L I F E. IS. H A R D✅

13

Agnessia Millow PoV

,,Jsi nějaká jiná," uchechtla se Nathally. ,,jsem pořád stejná," usmála jsem se. 

Seděla jsem na své posteli a volala přes FaceTime se svou sestrou, kterou jsem takhle už dlouho neviděla. 

,,už se mi po tobě strašně stýská," zaskřehotala, přikývla jsem: ,,mně se po vás taky moc stýská," ,,a kdy přijedeš?" zeptala se dychtivě, zasmála jsem se jejímu výrazu: ,,někdy v půlce prosince, ale zkusím si to zařídit tak, abych mohla alespoň týden před vánocemi," přikývla s úsměvem.

Chvíli jsme ještě probíraly co koupíme tátovi k vánocům, ale nehodlala jsem se zmínit o dárcích, které jsem měla já pro ně. 

Po hovoru jsem zahodila mobil na postel a šla se podívat do lednice, kde jsem našla slaninu a plato vajec. Vytáhla jsem to a rozžhavila pánev na, které jsem začala smažit vajíčka, slanina by podle všeho měla být rychlým ohřátím hotová.

,,Co tu děláš?" ozvalo se za rohem, než vykoukla Britta s rozespalým výrazem a rozcuchanými vlasy. Hodila jsem po ní rychlý pohled a obrátila vajíčko, abych jej mohla naservírovat. ,,Vajíčka se slaninou, nic lepšího jsme tu neměly," zasmála jsem se a přidala další vajíčko na pánev. ,,zapomněla jsem zajít na nákup," plácla se do čela, než přešla k lince a popadla plastový košík ze, kterého vylovila pažitku, se kterou posypala rozpláclé vajíčko na talíři vedle sporáku. 

Britta mezitím uvařila kafe, když jsem pokládala talíře na náš malý, skromný stůl. 

,,Máš dnes něco zajímavého?" zeptala se a uhladila svou noční košili, narozdíl od ní jsem byla už přichystaná, kvůli hovoru se svou sestrou. Pokrčila jsem rameny: ,,myslím, že ne, jedna přednáška, ale to se nedá poslouchat," po skončení mých slov jsme propukly ve smích obě. 

 ,,A co ten tvůj kluk?" nadzvedla obočí v otázce. ,,nevěděla jsem, že jsi až tak zvědavá," zasmály jsme se. ,,jsem, když jsou věci kolem tebe stále záhada," zvedla se s úsměvem a šla umýt svůj talíř. ,,záhada? to ani ne," uchechtla jsem se a natáhla se po hrnku s kávou. 

,,Tak jak to tedy jde?" domyla talíř a přesunula se zpět ke stolu. Zvedla jsem na ní oči, nerada bych s ní něco sdílela, ale vybavila se mi slova Amber, možná by se hodilo si s ní o tom promluvit. ,,Jde to dobře," použila jsem bezzubý úsměv. 

Přisedla si s leskem v očích. 

,,a co ty a Oliwer?" také jsem využila situace, abych nemusela mluvit jenom já. Zvláštně se zatvářila: ,,je to mezi námi divný momentálně, nevím co děje," pokrčila rameny, už nevypadala tak spokojeně. 

Nebylo tajemstvím, že jejich vztah byl otevřený a mimo zraky ostatních, tudíž si oba mohli dělat co chtěli. 

,,Možná to je jen tím, že se blíží zkouškový," zkusila jsem, pokroutila hlavou: ,,možná, ale myslím si, že já jsem pro něj jen úlet, že má jinou," v tomhle jsem byla stejně bezradná jako ona, do hlavy jsem mu neviděla. 

Vyprázdnila jsem hrnek, ale Britty zvědavý obličej se vrátil k moci. 

,,a už mi něco povíš?" chmátla po hrnku a spěchala ho také umýt, smála jsem se tomu. ,,záleží co chceš vědět," neměla jsem už moc času, chtěla jsem se ještě stavit v knihovně a půjčit si učebnici. Otočila se: ,,třeba co dělá, jak vypadá," zvedla jsem obočí se smíchem. Bylo to pro mě příliš osobní, ale nechtěla jsem působit jako ta divná holka co si vymýšlí vztah: ,,je fotografem," zasněně jsem se usmála a vzpomínala na jeho krásný vzhled.

Neměla jsem sebemenší chuť jí ukazovat jeho fotku, ale neměla jsem na výběr v popisování lidí jsem nebyla příliš dobrá. Rozklikla jsem svou galerii a našla fotografii, kterou jsem společně vyfotili na naší procházce parkem. Otočila jsem na ní obrazovku, usmívala se, ale při lepším zkoumání fotografie se její postoj posunul, změněná reakce jejího těla, rychle jsem vypnula obrazovku a uschovala mobil. Nepříjemně jsem se ošila.

,,Jak se jmenuje?" darovala mi pohled, který jsem nedokázala umístit. Skrčila jsem obočí, tohle byla další osobní otázka: ,,Jason," bylo vše co jsem hodlala sdílet.

Popadla jsem tašku, kabát a šla si obout boty, abych mohla vyrazit. 

,,Tak si to dneska užij," v jejím hlase jsem zaslechla známku něčeho, opět jsem nechápala co se stalo. Přikývla jsem a falešně se na ní usmívala, když jsem zavírala dveře.

Justin Bieber PoV 

Přitlačil jsem Mirandu zpět za krk čelem ke stolu, možná to bylo příliš, protože se žena sklánějící přede mnou bouchla s ranou do hlavy, bylo mi to jedno. 

Přirážel jsem vzteklými přírazy a doufal, že nějaké šrámy ozdobí její kůži. 

Představoval jsem si Agnessii, ale ta mi nic jako tahle děvka neprovedla.

,,Justine, prosím," kňučela. Pokoušela se dát větu dohromady, ale její slova umřely v pláči. 

Takhle se mi to líbilo. 

Pustil jsem jí a odstoupil.

,,Přestaň se příště plést do mých věcí a dělej to co máš," přiblížil jsem naše tváře: ,,jsi přeci jen účetní, za tohle ti dávám padáka," zvýšil jsem hlas a oddálil se, abych si mohl zapnout kalhoty.

Litoval jsem toho, že jsem ošukal jinou ženu, když jsem v hlavě měl Agnessii, ale nelitoval jsem toho, že můj hněv odnesla tahle žena.

,,Promiň, už se to nebude opakovat, hlavně mě nevyhazuj," prosila a brečela. ,,už jsem řekl," podal jsem jí papíry na, kterých byla výpovědní lhůta.

Většinou jsem věci řešil sexem, bylo to pro mě příjemnější zbavení se stresu. A tahle ženská mě chtěla vydírat a pokoušela se mi ukrást nějaké peníze, na tohle jsem neměl dost trpělivosti.