L I F E. IS. H A R D✅

12

Agnessia Millow PoV

S Jasonem jsme se setkali u něj v bytě, než jsem přišla stačil mít přichystané víno a nějaké občerstvení. Nezapomněl ani na svíčky, které poskládal na parapet k oknům dlouhým až po podlahu a na nábytek k televizi.

Navzdory chladnému venkovnímu počasí mi to dodalo pocit tepla. 

Usmála jsem se a nabrala kousek sushi dřevěnými tyčkami a smočila v omáčce. Jason vrhal mým směrem nervózní pohledy, když těkal mezi mnou a telefonem na jehož displayi pořád cvakal prsty. Nezdálo se, že měl pro dnešek skvělou náladu a možná bych měla jít.

Odložila jsem tyčky stranou a otřela ubrouskem pusu: ,,asi bych už měla jít," vyslovila jsem nejistě a zvedla se na nohy. Jason rychlým tahem odložil telefon na stůl a také se zvedl: ,,proč bys chodila, když si teď přišla?" vymrštil obočí nechápavě vzhůru. ,,nepříjdu si tu dnes vítána, jsi takový zamlklý a neustále něco děláš na mobilu," odvětila jsem a popadla svůj batoh, který ležel opřený o nožičku stolu. Zamračil se při čem mu v očích šlehaly plameny: ,,jsi tu vždy vítána, mám jen nějaké problémy s účetní," prohodil rukama v gestu, že je mu to vlastně jedno, což mě trochu zamrzelo, co jsme vlastně byli? 

,,Na co potřebuješ účetní?" proklouzla zvědavá otázka, zarazil se, ale ihned dostal svou masku pod kontrolu: ,,jsem přeci fotograf, potřebuji účetní, ale tak jaksi stagnuje," skoro vykřikl. 

Nelíbila se mi jeho tónina, ani gesta, ani to jak mi tohle celé vlastně řekl. Rozhodla jsem se pro odchod, bude to tak lepší, když mezi nás dostanu trochu prostoru, abychom nezničili něco co by mohlo začít. Troufla jsem si říct, že jsem byla do Jasona zamilovaná, ale nechtěla jsem, aby o tom věděl.

,,Počkej!" vykřikl za mými zády, když jsem na sebe soukala kabát. Ucukla jsem a napjala se v očekávání: ,,prosímtě promiň, dnešek stál za houby," dodal a opřel se o zárubeň dveří. Chápavě jsem kývla a nechala batoh sklouznout k zemi.

Nechtěla jsem odcházet, přiblížila jsem se na délku paží, Jason zvedl vyzívavě obočí, ale ani se nepohnul. Tohle byl můj tah. Počkala jsem než jsem položila dlaně na jeho hruď, proti mým dlaním se zdála příjemně teplá a tlukot srdce uklidňující. 

Usmála jsem se s pohledem do jeho hnědých očí. Přiblížila jsem se na dva palce a dostala své tělo víš, chytla jsem ho za krk a políbila s lehkostí. Ihned zareagoval, ruce volně položil na mé boky, tak jak to obvykle dělával, ale tentokrát je tam nechal ležet, nevyvíjel žádný tlak. Líbali jsme se dobrý dvě minuty bez odtrhnutí.

,,Jsem připravená," zazubila jsem se a přichytila se ho ještě víc. Nic neříkal, dlouze se mi zadíval do očí, než přikývl a zvedl mě s mým jekotem do náručí.

Položil mě do měkké postele, nechala jsem ruce bloudit po měkkosti přikrývek a žasla nad jejích jemností. 

Jason si svlékl triko a dostal se nademně, jeho okola spočinula vedle mých bocích než se sklonil a jemně mě líbal.

,,Miluju," polibek na čelo: ,,tvou," nos: ,,laskavost," rty. 

Vzdálil se: ,,miluju tvou jemnost, osobnost, krásu," sklonil se, aby mě políbil. Stačilo mi to, abych si jej přitáhla a rozpoutala vášnivou bitvu.

*

S Jasonem jsme leželi v jeho posteli úplně nazí, zabaleni do sebe a na půl v peřinách. Leželi jsme oba na zádech, jeho ruka byla pod mojí hlavou, druhá mi bloudila po ruce nahoru a dolů konečkami prstů.

Otočila jsem se na bok, abych na jeho krásu mohla lépe vidět, přitahoval mě s takovou brutalitou, kterou jsem ještě nikdy nezažila. Kolena při pohledu na něj se mi podlamovala. Bylo mi s ním dobře.

Táta kdyby mě takhle uviděl by řekl, že jsem se dočista zbláznila, že spát s cizím člověkem je nevychované, možná by mě zavřel i do katolické školy, nebo mě dokonce zabil, ale bylo mi to jedno. 

,,Myslím si, že je na to ještě brzo, ale myslím si, že tě možná miluju," uchechtla jsem se tomu jak to vlastně znělo. Jasonovi se na tváři vytvaroval stejný úsměv: ,,všechno začíná brzo," prohodil: ,,ale taky si myslím, že jsem tebou posedlý," s těmito slovy se na mě vrhl a začal mě lechtat, smála jsem se jako šílená.

Když jsem tehož dne, o tři hodiny později odcházela, tak jsem se nemohla zbavit blaženého úsměvu, cítila jsem se jako pod vlivem nějaké omamné látky.