1.

164 8 1
                                    

Sedim ve velké síni a pozoruju lidi kolem sebe. Barty vedle mě se cpe jidlem a Evan vedle mě kouka jako vždy po holkách. Na druhé straně síně je muj dokonalý bratr Sirius Black s Jamesem potterem, Remusem Lupinem a Peterem Pettigrewem.

Poberti jak si říkaji. Hvězdy školy čar a kouzel. Všichni je milují, všechny jim chcou skakat do postele a muj bratr se timhle proslavil.

Remus je takový nevýrazný, upřímně nechapu co mezi nima dělá. Je chytrý, tichý, ne jak oni. A Peter. Je tam spis jako čtvre kolo u trojkolky. Aby se neřeklo, schovava se za nima a všechnu slavu jim nechává. Upřímně vypada jak krysa.

A pak je tu James.... Nebelvirský chytač, neřikam nic, ale nehorazně mě vzrušujou jeho pohledy.

,,Evansová co takhle rande!" Trhnu sebou když uslyšim mně známí hlas. Obrátim svuj pohled na Pottera. Jako vždy zve Lili Evanskkou na rande. Ta ho úspěšně odmítá a ignoruje. Jako dnes, koukla na něho, zamračila se a odešla.

,,Nechapu proč to furt zkouši. Má to marné" poznamena znuděně Barty a ja se zvednu z lavice. Tahle šaškárna mě nebere, apsolutně vubec. Nebelvir je pro mě zakázané území. Jsem Zmijozelský princ, který se nepakuje s Nebelvirakama a tak to zustane.

Když odchazim všimnu si bratrova pohledu který mi házhí ostrépohledy do zad. Přes celé tělo mi přeběhne husina. Bojim se ho? Ano. Ano mám z něho dostatečný respekt ktery by se možná dal považovat za strach. Ale Sirius si jen hraje na drsňáka a frajera před holkama, je to idiot. Nic vic.

,,Hej bazilišku!" A je to v prdeli. Pomyslim si když se otočim a na obličeji mi před všemi studenty bradavic přistane masitá hrouda smrdutého bahna.

Zmocni se mě vztek, nehorázný vztek za který má zodpovědnost muj bratr.

Odešel jsem jinak bych ho asi na mistě zabil, došel jsem k černému jezeru a lehl si do trávy. Bahno na mně usychalo a já si v hlavě plánoval odplatu.

Zavřel jsem oči a objevil se mi obrazek Siriuse svijiciho se v křečich od crucia. Rychle jsem se posadil. Nenavidim ten pocit, když mam vztek, ale vidim jeho....

,,Žiješ?" Poznal jsem Bartyho hlas a jen něco zamručel. Apsolutně jsem neměl náladu, na nikoho, na nic. Jen jsem chtěl zabít Siriuse a Pottera.

Převalil jsem se. Na bok a kousek bahna mi spadlo do oči bo už stihlo uschnout a začalo se odlupovat. Zavřeštěl jsem bolesti a vyskočil na nohy.

,,Jdi si to umýt do vody proboha" z jeho hlasu nešlo přeslechnout že se mi vysmívá. Štipajicima očima jsem na něho koukl pohledem který byl určen pro kokota jako je Barty. Moc dobře věděl že neumim plavat, vodě se vyhýbám jako čert kříži a nic mě nedonuti se k vodě byť jen na pár metrů přiblížit. Teď jsem v dostatečné vzdálenosti.

,,nejsi vtipny" zahučel jsem a odešel.

Do pokoje jsem došel asi mezi půlnocí a pul jednou ráno. Kde jsem byl? V koupelně. Zamknutý dvě a pul hodiny? Ano. Co jsem tam dělal? Snažil se sundat bahno ze svého vyzáblého těla.

Lehl jsem si jen v černých boxerkach na postel a  koukal do stropu. Přemýšlel jsem nad všim. Nad rodiči, nad bratrem, nad famfrpalem..... Famfrpal. Sport který miluju nadevše.

Byl jsem tak zamyšlený že jsem si ani nevšiml, že přišel Evan.

,,V pohodě?" S leknutim jsem se na něho obrátil, stál u dveří a koukal na mě. Jen jsem se převalil na bok a  neodpověděl. Schoulil jsem se do klubíčka a on si lehl vedle mě.

Evan byl jedem z mojich nejbližší přátel, jediný z naší party věděl že jsem tak trochu na kluky. Obejmul mě zezadu kolem pasu a hlavu si položil vedle moji.

,,Co se stalo?" Vymanil jsem se z jeho objeti a sedl si k němu zády. Nechtěl jsem o tom mluvit. Věděl jsem že mi chce pomoct, ale twky jsem věděl že mu neni nejpříjemnější mě obimat. Nebo aspoň myslím.

,,Jsem v pohodě." Zamručel jsem a stoupl jsem si, nechci vypadat jak chudinka jen protože mě bratr opět ztrapnil. Nenavidim ho, bože ja ho tak nenavidim, až to boli! Nejraději bych mu poslal cruciu přimo mezi oči, ale ja nejsem matka...

Valburga Blackova... Moje matka která Siriuse mučí cruciem, kvuli jeho názorum a kvůli tomu že je z Nebelviru.  Jediný z rodu Blacku se dostal do nebelviru.... Jediny...

Kolikrát jsem byl zamknutý v pokoji a brečel protože jsem slyšel jen jeho bolestné výkřiky. Ať ho sebevic nenavidim.... Stále je to muj bratr....

Koukl jsem na něho a spozoroval v jeho obličeji zmatení. Asi se snažil vyčíst mi z očí co se semnou děje, nad čim asi přemýšlim. Jakoby se mi snažil čist myšlenky. Jsem si jistý že by to udělal kdybych neuměl nitrobranu lip než on.

,, Když myslíš " stáhl mě na postel a obejmul mě, objeti jsem mu opětoval.

,,Mám pocit že ti to vadi. Nemusiš to dělat" koukl jsem mu do očí a on mně taky.

,,Jsi muj kamarád vole, kdyby mi vadilo že si teplej řeknu ti to. Navic usiname spolu už od prvniho ročniku." Usmal jsem se a pak jsem se poddal únavě.

Ahoj, je to takový pokus o to zda to bude mít úspěch a už delši dobu jsem chtěla napsat nějakou gay ff. Jsem na táboře a mam celkem dost času. Snad se prvni kapitola libi. Mam rozepsanou i druhou. Tak ahoj s láskou Anetka hehe

Žít ve stínu PotteraKde žijí příběhy. Začni objevovat