Stay with me or leave [Jungkook X Reader]

- 1

YN'S POV:
Škola. Jako každý stejný den probíhá to samé ve škole. Byla hodina psychologie a někdo zaklepal na dveře.

" Vstupte! " Řekla paní učitelka, když vykládala látku.

Otevřeli se dveře a do třídy vstoupil jeden mladý kluk. Jeho vlasy byli černé a splývali mu do jeho tmavých hnědých očí. Na zádech měl svůj školní batoh a stoupl si před tabuli.

" Ahh!!! Už je tady! " Pošeptal mi radostně Jimin, který seděl za mnou.

Když ho z naší třídy holky viděli, šeptali si a říkali jak je to hezký kluk a že bude jen jejich. Pak se tam dohadovali. Já jsem jen upřeně koukala do jeho krásných očí a byla pohlcena jeho krásou. Mé oči se rozzářili.

" Prosím, představ se nám. " Řekla mu učitelka.

" Jmenuju se Jeon Jungkook, přišel jsem z Busanu. Je mi 22 let a mým snem je být Kpopovou hvězdou, takže mě baví zpěv a tanec. Především jsem přišel hlavně za mýma kamarádama. " A ukázal na naši řadu.

Tae, Jimin, Hobi, Yoongi, Namjoon, Jin a já sedíme všichni ve stejné řadě u dveří.

Jeho hlas byl tak jemný, hezký a uklidňující. Mé oči pořád koukali na něj a ani jednou jsem snad nemrkla.

" Dobře, děkujeme ti. Jungkooku omlouvám se ale naše třída je celá zaplněná a jediné volné místo je u Yn. " A ukázala na mě.

Jungkook se poté podíval na mě a koukal se divným pohledem. Pořád jsem na něj koukala tak hezky, než mi došlo že na mě kouká. Pustila jsem z něj oči a dívala se do sešitu psychologie a dělala že čtu.

V tu chvíli jsem byla určitě červená jako rajče.

Je pravda že jsi mě předtím nevšiml, protože kluci jsou veliký a já jsem oproti nim malá, takže jsem byla schovaná.

Jungkook přišel do řady a i k mé lavici. Z jeho židle jsem si dala svoji tašku na zem aby si mohl sednout. Sedl si na židli a vytahoval z tašky sešity.

Začalo mi tak moc bít srdce do hrudi, že jsem myslela, že opustí svoje místo.

" Ahoj Jungkook, já jsem Yn. " A usmála se na něj.

Podíval se na mě a nepromluvil. Jeho způsob jakým na mě koukal byl vražedný. Odvrátila jsem od něj zrak a zapisovala zápisky do sešitu. Byla jsem smutná.

Všichni holky se na mě divně dívali, protože seděl vedle mě. A podle jeho způsobu to bylo špatné že seděl zrovna vedle mě. Tohle se nemělo vůbec stát.

" Tak co Jungkooku, jaký to bylo v Busanu??? Jimin říkal že ta škola byla hrozná. " Řekl Taehyung, který sedí na stejném místě jako Jungkook ale ve předu.

" Neboj se! Máme ti toho z Jiminem hodně co vyprávět. " Když se usmál, myslela jsem že se propadnu jeho krásou. Byl tak roztomilý jako králíček.

Jen mě trochu zabolelo u srdce že mě ani nepozdravil. Jen se bavil s klukama. Chápu že jsou pro něj důležitější, protože se z nima bavil už dříve ale tak slušnost je alespoň pozdravit.

Hodina uběhla celkem rychle a zazvonil zvonek na konec první hodiny. Balila jsem si věci a přišel za mnou Yoongi.

" Hele... Jsi v pohodě. Od půlky hodiny jsi nic neřekla. " Řekl smutně.

Jungkook si balil věci do tašky na druhé straně lavice takže nás slyšel a poslouchal.

" Umm... Je to dobrý. " A usmála se na něj slabě a zakryla svou bolest.

Yoongi mě objal kolem ramen a šli jsme spolu s klukama na tělocvik. Jungkook patří do party k nám a tak šel s námi. S Yoongim jsme byli v zádu a kluci ve předu s Jungkookem.

Bylo hezké ho vidět se z klukama smát. Povídali si o všem možným i Yoongi se smál, jediná já jsem byla zklamaná a dělala že jsem v pohodě.

Začal tělocvik a kvůli tomu, že jejich učitel chyběl nás spojili dohromady. Začal nástup a Jungkook stál za mnou. Vždy je první řada holek a za náma kluci. Bylo to divné. Cítila jsem na sobě něčí pohled.

Učitelka nás vypustila běhat 3 kola kolem hřiště. Mám astma a z toho důvodu běžím pomalu. Jako poslední z nich. Za mnou běžela parta namyšlených holek, který si dělají srandu ze všech.

Strčili do mě a já jsem se zastavila. Otočila jsem se na ně a všichni se smáli.

" Co je? " Řekla jsem.

" Jseš moc pomalá. Měla by jsi přidat blbko! " A smáli se víc.

Kluci zastavili a koukali co se bude dít dál. Nemá cenu je poslouchat. Otočila jsem se a dál běhala. Jedna z nich se za mnou rozběhla a podstrčili mi nohu, čímž jsem spadla. Opět se smáli.

Poté běžili za mnou kluci a pomohli mi vstát. Jungkook šel za nima ale šel pomalu. Z klukama stojíme vždy pospolu ve všem.

Přestali se smát. Odešli a já jsem otřela své ruce od prachu.

" Jsi v pohodě?? " Zeptali se mě kluci. Jungkook jen koukal na holky, které odcházeli. Pak se podíval na mě.

" Jo jsem... " Podívala jsem se na Jungkooka zklamaně a odešla od nich. Kluci si všimli že je něco špatně. Jungkook koukal pořád na mě, když jsem odcházela.

Trochu jsem kulhala na svou levou nohu. Z Jungkookových pohledů jsem nevěděla co si o něm myslet. Ve třídě na mě koukal, jako kdyby mě chtěl zabít a na tělocviku se chová starostlivě, jestli jsem v pořádku.

Ahoj!!! Máme tu první část příběhu. Budu ráda za follow, like a nějaký ten komentík. Doufám že se tento příběh dostane k více lidem a bude úspešný.