Osudová láska

Osuška

ELLIE

Týden neutíkal, vůbec neutíkal, bylo to nekonečných 5 dní. Každý den se po 14 hodině chodili všichni povinně modlit, bylo vtipné vidět všechny, jak se modlí a vy na ně koukáte. Když jsem šla poprvé, do kapličky kde se modlili, tedy modlíme! Byla tam svěcená voda, okamžitě jsem namočila prsty na pravé ruce a naznačila krucifix, ušklíbla jsem se a řekla něco ve stylu: „Tohle nikdy neomrzí". Castiel na mě v tu chvíli koukal, jako bych byla blázen. Když si všichni našli místo a posadili se, sedla jsem si ke kraji, abych mohla hned odejít. Všichni se začali modlit, já se smála, stoupla si a přešla, před ně všechny vyfotila a zase jsem se přesunula na své místo, divné bylo, že si toho nikdo nevšiml.

Také jsem zjistila, že je tu skupinka lidí, kteří jsou na tom stejně jako já. Nevěří v boha, ani nevím, proč sem většina lidí chodí, a abych řekla pravdu mi je to jedno, mojí pozornost má Castiel, on opravdu vůbec nic neví o dvojsmyslech... To se musí změnit, naštěstí pro mě, je pátek a na vysoké právnické bude party a určitě se mnou půjde i Cas...

CASTIEL

Týden je pomalu za námi, všechny úkoly mám napsané dopředu to, ale nemohu říct o Ellie, je zvláštní, samozřejmě v dobrém, občas nechápu její mluvu, nebo styl oblékání, nebo hudbu...dobře je pro mě jednou velkou záhadou o to více se mi libí? Ano řekl bych, že bude dobrá kamarádka.

Když skončila poslední hodina, šel jsem si dát sprchu. Ellie mě, ale předběhla chvíli se tam sprchovala a pak vyšla jenom s ručníkem, které jen tak tak pokrývalo její tělo a s ještě jedním ručníkem, který měla zvláštním style na vlasech. Slyšitelně jsem polkl.

„Promiň, nevěděla jsem, že přijdeš tak brzo a tak sem si nevzala věci" ušklíbla se, až se mi nechtělo věřit tomu, co říká, ani jsem si neuvědomil, že na ní pořád koukám.

„Takže? Půjdeš do sprchy, nebo..." zasmála se, když chtěla jít do ložnice.

„Jo...jo...jasně...já...už jdu" vykoktal jsem a byl jsem určitě úplně rudý.

Začal jsem se sprchovat a pořád myslel na Ellie, byla nádherná nebyla namalovaná a přesto. A ten ručník? Nezakrýval skoro nic...No tak! Castieli na co to myslíš! Odpusť Bože!

Ještě chvíli jsem se sprchoval, když mi tam vtrhla Ellie.

„Promiň, hrozně ti to trvá, nevadí ti, když si tu vyfénuju vlasy?" křikla a mě polil studený pot, co to dělá? „Mlčení znamená souhlas Casi..." zasmála se a já slyšel zvuk, který vycházel z fénu.

Když tam byla už nějakou dobu, nevěděl jsem, co mám dělat, koukl jsem přes dvířka sprchy, co dělá.

ELLIE

Akorát jsem si chtěla dát řasenku, když můj šestý smysl houkal, že Cas kouká, musela jsem se usmát.

„Potřebuješ něco podat Casi?!" houkla jsem a on se rychle zavřel.

„Ne, já jenom...kdy asi půjdeš?" Stál za těmi zavřenými dvířky a já v tu dobu měla jenom jeden nápad, vzala jsem osušku, kterou si Cas nejspíš sám připravil, a otevřela dveře, rychle si zakryl jisté partie a koukal na mě, jako na blázna. „Mohl jsi prostě říct, co chceš, neumím číst myšlenky"

„Děkuji" šeptl a rychle po osušce sáhl, nad tím jsem se mohla opět jenom zasmát.

CASTIEL

Je neuvěřitelná! Když přišla do sprchy, nevěděl jsem, co dělat a ona se mi ještě smála? Ručník jsem odmotal kolem mých boků, rychle jsem odběhl do pokoje a vzal si černé tričko, modré boxerky, modré ponožky a šedé pohodlné kalhoty...

Šel jsem si sednout k televizi. Všiml jsem si, že má Ellie na stole telefon...A on pořád bzučel, neměla tam heslo. „Bože odpusť" špitl jsem a otevřel její zprávy, byli tam věty, jako „Co takhle mi ukázat něco víc broučku?" „No tak miláčku, chci tě" a asi 10 dalších takových zpráv, rychle jsem telefon vrátil na místo! Akorát včas Ellie přišla, koukla na mobil a zhnuseně ho zase zahodila na stůl, což mě jemně zahřálo u srdce. Co se to se mnou děje?

„Casi? Nechceš jít se mnou na oslavu?" zeptala se a mile se usmála.

„Ehm...Ne na takové věci nejsem" odsekl jsem pravdivě.

„Ale no ták" posadila se vedle mě a dala svou ruku na mé stehno, mnou projel studený pot...

„N-ne" koktal jsem, proč mi to dělá tak těžké?

„No dobře" zvedla se a sáhla po telefonu, najednou mi ten dotek chybí, co se to se mnou děje?

„Ahoj Ondro, tak já přijdu, ale Cas nejspíš ne, nevím má hodně učení nejspíš..." Dál jsem to neposlouchal, jenom mě naštvalo, že tam někde bude Ondřej, ale já ne. Došel jsem s ní, vzal jí telefon a zavěsil...

„A to proč?" zasmála se a vzala svůj telefon z mé ruky.

„Jdu taky!" řekl jsem odhodlaně...

„Super, věděla jsem, že změníš názor" zasmála se, pustila píseň v televizi a začala tancovat. „Dělej Casi přidej se" křičela, musela, ta hudba byla tak nahlas a ten text hrůza...Ale i tak jsem začal tancovat s ní...

___________________________________

Další díl, děkuji za votes a komentáře

Pěkný den Petulla