Osudová láska

Seznámení

ELLIE

Za tu chvíli, co jsem tu strašila, jsem pochopila, že učit se sice budeme v této budově, ale spát budeme v kostelech? Bylo to divné, ale v tuto chvíli mi to vlastně bylo docela fuk. Přemýšlela jsem, jak to tu bude probíhat, ale z myšlenek mě vyrušil Ondra...

„Měla bys rodičům odpustit..." koukl na mě a pohladil po rameni.

„Já vím, ale prostě...TOHLE" rozhlédla jsem se „není pro mě, nikdy nebylo..."

Šli jsme se podívat do té budovy, kde měli všichni sraz, tam nás žena požádala, ano požádala! Abychom šli do tělocvičny. Poprosila jsem Ondru a ten s radostí souhlasil, že tu zůstane.

Otevřela jsem velké dřevěné dveře a vstoupili jsme, uviděla jsem fotbalovou bránu a prostorný plac, po pravé straně byli tribuny, kam by se vešlo, až dva tisíc lidí a možná ještě víc většina byla zabraná, viděla jsem volná místa v páté řadě, sedli jsme si tam, vedle mě seděl Ondra a nějaký pěkný černovlasý kluk s nádherně modrýma očima, koukala jsem po něm a tuším, že on dělal totéž, ačkoliv tady v té škole? Nevím no...

Přišlo ještě pár lidí, no dobře asi 300 lidí, ale já je moc nevnímala, bavila jsem se s Ondrou, měli mít hned tento pátek party, rozhodně si to nenechám ujít! Mohla bych tam prodat tu trávu... Nevím proč, ale stále jsem pozorovala toho modrookého kluka

"Víš, že určitě drží celibát, že?" zasmál se Ondřej a jemně poukázal na kluka, který se na nás podíval a usmál, sakra by to tak pěkný úsměv!

Po chvíli přišlo pár lidí a rozřazovali nás, dostala jsem pokoj číslo 7, mám ráda tohle číslo, je to moje nejoblíbenější číslo! Řekli nám pár keců o tom v kolik je večerka, kde jsou obědy, do kolika je škola, učebnice a blah blah blah. Takto jsem promrhala asi hodinu, než všem prvákům řekli, že mohou odejít, divila jsem se, ale odešla nás pouze hrstka! Ondra mi pomohl odnést kufry až do kostela, a když otevřel dveře, nechal pusu dokořán...

Bylo to obrovské, první dveře vedly do předsíně, kde byl botník, celé to bylo v bílé barvě s šedými dlaždičkami. Dál byla kuchyň velká celá v oranžové, až na pultík ten byl tmavě hnědý, obývák dělila pouze jemná zeď bez dveří, tam byl tmavě hnědý gauč hned naproti veliká televize, zdi zdobila tapeta s růžemi a s obrazy, velmi nekvalitními obrazy květin. A nakonec dvě ložnice obě byli stejné, fialové zdi, tmavá postel tisíc polštářů a deka, plus jedna společná koupelna i ta byla nádherně vybarvená žluté kachličky a dvě zrcadla.

„Sakra!!" křikl Ondra, když uviděl, kde teď budu ‚přežívat'

„Přesně" řekla jsem uneseným hlasem, jediné co bylo divné ty dvě ložnice, budu mít jenom jednoho spolubydlícího?

Ondra mě ještě jednou políbil na čelo a pak odešel, já jsem si vzala MP3 a pustila písně, začala jsem tancovat a uklízela jsem si své věci.

CASTIEL

Když jsem zjistil, že budu s tou blondýnkou v pokoji číslo 7, moje srdce bilo, jako o závod. Byl jsem na jednu stranu rád, vypadala mile, ale na druhou stranu... zdála se jako rebelka!

Vzal jsem si věci, co jsem měl v kabinetu, takže od teď mám jistá privilegia, mohu jít spát, kdy chci, musím chodit s ‚NÍ' na její hodiny...a být milý. Čekal jsem před kostelem, vzal jsem si ještě jednou do ruky křížek, políbil ho a pak vešel do kostela. Pozdravil jsem, ale žádné odpovědi jsem se nedočkal. Když jsem, ale šel dál, slyšel jsem zpívání, bylo to hrozné! Zpívat neuměla, ale bylo to vtipné, viděl jsem jí, jak uklízí nějaké trička a tancuje, opřel jsem se o zídku a sledoval jsem jí, když se otočila, trošku se lekla, ale usmála se, krásný úsměv.

„Sakra tys mě, ale vyděsil" vydechla

„Proč sakra?" nechápal jsem

„Cože?" zdvihla obočí „To je jedno, jsem Ellie a jsem tvoje spolubydlící" usmála se.

„Castiel a jsem něco, jako tvůj učitel" usmál jsem se, ale ona se na to netvářila moc nadšeně...

„Bezva" ušklíbla se „Zabrala jsem si pravou ložnici, doufám, že ti to nevadí"

„Ne, ne vůbec" usmál jsem se a chytil jsem svůj křížek. Chvíli si mne prohlížela a potom ukázala svoje krásné bílé zuby. „My dva si užijeme hodně legrace" řekla tak odhodlaným hlasem.

___________________________

Tak konečně nová část :)

Konečně se Eliie a Cas potkali, jak se vám díl líbil ?