Zachraň mě (Pozastavené)

7. kapitola

Cítila jsem, jak se na mě někdo upřeně kouká. Pomalu jsem otevřela oči a setkala jsem se hned s oči Klause, který mě zamračeně sledoval. Nic neříkal. Pouze se díval na mě a potom se podíval na Leona, nebyl hloupý, moc dobře mu došlo, jak jsem včera svůj večer s Leonem zakončila. 

,,Klausi?" zašeptala jsem tiše, on se na mě pouze podíval a bez dalších slov vešel do koupelny. Já jsem mezitím začala probouzet Leona. ,,Leone, měl bys vstávat."

,,Co se děje, Caroline?" zašeptal rozespala.

,,Můj společník dorazil a vypadá docela otráveně" zašeptala jsem tiše a moje slova Leona skutečně probudili. 

Nechápavě se rozhlížel okolo sebe. ,,Vy dva spolu ale nic nemáte, ne?" zeptal se tiše.

,,Samozřejmě že ne! Ale večer byl pryč a je tu bohužel jenom jedna postel. Myslím si, že bude chtít jít spát" řekla jsem a Leon se skutečně začal zvedat, omotal si kolem pasu peřinu a povzdechl si.

,,Rád bych tě ještě někdy viděl, pokud je tu ta možnost" řekl tiše a mně to vyčarovalo úsměv na tváři.

,,Samozřejmě, že je tu ta možnost, Leone" řekla jsem, taky jsem vstala, ale mně bylo jedno, že jsem opět před ním nahá a natáhla jsem se po polibku, Leon polibek prohloubil a nejednou na mě spadl na postel. 

V ten moment však z koupelny vyšel Klaus a já jsem rychle na sebe a Leona hodila deku. ,,Měl bych už jít" zašeptal značně nervózně Leon, posbíral svoje oblečení a jenom s dekou okolo pasu opustil náš pokoj. 

Já jsem taky vstala a omotala okolo sebe deku, aby Klaus nemohl nic vidět. ,,Sice jsem chtěl, aby ten pitomec byl s tebou, ale takto jsem to rozhodně nemyslel. Aby ti byl takto blízko" řekl chladně Klaus. 

,,Prostě se to stalo" zašeptala jsem tiše a chtěla jsem jít do koupelny, ale Klausova ruka mě zastavila.

,,Já to ale myslel vážně, když jsem řekl, že na vztah nebudeš mít čas" řekl chladně a pustil moji ruku, já rychle utekla do koupelny, kde jsem si potřebovala dát studenou sprchu.

*** 

Když jsem vyšla z koupelny, tak se zrovna převlékal Klaus a já měla možnost vidět jeho vypracované záda. Rychle jsem zamrkala a vešla do pokoje, Klaus si mě všiml. Místo toho aby si oblékl tričko, tak došel pomalu ke mně.

,,Ten vlkodlak tam nebyl, vlastně nikdo tam nebyl. Celá jeho smečka je mrtvá. Je jediný kdo z jeho smečky přežil, takže je slabý," mluvil Klaus a já, i když jsem se skutečně snažila tomu zabránit, tak jsem se podívala na jeho vypracované břicho. Rychle jsem odvrátila pohled. ,,Pochybuji, že je schopný najít nějakou smečku, která ho přijme."

,,Takže je teď úplně sám?" zašeptala jsem tiše.

Klaus nad tím zakoulel očima. ,,Nechápu jak jsem mohl souhlasit s výměnou Stefana. On by takový nebyl."

,,Já vím, že nejsem Stefan, prostě jsem jiná. Ale nemohla jsem dovolit, aby Stefan odjel s tebou. Damon ho potřeboval. Pochop, oni oba, i když to nechápu, že i Damon, tak milovali Elenu a ona je pryč. Jeden teď potřebuje toho druhého" řekla jsem tiše.

,,Máš moc dobré srdce, to tě nakonec vážně zabije, lásko" řekl tiše Klaus.

,,Radši umřu s dobrým srdce, než abych byla mít zkažené srdce" zašeptala jsem a to upoutalo Klausovu pozornost. 

*** 

S Klausem jsem byla zrovna venku, jelikož řekl, že si chce obhlédnout kde co je. Navíc mě nechtěl nechat samotnou na pokoji, nebo spíš nechtěl vidět Leona. Nevím proč mu Leon tak moc vadí. Ale přijde mi, že ho Klaus nemůže vystát z nějakého důvodu. 

,,Co ti vadí na Leonovi?" sebrala jsem veškerou odvahu a zeptala jsem se ho.

,,Jen mi na něm přijde něco zvláštní. Něco mi na něm nehraje. Nevím, přijde mi jako kdyby si na něco hrál" řekl v klidu Klaus a téměř mi nevěnoval žádnou pozornost. 

Nad jeho slovy jsem se zamračila. ,,Nemyslím si, že by něco hrál" zašeptala jsem.

,,Tak to je jasné, jinak bys mu neskočila takto brzo do postele" řekl jednoduše.

Zasekla jsem se. Jinak bys mu neskočila, tak brzo do postele. Ta věta mi hrála v hlavě. Co když má Klaus o Leonovi pravdu? Ne, já tomu nevěřím. Leon se mi vážně líbí a je pohledný, milý a má takový strach o svoji mladší sestřičku. Jak se ji asi teď daří? Vůbec jsem se na ni nezeptala 

Zahlédli jsme obchod, tak jsme do něho vešli. Rozhodli jsme se nakoupit pár věcí, jelikož na tom ubytování pár dní zůstane skrz ten problém s tím vlkodlakem. Byla jsem potichu a Klaus si toho všiml taky, jelikož si mě zkoumavě prohlížel několikrát.

,,Můžu si vás prosím vyfotit?" najednou se u nás objevila holčička, já i Klaus jsme se na ni podívali nechápavě. Proč by si náš chtěla fotit? ,,Máme úkol do školy, vyfotit co nejvíc zamilovaných párů."

,,My spolu ale nechodíme, maličká" řekla jsem tiše a šokovaně. Ona si myslela, že já a Klaus? Panebože. To nemůže být pravda. 

Holčička se na nás zklamaně podívala. ,,Ale skutečně tak vypadáte. Navíc mi už chybí jenom jeden pár, abych splnila ten úkol" řekla zklamaně.

Podívala jsem se na Klause, který pochopil můj pohled a přikývl. ,,Tak co kdyby sis nás vyfotila, i když nejsme pár?" řekla jsem s jemným úsměvem. 

,,Skutečně bych vás mohla vyfotit!" zaradovala se holčička.

Najednou jsem cítila, že mě Klaus chytil okolo pasu a přitáhl si mě k sobě blíž. ,,Tak nás můžeš vyfotit a ty se tvař lépe, lásko" zasmál se Klaus. Holčička ani sekundu neváhala a vyfotila nás. Potom nám ještě tisíckrát poděkovala než utíkala, že se musí pochlubit, že má hotový úkol. Bylo to docela roztomilé. 

,,Tak rychle nakoupíme a půjdeme pryč" řekl Klaus a já jsem pouze souhlasně přikývla.

*** 

Hned jsem šla do té malinké kuchyňky co jsme měli a začala jsem vybalovat nákup. Klaus ke mně došel a natáhl se k jedné tašce, že mi pomůže. 

,,Zvládnu to sama" zašeptala jsem tiše.

,,Chováš se divně" poznamenal Klaus.

,,Jenom přemýšlím" řekla jsem. Ano, kvůli tobě přemýšlím o Leonovi, blbečku. Doufám, že jsi spokojený. Samozřejmě, že jsi spokojený! A to ti celou dobu určitě šlo! Zuřila jsem ve svých myšlenkách.

Klaus přikývl a odešel ke skříni, kde něco hledal. ,,Co hledáš?" zeptala jsem se ho zvědavě.

,,Svůj druhý telefon. Někdo by mi měl volat skrz toho vlkodlaka" řekl Klaus.

Už jsem to nějak nekomentovala, vydělala jsem veškerý nákup. Uklidila jsem ho a sedla jsem si na postel. Pozorovala jsem tiše Klause, který stále hledal ten telefon.

,,A co kdybych tě prostě prozvonila?" řekla jsem jednoduše.

,,Ne, tento telefon má svůj účel a rozhodně nechci, aby na něm bylo tvoje číslo," odsekl mi Klaus a v ten moment ten telefon našel. ,,Tak už vím jméno našeho vlkodlaka, teď jenom počkat na ten telefon a dneska večer půjdeme na hod vlků. A ty jdeš se mnou, lásko."

,,A nemůžu zůstat tady?" zašeptala jsem tiše.

,,Aby ses znovu vyspala s tím pitomcem? Ne, rozhodně jedeš se mnou" řekl rozhodně Klaus a já jsem si rukou zajela pouze do vlasů ze zoufalství. 

Tohle nedopadne určitě dobře, říkala jsem si a měla jsem pravdu.