Zachraň mě (Pozastavené)

9. kapitola

Ráno když jsem se probudila, tak jsem se nemohla ani pohnout. Není se čemu divit, když mě pevně objímal okolo pasu původní hybrid. Opatrně jsem jenom potočila hlavou, abych na něho jenom trochu viděla, spal tak spokojeně a klidně. Jak toto může být občas takové monstrum a teď spí jako nevinný člověk, který by neublížil ani mouše? Pochopila jsem, že nemá smysl s ním jakkoliv bojovat, tak jsem si znovu lehla a uvěznila jsem se ve svoji myšlenkách.

Jak se má asi Elena? Určitě se trápí kvůli smrti Jenny. Ale aspoň má u sebe Damona a Stefana. Stefan pro ni bude velká podpora a Damon taky, i když mi to zní šíleně. Navíc tam má i Jeremyho, Bonnie a Matta. Všichni tam pro ni budou a já ji moc budu držet palce aspoň odsud. Přála bych si najít způsob, abych jim dala vědět, že jsem v pořádku, ale to se mi asi nepovede. Musela bych mít nějakou čarodějku a napsat jim nechci, protože podle toho by mohli najít polohu mého mobilu a to by je mohlo přivést do bezpečí.

Co kdyby Klaus zjistil, že je Elena živá? Všechny by určitě zabil. Má být mrtvá a myslím si, že kvůli tomu mu nejde vytvořit nové hybrid. Kvůli tomu, že je Elena živá a zdravá. Zatím nad tím moc nepřemýšlel proč celý Bryanova smečka zemřela, když se měla přeměnit na hybridy. Ale jsem ráda, že nad tím neměl čas přemýšlet, protože by na to nejspíš dřív nebo později přišel. Já se musím postarat aby to trvalo co nejdelší dobu.

Z mého přemýšlení mě vytrhlo pohnutí, které zavinil Klaus. Probudil se? Neměla jsem odvahu otevřít oči, tak jsem dělala, že stále spím. Probudil se. Cítila jsem jak se sevření okolo mě povolila a nakonec nebylo žádné, protože Klaus vstal. Slyšela jsem otevření dveří do koupelny. V ten moment jsem konečně otevřela oči a došla jsem ke skříni, kde jsem si nachystala oblečení na dnešek. Netrvalo to dlouho a Klaus vyšel ven.

,,Dobré ráno," řekla jsem ze slušnosti, ale ani jsem se na něho nepodívala. ,,Je ti dobře? Včera když ses vrátil, tak jsi vypadl, že by ti další den mohlo být hodně špatně."

,,Je mi dobře" odsekl mi Klaus a na jeho hlase jsem poznala, že mi lže.

,,Zajdu do města nakoupit a udělám ti vývar, ten na kocovinu pomáhá," řekla jsem, vzala jsem oblečení a rychlím krokem jsem vyrazila do koupelny, kde jsem se rychle omyla a oblékla. Když jsem vyšla z koupelny, tak se Klaus zrovna taky oblékal. ,,Mám ještě něco koupit?"

,,Neměla bys jezdit sama, Bryan je na svobodě, sice jsem ho chtěl zabít, ale nepovedlo se mi to. Takže se mi myšlenka toho, že budeš sama venku nelíbí" promluvil Klaus a mně se na sekundu zastavilo srdce. Bryan je živý a rozhodně po nás půjde.

Zhluboka jsem se nadechla. ,,Já to zvládnu. Obchod je hned vedle tohoto ubytování. Brzy budu zpátky" řekla jsem sebejistě, Klaus se na mě pouze mračil, ale já jsem rychle popadla peněženku a rychle jsem vyběhla ven z pokoje.

***

Když jsem vešla do obchodu, tak jsem se rychle podívala na seznam co jsem si rychle napsala. Tak kde to všechno mají? Rychle jsem chodila po obchodě. Když jsem najednou zahlédla někoho kdo jsem znala. Alison. Rychle jsem k ní s úsměvem šla.

,,Ahoj, Alison" řekla jsem mile a Alison se na mě hned otočila. Zmateně se na mě dívala.

,,Omlouvám se, vy mě znáte?" zeptala se zmateně a já jsem se zamračila.

,,Ano, známe se. Ty si mě nepamatuješ? To jsem já Caroline" řekla jsme a zmateně jsem si ji prohlížela.

,,Žádnou Caroline neznám, teď jestli mě omluvíte, tak mě čeká můj brácha, který mě poslal jenom pro rohlíky" řekla a rychle odešla.