Gayhouse

Gayhouse [desátý díl]

~~ velmi se omlouvám za tu prodlevu, ale minulý týden byl vážně nabitý.. teď už by to mělo být lepší, ale nemůžu nic slíbit, protože mám v plánu něco opravovat a musím to promyslet :) Děkuju strašně moc za tolik hvězdiček, moc si toho vážím, jste úžasní :3 big love, Carlie ♥ ~~

Probudilo mě prudké píchnutí v hlavě, která pospolu s tím, jak jsem se probouzel, začala třeštit jako šílená. Zaskuhral jsem. Ani jsem se nepokoušel otevřít oči, protože prudké ranní světlo by mě asi zabilo. Vymotal jsem ruku z Louisovy mikiny a poslepu našmatal mobil, který vím, že Lou dával na tu skříňku vedle postele. Vzal jsem ho a přiblížil před obličej, přičemž stále poslepu zmáčkl zamykání, a pak opatrně pootevřel jedno oko, abych se podíval, kolik je hodin.

„U-uh, já nechci," zašeptal jsem si pro sebe zmoženě, znovu zavřel oči a mobil pustil na postel. Bylo něco málo před půl devátou, což znamenalo, že mám dvacet minut na překonání bolesti hlavy a snídani, abych stihl na devátou přijít do pekárny. Už jednou jsem nepřišel, neměl bych vedoucího pokoušet.

Ještě párkrát jsem zanadával, než jsem se s bolestnými výstřely do mozku na posteli alespoň posadil. Přemítal jsem, jestli má cenu zdržovat se převlíkáním. Nakonec jsem se na všechno vykašlal, radši se ani nekoukal do zrcadla, jelikož vím, jak strašně asi vypadám, nečesal se, nic. Vzal jsem jen mobil z postele a strčil si ho do zadní kapsy svých nejupnutějších černých džínů. Zachumlán v Louisově mikině jsem sešel dolů do kuchyně se záměrem najít nějaký šumák, nebo v tom lepším případě rovnou prášek proti bolesti.

Prošel jsem kolem pětičlenné grupy, aniž bych jejich sexuální hrátky jakkoli vnímal, a přistoupil ke kuchyňské lince a prohlížel skříňky, jestli tu něco je. Našel jsem jen platíčko od ibalginu – prázdné. Zmoženě jsem se opřel o desku a sklopil hlavu se zavřenýma očima, snaže se nějak na bolest hlavy nemyslet a silou vůle ji donutit zmizet.

Po chvíli ke mně kdosi přistoupil, obvinul mi ruce kolem pasu a políbil mě na krk. Přiznávám, napadl mě Lou, jako ostatně vždy, když se mě kdokoliv dotknul. Hned jsem to ale zamítl, protože on by to neudělal. Ne potom, co mi řekl, že chce, abych si to nepamatoval, a už vůbec ne někde, kde nás můžou vidět. Navíc osoba za mnou mi špitla do ucha přání krásného rána a já podle hlasu poznal Niniho.

„Není moc krásné," zavrněl jsem, ale s úsměvem, který mi vykouzlily jeho něžné pusinky na krku. Zaklonil jsem hlavu, abych na něj viděl. Zahleděl se mi do očí, a aniž by zrušil oční kontakt, dal mi pusinku na nos.

„Copak se stalo?" optal se. Rukama na mém bříšku zajel pod mikinu i tričko a začal mě jemně hladit, přičemž nepřestával rozmazlovat rty můj krk a ušní lalůček.

„Chlast se stal, uh," zamručel jsem. Neměl jsem sílu nějak mu odporovat, naopak jsem se mu opřel hlavou do hrudi, zavřel oči a snažil se nemyslet ani na bolest hlavy, ani na to, že mě tu Niall už zase svádí.

„Chudinko malá," zašeptal. Jeho rty si našly ty mé a já se nesnažil klást odpor. Vychutnával jsem si jeho polibky a lehce mu je vracel, avšak v mysli jsem viděl jen Louiho a náš včerejší tanec, kdy jsme se vzájemně líbali a... Vzdechl jsem, když jsem si uvědomil, jak moc blízko jsem mu byl a jak daleko je teď, když nechce, abych si to pamatoval.

Niall si můj vzdech ale přebral po svém. Otočil si mě k sobě čelem, načež mě chytil pod zadečkem a vysadil na linku, nepřestávaje mě líbat. Byl důrazný, věděl, za čím si jde. Cítil jsem to z něj. Moc dobře.

„Prcku?!" ozvalo se někde za Niallem. Když se ode mě blonďák odtáhl a já otevřel oči a povedlo se mi zaostřit, spatřil jsem Liama s nevěřícným výrazem ve tváři. Vzpomněl jsem si, jak jsem mu říkal, že Nialla nechci a ať si ho klidně vezme. To, jak se tu s ním cucám, tak asi moc nevypadá.