Spříznění ||Yoonmin||

Nechtěl jsem se tě dotknout.

Pocity co cítím k panu Minovi, jsem si nechal pro sebe. Neřekl jsem to ani Jungkookovi a to se mě už několikrát ptal, co se to se mnou děje. Uvědomil jsem si, že bych někoho chtěl mít, ale bojím se seznamovat s lidmi a bojím se alf.

Sedím v knihovně a přemýšlím nad tím, jak si někoho najdu. Kolem mě projde Jungkook s jeho spolužáky. Jungkook. Byla to první osoba, kterou jsem poznal. Pomohl mi, nesnažil se mě využít, když zjistil, že jsem omega a je to silná alfa. Dokáže mě uklidnit, dokáže mě ochránit a má mě rád. Třeba, když o něj projevím větší zájem, tak mě začne mít více rád.

,,Ahoj, Jungkooku." ,,Ahoj, prcku. Co potřebuješ?" ,,Nic, jen že teď máme spojený tělocvik, tak mě napadlo, že můžeme jít spolu." ,,Jasně," řekne a usměje se.

,,Tak jo, zahrajem si volejbal. Takže chci vidět čtyři týmy." Super, téměř nikoho tu neznám a nechci se pořád vnucovat Jungkookovi. ,,Jimine, pokud nemáš s kým být, tak můžeš být s námi." Ozve se Jungkook. Přikývnu a vydám se k jeho týmu.

Tělocvik byl docela sranda. Byli jsme na druhém místě ze čtyř a to si myslím, že je hodně dobré. Jungkook má na to sice jiný názor, ale on je soutěživý, až moc. Sedím u oběda s Jungkookem a jeho spolužáky. Povídáme si a smějeme se. Sedím vedle Jungkooka a sem tam se naše ruce lehce dotknou.

Stranger pov.

Vidím, jak se Jimin směje s Jeonem a jeho přáteli. Letmo se dotýká s Jeonem a mají při tom ten sentimentální úsměv. Proč mě to sere? Vždyť s Jiminem nic nemám. Budu muset zavolat Woosungovi.

Jimin pov.

Jungkook se nabídl, že mě doprovodí domů. Otřesu se zimou a Jungkook mi navleče jeho mikinu. ,,Děkuji, ale nebude ti zima?" Jungkook se na mě podívá a chytne mě za ruku. ,,Teď už mi zima nebude," řekne a mile se na mě usměje. Já se nad tím chováním začervenám. Došli jme před můj dům. ,,Jimine, nechtěl by jsi jít se mnou dneska někam?" Překvapeně se na něj koukám. ,,Jo, klidně." ,,Dobře, tak tě vyzvednu ve 17:00." ,,Dobře," řeknu a zamávám mu.

To mě vážně Jungkook pozval na rande? Moje první rande. Co si mám obléct?

Vybral jsem si klasické modré kalhoty a volnější bílou košili. Sedím na gauči a čekám, až přijde Jungkook. 

Zazvoní zvonek a já dojdu otevřít. Za dveřmi stojí Jungkook v černých kalhotách a černé košili, u které má rukávy vyhrnuté k loktu. Moc mu to sluší. ,,Ahoj," pozdravím ho. ,,Ahoj," řekne a podá mi kytici růží. ,,Děkuji, pojď dál." Převezmu si růže. ,,Jen si je dám do vody a hned můžeme jít."

Procházíme se v praku. ,,Nezajdeme si do kavárny?" navrhne Jungkook. ,,Můžeme." 

Sedneme si ke stolu u prosklené zdi. Přijde k nám servírka. ,,Dobrý den, co si dáte?" ,,Já bych si dal americano," řekne Jungkook. ,,A já bych si dal cappuccino a dal bych si k tomu čokoládovo-jahodový dortík." Servírka si zapíše naši objednávku. ,,Hned to bude," řekne a odejde. Po chvíli nám přinese naši objednávku.

S Jungkookem jsme si povídali a užívali si tuhle chvíli. Jungkook mi palcem setřel koutek od dortíku a poté si ho olízl. Začervenal jsem se a podíval jsem se na něj. Místo toho abych se ale na něj podíval, tak jsem se podíval za něj. Seděl tam pan Min a nějaký kluk. Popíjeli si tam kafíčko a náramně se bavili. Sedí k nám bokem, takže na oba dva vidím dobře. Klidně to může být jen jeho kamarád, ale oba dva jsou hezky oblečení. Určitě byli spolu na rande. Zase mi lhal. Říkal mi, že není na chození a teď ho tu vidím s nějakým klukem na rande. Celá moje dobrá nálada zmizela a Jungkookovi to neuniklo. ,,Kam se koukáš?" zeptá se a otočí se. Já mezi tím skloním hlavu a snažím se nebrečet. Jungkook se zpět podívá na mě, ale nic neříká.

Vyšli jsme z kavárna a Jungkook mě doprovází domů. Od chvíle co Jungkook zjistil, že jsem sledoval pana Mina a toho kluka, tak řeč stála. Chtěl jsem chytnout Jungkooka za ruku a nenechal mě. ,,Jimine, přestaň." Zmateně se na něj podívám. ,,Doufal jsem, že už se sbližujeme, ale nejspíš jsem si to jen namlouval. Pořád máš oči jen pro Mina a já hlupák se nachytal. Myslel jsem, že mě začínáš mít rád víc než jen kamaráda, ale spletl jsem se." Co jsem to udělal. Dával jsem Jungkookovi falešné naděje, to se nedělá. ,,Jungkookie, promiň, já nechtěl. Ze začátku jsem s tebou trávil čas abych zapomněl na pana Mina, ale potom se mi líbilo být ve tvé blízkosti. Dnešek jsem si užil a nevím proč mě tolik dostalo to, že jsem pana Mina viděl s někým jiným." ,,Myslím, že k němu cítíš jisté pouto, kvůli tomu co se vám přihodilo." Přikývnu. ,,Jungkooku, nechtěl jsem ti dávat falešné naděje a neměl jsem tě využívat, já udělám cokoliv, abys mi odpustil a zůstal mým kamarádem," řeknu a slza mi steče po tváři. Jungkook ke mně přistoupí a setře mi slzu z líčka. ,,Chci jen jedno. Chci abys to už nikdy neudělal." ,,Už to nikdy neudělám, slibuju," řeknu a obejmu ho. Jungkook mi objetí oplatí.

,,Takže stále něco cítíš k Minovi?" Po téhle otázce už jsem nevydržel tajit to, co se stalo. Řekl jsem mu vše, o tom klubu a o kabinetu a o tom, jak jsem mu pomohl. ,,To mu vážně nedošlo, že se mu nabízíš?" ,,No, došlo, ale já dělal, že ne a doufal jsem, že se mě oficiálně zeptá, ale to už mi jen oznámil, že si někoho našel. Právě si myslím, že to byl, ten kluk z kavárny, ale říkal, že nechce vztah a tohle vypadalo jako rande a po rande většinou bývá vztah, tak nevím." ,,Musím říct, že Min je ale složitá osobnost." Jen souhlasně přikývnu.

next day

,,Měli jste týden na to aby jste se naučili zazpívat krátký úryvek textu a vy toho nejste schopni!? Jestli to takhle bude pokračovat dál, tak vás nechám všechny propadnout!"

Právě probíhá hudební výchova a naštvali jsme pana Mina. Vyvolal půlku třídy a nikdo mu to nebyl schopný zazpívat. Kdybych měl popsat teď pana Mina, tak jde z něho strach. V očích má snad blesky, uši a ocas má tím vztekem naježený. ,,Felixi, teď ty," vyvolá pan Min. Felix začne zpívat. Panu Minovi se z toho falešného zpěvu sklopí uši. (Nic proti Felixovi, má úžasný hlas a rozhodně umí zpívat, jen je těžké hledat nějaká korejská jména pro dobré skloňování a tak.) ,,Dost. To snad není možné. Co vůbec děláš v mojí třídě když neumíš zpívat?" ,,Na kluka je tahle část moc vysoko," řekne Felix. Pan Min jen zakroutí nevěřícně hlavou. ,,Začínáte mě pomalu srát. Jimine, teď ty a snaž se mě nenaštvat víc než jsem." Přikývnu a zhluboka se nadechnu a začnu zpívat. Jakmile dozpívám, tak otevřu oči. Ani jsem si neuvědomil, že jsem si je zavřel. Všichni se na mě překvapeně dívali. ,,Stále mi chcete tvrdit, že je to na kluky příliš vysoko?" zeptá se kousavě pan Min. ,,Děkuji, Jimine. Přesně takhle jsem si to představoval," řekne a usměje se na mě. Taky se usměju a lehce se začervenám.

Skončila hodina a já mám namířeno na oběd, který strávím jako vždy s Jungkookem. Nepřestal se se mnou bavit a to jsem rád. ,,Promiň." Zastaví mě hlas. ,,Ano?" řeknu nejistě. ,,Nevíš kde bych našel kabinet Yoongiho?" ,,Yoongiho?" ,,,Ano, kabinet Min Yoongiho?" Pana Mina? Prohlédnu si toho kluka. Vždyť to je ten kluk z kavárny. Musí to být ten kluk, který mu má pomoct se "uvolňovat". Nahodím falešný úsměv. ,,Jistě. Půjdete rovně potom zahnete do leva a jsou to druhé dveře vpravo." ,,Děkuji," řekne ten kluk a odejde. Já jen zklamaně sklopím pohled a pokračuju v cestě.

Yoongi pov.

Má tak nádherný hlas, když zpívá. Hned po hodině jsem si musel zavolat Woosunga. Není možné aby jsem se vzrušil jen tím, že ho slyším zpívat. Dobře pomohlo tomu i to, že mu to dnes sluší, ale sluší mu to každý den takže. Počkat co, nemůžu takhle přemýšlet nad vlastním žákem. Je mi jasné, že se mi tenkrát nabízel, ale Jimin je křehký a mohl by do toho tahat city a to já nechci. Z myšlenek mě vyruší zaklepání na dveře. ,,Dále." ,,Snad neruším, pane učiteli," řekne vyzývavě Woosung. ,,To ti to trvalo." ,,Pardón, ale nemohl jsem najít váš kabinet." ,,Myslím, že bych tě měl potrestat za nedochvilnost." ,,Ano, myslím že to by jste měl, pane učiteli."

__________________________________________

Hello! No jo, trošku Kookminu nikoho nezabilo. Jimin v tomhle dílu trochu mrcha, ale uvědomil si svoji chybu, takže v pořádku. Nebudu popisot smut mezi Yoongim a Woosungem, to si nechám na Yoonmin, tudíž na příští díl. Ups, spoiler.🤭Nebo taky ne?🤔🤷‍♀️ Nemyslíte si, že si Jungkook zaslouží taky nějaké to štěstí?🥺

Tak nám to vyšlo na Vánoce.😊 Chtěla bych vám popřát hezké Vánoce, ať jste všichni zdravý a šťastní.✨

17.9. 2023