Milovaná (II. díl)

3

První víkend v Bradavicích byl po těch ne tak přívětivých dnech jakousi záchranou. Někteří spolu sice ještě pořád nemluvili, ale díky ,,poměrně" klidné snídani to vypadalo, že už se to s novým týdnem možná zlepší.

Draco sice stále nosil arogantní masku a všechny zabíjel pohledem, ale dusno nevířil. Nebo spíš aspoň zatím ne.

,,Nechtěl bych proti tobě stát na hřišti... s tím, jak to teď je budeš mít páru jako bradavickej express." podotkl Harry tlumeně, když se napil teplého čaje.

Draco se ušklíbl. ,,Jo, až na to přijde zkusím se přemoct, abych všechny nesrazil z košťat." 

,,Čau lidi," pozdravil je Theo, když obsadil své místo u jídelního stolu. ,,O co jsem přišel?"

,,Tohle naše zvíře se pohádalo s Pansy a nechce se omluvit." zasvětil ho do situace Blaise a nechal si od Ginny hodit přímo do pusy bobulku hroznového vína.

,,Ach tak... problémy v ráji?" pocuchal si konečky vlasů Nott a Tom si své parťáky prohlédl s úšklebkem na rtu.

,,Myslíš v pekle?" prohodil to okamžitě. Bez očního kontaktu, avšak s veškerou nahromaděnou arogancí.

,,Draco." okřikla ho šeptem Hermiona a zamračila se.

,,No, co?"

,,Návštěva Prasinek nám určitě zvedne náladu." nadhodil energeticky Blasie a z vteřiny na vteřinu uhnul lžíci, kterou po něm Draco hodil - ale trefila Seamuse.

,,Hej!"

,,Omlouvám se za něj, má špatný období." vybrblal Blaise a se vztyčeným ukazováčkem Draca napomenul.

,,Jo? Ale už tak sedm let, ne?" vracel mu podrážděný Finnigan a Malfoye přímo propaloval očima.

,,Takže platí?" zmínil Blaiseův návrh Tom a na Draca se stejně jako ostatní zadíval.

,,Pro mě za mě..." zašklebil se poraženecky blonďák a na malou chvíli sjel očima k Pans, která seděla o několik míst vedle.

,,No, tak to by stačilo," odhodlala se s klidem Hermiona, otřela si ústa ubrouskem a začala si sbírat věci. 

,,Neměj obavy, Riddleová," pokusil se jí uklidnit Blaise a mrkl na ni.

,,Ráda bych, Blaisi." na její výrok se Draco sice nejdřív samolibě zašklebil, ale pak mu koutky znovu poklesly.

,,Někteří z nás se zkrátka nikdy nepoučí." vysvětlil s trochou sarkasmu Theo a Tom zaklonil hlavu, aby mu Hermiona předala jeden dlouhý a elektrizující polibek.

Ron je poslední dobou jako medvěd, který se připravuje k zimnímu spánku. Neustále unavený a nesoustředěný.

,,Draco? Za čtyřicet pět minut v knihovně?" pohlédla na něj, než se od stolu vzdálila. Popotáhla si brašnu výš a pokoušela se z jeho mimiky něco vyčíst - marně.

,,Jo, budu tam." na chvíli zapomněl, že jí poslal ten papírek. Rozhodl se, že svou hlavu nasměruje jinam a zkusí to přes učení. Jestli to pomůže, se uvidí.

S uvědoměním přivřel oči. No, komu by se chtělo trávit odpoledne v knihovně? Jemu ne.

* * *

S povzdechnutím zabrala stůl v knihovně a nechala brašnu dopadnout na zem. Popruh měla stále přes ruku, takže už ji jen dostrkala pod stůl. Vytáhla z ní knihu a hrst pergamenů, poté ještě brko a inkoust. 

Roztomile si zívla (samozřejmě si dala ruku přes ústa) a uhladila své sestříhané vlasy.

Ještě následujících pět deset minut myslela, že usne, ale probral ji zvuk učebnice, která byla mrštěna o stůl. Pohlédla vzhůru a konečně spatřila blonďáka, kterému poslední dobou všichni uhýbají z cesty, kvůli jeho nepředvídatelným stavům a manévrům.

Ledabyle uchopil volnou židli, přetočil ji a najednou už měl lokty složené o vrch opěradla. 

Hermiona si promnula rty a zajela si do ofiny.

,,Tak ať to máme z krku." vyhrkl a naznačoval jí ťekáním očima mezi ní a učebnicí svůj záměr.

,,Jistě." knihu otevřela těsně od stránek, které potřebovala - jako kdyby už po těch letech věděla, kde jaká kapitola je.

První půl hodinu držel pozornost vzorně. Poté už to šlo jen z kopce.

,,Draco." oslovila ho velice opatrně.

,,Já nevím - prostě nemůžu." masíroval si spánky a párkrát se zhluboka nadechl.

 Odhodlala se formou podpory pohladit jeho rameno, i když se dost bála - nevěděla, co dělat, aby to nezhoršila. Ani ona samotná - nejchytřejší čarodějka své doby - zkrátka netušila, co si v tomhle případě počít.

,,Dáš mi aspoň nápovědu, čeho se to týká?" 

Promnul si celý obličej, když v tom do knihovny vtrhl Blaise, za což ho málem madam Pinceová málem vynesla v zubech.

,,Mám skvělou zprávu lidi!" vyřval až moc akčně pan Zabiňák a kdyby Dracův pohled zabíjel... no tak víte, co by se stalo.

,,Co se děje?" odpovídala mu jen Hermiona a na vteřinu pohlédla na Draca, který prudce hodil s knihou o stůl.

,,Řekl jsem Brumbovi, že má Draco poruchu s učením, že potřebuje na chvíli vypnout a že jsme celkově všichni nervózní ze zkoušek - můžeme se sbalit a jet na zbytek víkendu k nám! Naše rodinka, Daphné a Pansy! Jsem skvělej, já vím - " vysvětloval to velice pyšně a tvářil se, jako kdyby vynalezl lék na smrt - za to Hermiona s obavou v očích pozorovala Draca, jenž zaťal zuby a klouby na pěstech mu neuvěřitelně rychle bělaly.

,,Ty jsi zešílel?! Vypadám na to, že chci zrovna teď odjet někam, kde vás budu mít všechny za prdelí a..."

,,Co se vztekáš, Drakene?! Měl bys bejt rád!" 

Malfoy vyletěl ze židle, že jí div nepřevrátil a Hermiona pohotově skočila před Blaise, aby mu udělala štít.

Díky čemuž měl Blaise samozřejmě štěstí - Hermionu Draco zmlátit nechtěl. 

Prokřupl si klouby za krkem, švihem popadl tašku a napružený jak péro z gauče opouštěl knihovnu.

,,Má pravdu, Blaisi. Myslím, že tohle nebyl nejlepší - "

,,Ále, klídek, Riddleová. Vždyť mě znáš - mám to pod kontrolou." mávl rukou Blaise a zazubil se.

,,Právě, že znám... mám takový zvláštní pocit, že se historie opakuje, viď?"

,,Každá příležitost výletu se přece musí využít!"