Stay with me or leave [Jungkook X Reader]

- 4

AU POV:
Po chvíli jsi se uklidnila a uvědomila si celou situaci, co se právě teď děje. Odtáhla ses od Jungkooka a zvedla ses ze země. Chtěla odejít ze třídy ale znovu tě zastavil.

" Héj!!! Nemůžeš jen tak odejít.... "

" Ale můžu!!! A nepřibližuj se ke mě. " Křičela jsi.

" Chci se omluvit!!! Nemyslel jsem to vážně. "

" Co ty někdy myslíš vážně?? Víš vůbec jak mě ta slova bolí? " A v očích jsi měla slzy, které stékaly po tváři.

" Nemyslel jsem to doslova!!! Jen mě hyungové naštvali!!!! " Křičel na tebe.

Ani jeden z vás nekontroloval vaši trpělivost a stala se hádka která dopadla špatně.

" Tak hyungové tě naštvali!!!! "

" Jo!!! A pokud si myslíš jinou verzi tak jsi ji..... " Křičel ale skočila jsi mu do řeči.

" Proč prostě neřekneš pravdu?? Že tě naštvali!!! Ničím tě nenaštvali, to ty jsi ten co mě nenávidí! Od začátku! Vždy jsem pozdravila jen ty jsi dělal že neexistuji!!! Ani si na mě nepromluvil jedno blbé písmeno. A teď jen tak za mnou příjdeš a řekneš mi že se omlouváš?? Je divné že vůbec právě teď mluvíš se mnou.... To ti řekli hyungové aby jsi se přišel omluvit protože mě litují že jsi sobec a neumíš se ani omluvit??? " Křičela jsi na něj.

" Tak a mám tvých řečí pokrk!!! " Křičel a se svými tmavými, zlostnými oči se k tobě přibližoval. Couvala jsi ke zdi protože jsi se bála. Když jsi byla u zdi a nemohla nikam jít, šel k tobě ještě blíž.

" Fajn!!! Chceš slyšet pravdu, máš ji mít!!! Od začátku co jsem tě viděl, ses mi zhnusila! A když mi učitelka řekla že musím sedět z tebou, myslel jsem že vyletím ze třídy a už se sem nikdy nevrátím! Jen to tvoje milé chování a ten tvůj hlas!!! Nemohl jsem se ani na tebe podívat! Nenávidím tě celým mím srdcem a těším se až nastane poslední den na této škole a já vypadnu a už tě nikdy v životě neuvidím!!!! "S hněvem v očích, odešel ze třídy.

Skrátka jsi byla mimo svých myšlenek a snažila jsi se pobrat to co ti právě teď řekl. Sjela jsi na podlahu podel zdi a nohy dala do klubíčka. Začala jsi tak moc silně plakat a vzlykat, že jsi byla kousek od toho aby jsi omdlela. Nikdy sis nepřectavovala že by se z hezkýho, hodnýho kluka stal tak zlým.

Podle výprávění od hyungů sis myslela že bude fajn kluk. Ale tak, vyprávění a poznat člověka na živo jsou dvě odlišné věci.

Křičela jsi, plakala a vzlykala. Všichni byli stále venku a tak tě nikdo neslyšel. Položila sis hlavu do klína a pomalu uklidňovala pláč.

YN'S POV:
Měli jsme další hodinu psychologie a učíme se jen základy. Začala hodina a všichni kluci se na mě dívali. Kromě Jungkooka. Koukali se na mě smutným pohledem.

Došlo mi, že vědí, co se stalo a pravděpodobně jim to Jungkook všechno řekl. Posadili jsme se a vysléchali učitelku. Já jsem ji upřímně moc neposlouchala.

Vytrhla jsem ze s přemýšlení, když do mě ze zadu Jimin žďuchl.

" Co je? " Řekla jsem chraptivým, slabým hlasem.

" Jseš zkoušená! Máš jít k tabuli.... " Řekl Jimin.

" Achh!! Tohle mi ještě scházelo! Nic jsem se neučila. " Zamumlala jsem si pod nos a šla jsem k tabuli.

Položila mi otázku a já jsem zda na ni nemohla odpovědět. V jednu chvíli mi všechny testy co jsem se učila doma vypadly z hlavy. Je teď úplně prázdná.