Spříznění ||Yoonmin||

Noví přátelé, ale tohle jsem vidět nemusel

Uběhly dva měsíce od mojí nehody a od rozhovoru s panem Minem. Od té doby mi přijde, že je takový odměřený, mrzutý a nechci si to přiznat, ale připadá mi, že je na mě docela přísnější než na ostatní. Vypadá to jakoby se ve mně snažil vyvolat pocit nenávisti vůči němu, ale to se mu nepovede, protože já vím, že je milý a pozorný. Zajímalo by mě co jsem udělal špatně, protože se ke mně nechová jako dřív a mě to mrzí.

Skončila hodina hudební výchovy a pár žáku, včetně mě, mělo pomoct panu Minovi odnést věci do jeho kabinetu. Donesli jsme mu věci do kabinetu. ,,Můžete jít." Žáci odešli. ,,Nepotřebujete ještě s něčím pomoct?" zdvořile se zeptám. ,,Ne, můžeš odejít," řekne nepříjemně a podrážděným hlasem. Zaraženě se na něj podívám a odejdu. Jen jsem se zeptal, nemusíte být hned nepříjemný, pomyslím si.

,,Jiminie, dneska se jdu sejít s mými přáteli a mě napadlo, že by bylo fajn, kdybys je poznal. Už jsem jim o tobě říkal a oni by tě chtěli poznat." ,,Vážně? No bylo by fajn, kdybych poznal tvé přátele. Půjdu moc rád." ,,Dobře, takže tě vyzvednu v 20:00 a půjdem do baru." ,,Do baru?" řeknu zaskočeně. ,,Ano." ,,Tam bude ale moc lidí, moc hybridů a moc alf." ,,No jo. Promiň, to jsem si neuvědomil," řekne smutně. Je to šance poznat Jungkookovi přátele a poprvé můžu zkusit alkohol. ,,Půjdu, ale jen pod podmínkou, že mě když tak ochráníš," řeknu a zazubím se na něj. ,,To víš že tě ochráním, prcku," řekne a vypne hruď. Já se nad tím zasměju.

Stojím před zrcadlem a prohlížím se v oblečením co jsem si vybral. Vybral jsem si bílé triko s potiskem, oblíbenu koženou bundu s kamínky a kožené upnuté kalhoty. Různě se prohlížím v zrcadle, abych se viděl ze všech úhlů a nějak si nejsem jistý těmi kalhoty. Do pokoje mi vejde táta. ,,Vedu ti kamaráda," řekne a odejde. Jungkook mi vtrhne do pokoje. ,,Wow. To oblečení, ty kalhoty." ,,Já vím, nesedí mi, asi si je vyměním," řeknu a začnu se přehrabovat ve skříni. ,,Ne, co blbneš. Ty kalhoty jsou skvělé. Podívej jak ti obepínají nohy a hezky ti sedí na zadku." ,,No právě." A potom si to uvědomím. ,,Hej, kam mi to koukáš," řeknu a rádoby naštvaně ho bouchnu do ramene. ,,Hele já za to nemůžu, to ty oči samy."

Vystoupil jsem z Jungkookova auta. Oblečení jsem si nechal to co jsme si vybral, protože jsem viděl, jak na mě Jungkook kouká, takže mi to asi vážně sluší. Vejdeme do baru. Všude hraje hlasitá hudba, lidé se opíjí, tancují na parketu a otírají se o sebe. Už vím proč mě nikdy bary nelákaly, ale taky pro omegu je velice riskantní chodit na podobná místa sama a já sám vždycky byl. S Jungkookem jsme došli ke stolu co byl více méně v rohu, ale bylo z něj vidět na parket. ,,Ahoj, kluci," řekne na pozdrav třem chlapcům, tedy spíš bych měl říct mužům, co seděli u stolu. ,,No Jungkooku, konečně jsi tady," ozve se jeden z nich. ,,A vidím, že nejsi sám," řekne druhý a pohledy padnou na mě. ,,Kluci, tohle je Jimin." ,,Jimin. Jako ten stydlivý Jimin, o kterém si nám vyprávěl." Věděl jsem, že jim o mně říkal, ale nečekal jsem, že by to nazvali vyprávěním. Co všechno jim asi tak o mně řekl?

Už tu sedíme minimálně hodinu a je to zábava. S kluky jsem se seznámil a jsou velice milý. Je tu Hoseok a to jsem pochytil, že je člověk a beta a potom tu je Namjoon a Jin. Namjoon je člověk, ale je to alfa a Jin je hybrid a je omega a dohromady tvoří pár a musím říct, že velice roztomilý pár. Nějaký kluk se mě snažil vyzvat k tanci, ale Jungkook zakročil a odehnal ho pryč. Kluk měl ve tváři docela strach. Jsem rád, že Jungkook drží slovo. ,,Pojďme, si zatančit," navrhne Hobi. Kluci přikývli a začali se zvedat. Moji zkušenost s alkoholem bych opsal tak, že mi zachutnal, ale Jungkook mě stopl hned u prvního drinku s tím, že mě nechce odnést na zádech, a že chce abych si tohle seznámení užil a hlavně pamatoval. 

Tancujeme na parketu. Jak se tam všichni drcají a narážejí při tanci do sebe, tak do mě někdo drcl a já jsem narazil do Jungkooka. Nervózně jsem se na něj usmál. ,,Dobrý?" mile se zeptá. Já jen přikývnu hlavou. ,,Můžu?" řekne a chytne mě za boky a tancuje se mnou. Jen nejistě přikývnu. Nikdy jsem s nikým takhle netančil. Co když to budu dělat špatně, co když mu šlápnu na nohu. Nad dalšíma myšlenkami jsem nemněl čas přemýšlet, protože začala hrát jiná hudba a všichni jsme skákali do rytmu. 

Užíval jsem si tuhle chvíli, ale nějaký hlásek jako by mi našeptával, abych se otočil. Hlásek jsem poslechl a otočil jsem se a nevím jestli toho litovat nebo ne. Stál tam pan Min a měl omotané ruce kolem nějaké holky a docela vášnivě se líbali. Přestal jsem v tanci a jen se na ně upřeně díval. Prý že jsem mu vstoupil do hlavy a nepřestane na mě myslet, no to určitě. Najednou pan Min otevřel oči a střetl se s těmi mými. Díval se mi do očí a dál vášnivě líbal tu dívku. Možná ji po našem očním kontaktu začal líbat dravěji a náruživěji. Do očí se mi nahrnuly slzy. Rozhlédl jsem se kolem sebe a utekl na záchod. Vběhl jsem do kabinky a zavřel se tam. Slyšel jsem kroky blížící se ke mně. Malá část mě doufala že to je pan Min a ta druhá doufala, že to není. ,,Jimine," ozval se Jungkookův hlas. Ta malá část co doufala byla zklamána. Odemkl jsem kabinku a nechal Jungkooka aby vešel dovnitř. Přišel a dřepl si ke mně. Vlasy co mi padají do obličeje chytne a dá mi je dozadu a tím mě donutí zaklonit hlavu a dívat se mu do očí. ,,Prcku, co se stalo?" ,,Vi-děl jse-m pa-na Mi-na s-se lí-íbat s-s ně-ja-kkou ho-lko-u. A o-no  t-to bo-olí, ta-dy," řeknu mezi vzlyky a ukážu na srdce. Jungkook se na mě smutně podívá. ,,Tenkrát v tom kabinetu. To co se mezi vámi stalo, pro tebe znamenalo hodně, že?" Přikývnu. ,,Ou prcku, to sis nemohl vybrat někoho více dostupného." ,,Já vím, ale já za to nemůžu." ,,Vždyť já vím."

_______________________________________________

Hello! No, co si budem. V některých chvílích to vypadá spíš jako Kookmin😅, ale nebojte se nic Jimin bude bojovat. ✊

11.9.2023