Havran a jiné básně (Edgar Allan Poe)

Zvony

I.

Slyš hru zvonků: saně, zvon -
stříbro, zvon!
Rolničky se třpytí ve sněhu, jede, jede postilion.
Jak to cinká, cinká, cinká
cestou, na niž padá sníh;
koník podkovama břinká -
v dálce telegrafní linka -
slyš hru zvonků na saních!
Bije půlnoc: bim, bam, bim,
hodiny se druží v rým,
padajíce do cinkotu zvonků, jichž je milion,
jako zvon, zvon, zvon,
zvon, zvon, zvon,
cinkajíce, jasně zníce jako zvon.