jestli budeš tak hodná
S: jasný
Vyměnila jsem si místo s Tomem a začala měnit struny a když jsem měla hotovo, Tom mi hrozně moc poděkoval a v tom Bill začal.
B: hele tak jsem přemýšlel, Tom teď asi delší hrát nebude, takže potřebujeme někoho, kdo by hrál za něj, kdyby to šlo mohla by jsi?
S: Hele, nehraju dlouho, takže nevím jestli bych to zvládla, nechceš spíš počkat na Toma?
B: jako čas máme, ale prostě potřebujeme to za chvíli mít, aspoň všechny písničky vyzkoušené.
S: tak počkej na Toma, ty si mezitím vyčistíš hlavu a uklidníš se, pak jakmile to bude v klidu, půjde to.
B: Dobře, děkuju moc
S: jo, nemáš zač.
B: tak pro dnešek balíme.
S: Tak já už teda půjdu.
B: fajn
T: ne prosím, zůstaň
S: promiň, ale musím domů
T: dobře
Usmála jsem se na něj a šla jsem Billa obejmout, pak jsem pozdravila Georga s Gustavem a nakonec jsem šla obejmout Toma. Ten mě ale nechtěl pustit, po chvíli mě nakonec stejně pustil a já už šla. Jenže nevěděl, že mám v hlavě plán.
Když jsem dorazila domů, lehla jsem si do postele a čekala, až bude okolo 18:00 abych napsala Tomovi.
Zdravím, konečně dlouhá kapitola, pro mě za mě je to asi jedna z nejlepších kapitol. Další vyjde asi zítra. Napište jestli se vám tahle kapitola líbila a co by kdyžtak bylo potřeba do dalších kapitol změnit.💗
