8. kapitola - ON?

3K 182 1
                                    

Ve dveřích stáli Expl0 s GoGem. Chtěla jsem už zakřičet, aby Expl0 vypadl, ale GoGo mi naznačil, ať ho mám nechat mluvit.

,, Nechám vás tu sami. Musí ti to vysvětlit, Ponny." Už jsem jen viděla, jak opouští pokoj a Expla. Naznačila jsem mu ať si sedne ke mně na postel.

,, Ponny, já se ti chci omluvit."

,, A za co?"

,, Za to s tvým ex."

,, No, tak to tedy děkuju." Řekla jsem ironicky.

,, On mě nutil."

,, Jak?"

,, Že by ti prý ublížil, tobě nebo tvému nejbližšímu."

,, Aha."

,, Nechtěl jsem. Ale jak si všiml, že se spolu bavíme, tak mi s tebou nedal pokoj."

,, Já se kvůli tomu na tebe nezlobím, Expl0."

Dívala jsem se celou tu dobu do jeho očí. Při té větě se mi už z té zdi podíval též do očí.

,, Opravdu?"

,, Já vím, co je to za člověka."

,, Vážně?"

,, Jsi můj přítel."

,, Takže se na mě vážně nezlobíš."

,, Ne."
Potom jsme se objali. Cítila jsem, jak brečí. Opravdu ho to mrzelo.

,, Prosím tě, pochlap se!"

,, Hahaha." Ironicky se zasmál, ale už se usmíval, za což jsem byla ráda.

Celý den jsme si povídali a dělali ostatním naschváli. Hlavně Petrovi a GoGovi. Pak, když jsme stáli před chatou a smáli se, se Expl0 zarazil.

,, Ponny?"

,, Co se stalo?" Zvážnila jsem.

,, On!"

Otočila jsem se a kousek od nás stál ON. Expl0 mě ihned popadl a běželi jsme dovnitř.

,, Expl0, zamkni dveře!"

,, Jo! Dobrý."

Bylo slyšet, že se je pokouši otevřít. Ale najednou byli slyšet rány.

ON SE JE POKOUŠÍ VYRAZIT.

,, Rychle do pokoje!"

Běželi jsme strašně rychle do mého a Petra pokoje. Zamkli jsme. Ale na posteli seděl Petr s kytarou v ruce. Dívali jsme se na sebe navzájem. Přestala jsem cítit nohy, ale Petr mě stihl chytit. Položil mě na postel a díval se na Expla s vysvětlením.

,, Hoggy, je tady."

,, Cože?!"

,, Petře, je tady a asi už je vevnitř."

,, To tys ho sem zavedl!"

,, Ne, nech ho, on za nic nemůže, Petře."

,, Ale vždyť..."

,, On mi to vysvětlil."

,, Aha, tak promiň."

,, V poho."

V tom jsem slyšela kroky na chodbě. Sedla jsem si a čekala, co se stane. Kluci chtěli promluvit, tak jsem je utichla, ale stejnak vydali nějaký zvuk a kroky se blížili k nám. Nejdřív se někdo pokoušel otevřít, ale zjistil, že je zamčeno, tak tam najesnou něčím zachrastil. Najednou se dveře otevřely a tam stál GoGo, Stejk a Premi s Prooxym, který měl masku batmana. Musela jsem se tomu zasmát, vypadali tak vtipně.

,, Hele, proč jste mi zamkli před nosem?" Řekl Prooxy.

,, To jsi byl ty?"

,, Jo! Byl. Nebo ne? Jsem snad iluminát?"

,, Ne, nejseš." Planý poplach.

,, Jo, tak to je vcajku."

Celý večer jsme si povídali. Ale pak jsme usoudili, že půjdem spát. Všichni šli už na pokoj a já s Petrem jsme zalehli.

Ráno jsem se probudila a skoro zapomněla na to, že mám nohu v sádře. No a jak to nedopadlo, samozřejmě jsem spadla z postele a bolelo to, tak jsem vykřikla. Probudila jsem tím Petra, který ještě spal. Hned mi pomohl vstát.

,, Ježiš, co blbneš!" Smál se, i když teprve vstal.

,, No, jo, jsem prostě inteligentní!"

,, Ale prosím tě."
Pomohl mi si sednout na postel a i se převlíknout. Pak jsme si celou dobu povídali. Dokud nás nepřerušilo klepání.

,, Dále!"

,, Ťuky, Ťuky!" No, samozřejmě Stejk.

,, To tady natáčíte vtipy beze mně?"

,, Ne, neboj."

,, No, ale jste na chodbě slyšet jako kdyby to tak bylo."

,, Super, Petře." Ten se jen usmíval jako zhulené prase.

,, Jaký je dnes program, Stejku?"

,, No, pravě dnešek je volnej."

,, To je super." Radovala jsem se.

,, Nepodniknem něco?" Zeptal se Stejk.

,, No, nevím ještě mám něco domluvenýho s Mentem."

,, Jo tak, když tak kdyby se ti změnil plán, tak víš, kde nás najdeš."

,, No... nevím." A začali jsme se smát.

,, Jo, tak zatím čau, jdu ho vzbudit."
Vstala jsem a pomalu jsem šla na chodbu. Hledala jsem cedulku s jeho jménem.

Našla jsem ji!

Vešla jsem dovnitř a zjistila, že má sám pokoj. Oooo, je tak roztomilej, když spí. Tak je to tady. Něco mě napadlo.

,, Ahoj lidi, mám tu další budíček a dneska jsem se vloupala k Mentovi a jdem na to."

Blížila jsem se k němu a najednou začala křičet. On jako by o mě už věděl, mě zatáhl do postele k němu a usmíval se.

,, Ty mrško."

,, Co?"

,, Slyšel jsem tě přicházet."

,, Aha, sakra."

,, No, tak co, dneska je prý volno, natočíme konečně to video?"

,, Jo, to bych byla ráda."

,, Ok. "

,, A mohl bys mě pustit." Držel mě furt v náručí na sobě.

,, Musím?"

,, Jo!"

Pustil mě a pak se na furt koukal.

,, Hmm, nechceš se třeba obléct?"

,, No, možná jo, ale nesmíš mě šmírovat!"

,, Ok, no."

,, Tak jo, už jsem hotov. Můžeme vyrazit."

Youtube táborKde žijí příběhy. Začni objevovat