Stojím před budovou kde budu trávit hodiny tance. Psali, že vyučují klasiku, ale i free style, hip-hop a jiné. Může to být sranda, když jsem zvyklí jen na balet.
Vejdu dovnitř. Je tu menší recepce, nečekal jsem, že to bude tak nobl instituce. ,,Dobrý den, jmenuji se Park Jimin. Volal jsem ohledně toho, že bych se chtěl přidat do baletní třídy." Paní na recepci se na mě mile usmála. ,,Ano jistě, vím o tobě. Následuj mě."
Po cestě mi to nedalo a já se musel zeptat. ,,Co je to za instituci? Provozujete balet, ale i hip-hop, to nechápu." ,,Tahle budova se dříve využívala jen pro baletní vyučování, ale mladí už se nechtějí hlásit. Dokonce jsme spojili děvčata a chlapce a to vždy byli odděleně. Zbylé prostory jsme navrhly aby je využívali jiní tanečníci a tak to vzniklo." Na srozuměnou přikývnu.
Došli jsme ke dveřím. ,,Tyhle dveře vedou do chlapecké převlékárny, ty vedle do dívčí a naproti tomu jsou dveře do baletního sálu. Nelekni se, protože převlékárny patří všem tanečníkům tady, ale systém je tu zavedený tak, že když jedna skupina odchází, tak druhá přichází. Prostě se nelekni, když se střetneš s neznámými kluky. Můžeš se převléct a jít na hodinu." ,,Dobře."
Stojím před dveřmi vedoucí do baletního sálu. Jsem nervózní. Co když mě nebudou mít rádi, co když budou lepší a budou se mi smát. Dost, Jimine, ty to zvládneš. Zhluboka se nadechnu a vejdu. Pár hlav se na mě obrátilo, ale jinak si mě nikdo nevšímal. Všichni se různě zahřívali, tak jsem se taky do toho pustil. Po necelých patnácti minutách přišel vyučující. ,,Žáci dnes tu máme odvážlivce, co by se chtěl k nám přidat. Četl jsem tvou složku, ale to že už jsi někde tančil neznamená, že tě vezmu. Nejdřív musíš ukázat co v tobě je. Zapni si písničku a začni." Našel jsem si písničku u které se uvolním a začal jsem tančit. Měl jsem zavřené oči a nechal jsem se unášet hudbou.
Tanec je pro mě vášeň a miluji ho, je to odpoutání od reality a od myšlenek. Vždy se do něj ponořím a snažím se ze sebe vydat maximum a tak je to i teď. Dotančím poslední kroky a hudba utichne. Nikdo nic neříká, všichni mě jen pozorují. ,,No, Jimine, vítej mezi námi."
Hodina byla náročná, ale to jsem očekával a nevadí mi to. Na tenhle typ zátěže jsem zvyklí. Dojdu do šatny a začnu se převlékat. ,,Hej, ty novej. Jak se jmenuješ?" Zvednu pohled a podívám se na kluka, co na mě zavolal. ,,Jimin." ,,No ,Jimine, jsi dobrej, určitě k nám zapadneš. Já jsem Jaehyun, uvidíme se zítra," projde kolem mě a poplácá mě po zádech. Asi se jim líbím.
Všichni už odešly, ale já si ještě skočil do sprchy, když tu nikdo nebyl. Při oblíkání uslyším hluk z chodby. ,,Vsadím se, že ti panáci zase nechali rožnuté v šatně." Dveře se rozrazí a v nich se objeví neznámý kluk. ,,Ježiš, co tu děláš, prďolo, neztratil ses?" Začne na mě až šišlat. ,,Ne, a nejsem prďola," řeknu uraženě. ,,Hoshi, s kým tu mluvíš?" Ve dveřích se objeví Hobi. ,,Hobi," oslovím ho a štěstím se mi rozzáří oči. ,,Jimine, co ty tu?" ,,Měl jsem hodinu a hádám, že vy máte pronajatou zkušebnu." ,,Jo to máme. Netušil jsem, že děláš balet." Já se jen usměju. Oba dva vejdou dovnitř a začnou se převlékat. Už jsem na odchodu, ale ten kluk mě osloví. ,,Ty prďolo, měl by sis s námi někdy zatančit. Uvolníš se a alespoň nebudeš vypadat, že jsi spolkl pravítko." Zaraženě se na něj podívám. ,,Hoshi tím chtěl říct, že kdyby jsi chtěl tak si s námi můžeš zatančit. Jsi jeden z mála co dělá balet a nevadíš mu, tudíž nebudeš vadit ani ostatním." ,,Dobře, popřemýšlím o tom." Do šatny se začnout hrnout lidi a já ještě rychle proklouznu ven.
________________________________________________________________________________
Hello! Gratuluji sama sobě že jsem po měsíci a půl dopsala tuhle směšnou kapitolu. Tímhle tempem to dopíšu až u konce roku 2025.🤦♀️👉👈
Něco k téhle kapitole? Možná jen to, že nejdřív musí být nudné části, aby se to rozjelo, což doufám, že bude dřív než to začne někoho nudit.😅
(Út)
Nejdřív bych se chtěla omluvit za to, že minulý týden nevyšla kapitola a upřímně řečeno, zapomněla jsem, i když mám nastavené upozornění. Také bych chtěla říct, že si dávám pauzu, protože teď toho mám moc a došly mi předepsané kapitoly. Nebojte nic budu se snažit psát dál a něco pro vás připravujeme. Ano je to množné číslo.🤫
26.11.2023
ČTEŠ
Spříznění ||Yoonmin||
FanfictionPřibližně před sto padesáti lety se stalo, že utlačovaná menšina, kterou byli hybridy, začala mísit své DNA s člověkem. Lidé na to měli různé názory. Někteří to přijali, ale bohužel většina byla proti. Někteří měli stále hybridy za podřadný druh, al...
