10. kapitola

28 1 0
                                    

Společně s Klausem jsem seděla v autě, ani jeden jsme moc nemluvili, pouze jsme sledovala jak je naše ubytovna, kde je Leon dál a dál. Leonovi jsem napsala a řekla jsem mu, že se vrátím za dva dny a budeme moct něco podniknout. Samozřejmě se vyptával kam jdeme a proč, ale potom napsal, že se na mě bude moc těšit. 

,,Jsme na místě" promluvil tiše Klaus, vystoupil z auta a já jsem ho hned následovala. Byli jsme uprostřed nádherného lesa a před námi byla malá chata, která ale vypadala kouzelně.

,,Kde to jsme, Klausi?" zašeptala jsme zvědavě.

,,Před dvaceti lety jsem to tu postavil, chtěl jsem být sám. Víš jak hádal jsem se hodně s Elijahem. Potřeboval jsem místo kde budu sám a nikdo o něm nebude vědět...takže je tohle ideální místo kde tě schovat před Bryanem" odpověděl a šel blíž k chatě. 

Tohle vážně všechno postavil sám?

,,Skutečně o tom místě nikdy neví?" zeptala jsme se nejistě, když jsem se ho rozhodla následovat.

,,Vážně, o tom nikdo neví, nikdy jsem sem nikoho nevzal. Jsi tady v bezpečí, lásko," pousmál se Klaus a natáhl ke mně ruku, kterou jsem hodně nejistě přijala. ,,Nikdo tě tady nenajde, lásko. Slibuju."¨

,,I když to nejspíš bude chyba, tak ti v tomto věřím, Klausi" zašeptala jsem tiše, ale myslela jsem to upřímně. Klaus mi několikrát dokázal, že mu rozhodně nejde o to, aby mě Bryan našel a zabil mě. Vždycky mě nakonec zachránil, občas na poslední chvíli, ale nakonec mě zachránil.

Pouze se jemně ušklíbl a společně jsme vešli dovnitř, bylo to tam skutečně krásné, společně jsme to procházeli a mně hned došlo.

,,To si děláš legraci, kde je druhá postel?" ozvala jsem a to Klause rozesmála.

,,Neměl jsem důvod, aby tu byly dvě postele. Dřív jsem plánoval, že si tu budu dovádět jenom ženy se kterými se vyspím a nebo tu budu zabíjet svoje oběti. Nikdy jsem neměl jediný důvod, aby tu byla druhá postel" odpověděl. 

Pustila jsem jeho ruku a pomalu jsem to tu začala procházet sama. ,,Takže jako na ubytovně" zašeptala jsem tiše.

*** 

,,Přinesl jsem nějaké dřevo, připravím ho a zapálím krb, ano?" došel Klaus, který před hodinou záhadně zmizel. Teď už vím proč před chatou bylo hromadu dřeva, kde se objevil i Klaus, který měl sekeru.

Stoupla jsem si, abych na něho viděla, když si najednou začal vysvlékat tričko a jak tam měla přímý pohled na jeho břicho. Mu je to úplně jedno? Vlastně, proč by mu to vlastně mělo vadit, že tu chodí polonahý, když má tak skvělé břicho.

Nad čím to proboha přemýšlíš, Caroline. Okamžitě toho nech! Sice má možné krásné břicho, ale je zkažený! A navíc na tebe čeká Leon. Teď sladký a milý Leon, který má o tebe zájem. 

V ten moment ale začal Klaus sekat a všechny jeho svaly se mu pohybovaly. Ach, bože. Tohle by mělo být nelegální? Rychle jsem zakroutila hlavou.

,,Půjdu nám něco připravit malého k jídlu" řekla jsem rychle a odešla jsem. Ani jsem nečekala co Klaus řekne, vydala jsem se do kuchyně a začala jsem všechno chystat na jednoduchý salát s kuřecím masem. 

Rychle jsem se dala do chystání a na obrázek polonahého Klause jsem vypustila z hlavy. Byla jsem spokojená se svým výtvorem a navíc to bylo vážně moc dobré. Všechno jsem přinesla na stůl a rozhodla jsem se k tomu i osmažit trochu nějakou bagetku, aby to bylo křupavé a pomazala jsem to česnekovou pomazánkou.

Najednou mi hlavou projela myšlenka, co když Elena, Stefan a Damon jednoho dne opustí Mystic Falls. Co když je Klaus najde? Rychle jsem se to snažila zahnat. Klaus je nikdy nenajde. Nesmí. Nedovolím mu to. Ochráním svoje přátelé.

Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: Jun 17 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

Zachraň mě (Pozastavené)Kde žijí příběhy. Začni objevovat