KATE • (Avengers)

5. Kouzelná sprcha

Tenhle je takový klidnější, říká se klid před bouří? No tak tohle je klid před bouří před bouří :D :)

Každopádně moc díky všem, co hlasují, čtou i komentují :)

Díl bych chtěla věnovat: Monys123, Niwell, SarahKalinova a luska74656, kterým vděčím za pokračování. Díky moc :)

(1076 slov)

EnJoy it! :)

*Kate – ulice Miami*

Ještě za ranního šera jsme vysadili Lissu před jejich zchátralým domkem, ze kterého vyběhli její rodiče a oba se ji hnali objímat. Očividně ani jeden z nich nespal. Bylo to pěkné shledání, všichni tři brečeli. Její otec se podíval našim směrem a vděčně se usmál. Opětovala jsem úsměv a sledovala, jak mizí v dáli. Snad se ještě někdy potkáme.

Cesta „k nám domů" trvala asi půl hodiny, kterou jsme promlčeli. Nebylo to úplně příjemné, ale nikdo už neměl sílu.

Dojeli jsme k ohromné moderní vile na vrcholku skalnatého břehu s výhledem k nezaplacení.

„Tak tady bydlíte?" zeptala jsem se vzrušeně, měla jsem pocit, jako bych vyhrála v loterii. Vsadím se, že mi očíčka jenom svítila. Neumím si ani představit ten luxus následujících pár měsíců, než mi bude osmnáct a oni za mě nebudou zodpovědní. Nejspíš mě pak vyhodí.

Oba se na mě s úsměvem podívali, což mě u Tonyho trochu překvapilo, ale byl to úžasný pocit, mít zase někoho, kdo se na vás povzbudivě usměje, když to potřebujete.

Vešli jsme dovnitř, kde se dalo jenom těžko rozeznat, co je to vlastně za pokoj. Možná předsíň nebo část obýváku?

„No páni, tenhle pokoj je dvakrát větší než dům, ve kterém jsem bydlela," poznamenala jsem do ticha.

***O 20 minut později, napapaní a rozvalení v obýváku***

„Takže, jak sis vlastně vydělávala?" zeptala se mě Pepper a předklonila se na širokém křesle. Tony seděl hned vedle ní a oba mě sledovali jako supi. Trochu děsivé.

„Kdysi jsem žila jenom z Joffryho mini příjmu, ale pak mu to začalo vadit, tak jsem začala dělat v kuchyni," pípla jsem s nadějí, že mi to spolknou a má kariéra tanečnice nebude odhalena. Ale nejsou idioti, hned poznali, že jsem jim kus zamlčela. A taky jim to nejspíš policie řekla.

„Takže tě zatkli za odfláknuté hrnce?" zeptal se hraně ohromen Tony. Trochu jsem se usmála, řekla bych, že je to jeho zlozvyk takhle popichovat lidi, neřekl nic špatného, ale tón, kterým to ze sebe dostal, byl obdivuhodně urážlivý.

„Před osmi dny mě vzali do jednoho lépe placeného tanečního vystoupení, jenže přišla šťára a sebrali nezletilé," řekla jsem narovinu, nemělo cenu něco zamlčovat.

„Taneční myslíš jako..." začala ostýchavě Pepper a nebýt té trochu trapné situace, asi bych se nad ní usmála.

„Jo," řekla jsem a vyhrnula si mikinu s trikem až k bradě. Stále jsem měla na sobě body, i když jsem ho vespod už dávno rozepla. Nové oblečení sice bylo fajn, ale nedostala jsem žádné spodní prádlo.

Oba se zdáli mým předvedením pracovního oděvu překvapeni. Vyměnili si kradmý pohled, ale rozhodli se to dále nerozpitvávat.

„A co tvoje matka?" zeptal se Tony, jakoby nic, ale na konci otázky si odkašlal, takže všem došlo, že je z toho řádně nervózní. Tady jsem ale znervózněla taky, ohledně matky jsem měla všechno jako pod vodou, nevzpomněla jsem si na její hlas a její obličej se vlnil při každém pokusu si vzpomenout detailněji.