150 VZPOMÍNEK NA TEBE

hvězdy

Nahoře nad námi,
nahoře na nebi
všechny zlaté hvězdy září.
Kulatý měsíc v jejich středu,
jehož svit
dotýká se našich tváří.

Na sobě cítím doteky tvoje,
není to správné…
každým dalším něžným polibkem
vyvoláváme ve hvězdách boje.

Možná zahráváme si s osudem,
možná právě tohle je osud,
možná už zítra spolu nebudem,
přestože spolu jsme dosud.

A jedna hvězda padá,
něco si přej…
Ať láska takhle mladá
přetrvá,
dokud oba dva lidé
to stejné chtěj.

Tvé paže
drží mě v bezpečí,
tvé bijící srdce
mě k tobě váže…

Každým oddálením se
od tebe
strach zmocní se mě.
Strach, že ztratím tě
ve tmě…

Ale zda přijdu o tebe někdy,
já ztratím víru v lásku,
neboť zůstanu už sama
za rozbřesku.
A ty budeš daleko…
Daleko ode mě a mého těla,
co ztratilo tě jako by snad včera.

Naše láska je křehká,
jedinkrát ji upustíš,
nebo povolíš provaz jen zlehka
a ona navždy bude ležet
na zemi,
na hranici nebe a pekla.

Proto chraň ty city,
chraň nás dva před pádem,
i přesto, že to pouto mezi námi
musí zůstat skrytý…
Nedopusť, aby srdce mé
mělo po tobě další rány…

Klidně před ostatními dělej,
že jsem tobě zcela cizí,
ale nenechej tu lásku,
ať beze stopy zmizí…