,,Budeš má ač chceš či ne"

Probuzení

Se značnou bolestí hlavy jsem se probrala. Posadila jsem se a přemýšlela co se vlastně včera dělo. Když v tu jsem si uvědomila že nejsem ve své posteli a co hůře že v dané posteli nejsem sama. Pomalu se mi vybavoval včerejší den při vzpomínce na večer jsem se mírně styděla. 
Potřebovala jsem na vzduch. Potichu jsem se vykradla ven z ložnice a vydala se si zaběhat nastavila jsem si počítadlo na hodinkách a vyběhla. Uběhlo ani nevím kolik času ale když jsem se vracela bylo půl desáté a na hodinkách svítilo 7Km. 
Došla jsem se osprchovat a vešla zpět do ložnice. Po chvíli se dveře otevřeli znovu a Jax vešla dovnitř se slovy ,, Kam pak mi mé štěňátko uteklo? Tohle se nedělá"
,, Proč o mě mluvíš jako o tvém?" Absolutně jsem ji nechápala.
Jax pozvedla jedno obočí a optala se ,, Kolik si toho ze včera pamatuješ?"
,, jen nějaké útržky.." Uznala jsem.
Jax ,, No včera jsi mi odsouhlasila že jsi jen moje a tyto věci se neberou zpět." Po té co její větu dokončila jsem na ni nevěřícně zírala. Nic takového si nepamatuji a hlavně snad nejsem tak hloupá abych podlehla ne?
,, Jax já si tohle v-vůbec nepamatuji tak to prosím nech být" Jax ke mě rychle přišla a chytla mi svou rukou bradu a nenechala mě uhnout.
,, Pokud někoho chci a získám nevzdám se ho. Děláš jako by se ti to včera nelíbilo. Za tohle chování si zasloužíš trest no pro dnešek ti ho odpustím." 
Otočila se nad podpatku a kráčela si to sebejistě ke dveřím. Stála jsem jako opařená.. kam jsem se to opět dostala. Uvnitř mezi nadáváním se v hlavě ozval podivný hlas ,, Ale ona ti není lhostejná to jen ty se ji bráníš."  Sama na sebe jsem uvnitř nechtěla jsem uznat že má pravdu ona není ledajaká je to hlavní největší mafie na světě a k tomu může mít koho chce. Já se musím soustředit na práci. 
Jelikož dnes bylo volno rozhodla jsem se jít do posilovny vyboxovat se.
Strávila jsem zde asi tři hodiny po té jsem se zadívala na dnešní datum. Dnes je 12.9. při pohledu na datum se mi hrdlo sevřelo. Potřebovala jsem vypadnout. Vzala jsem na sebe nějaký to fešný oblečení a vydala se do baru.. Dnes asi skončím někde na zemi opilá do němoty...
Došla jsem do baru co je asi 10 minut pěšky od našeho sídla. Přisedla jsem si přímo na bar a Objednala si Whisky. Koukala jsem do neznáma a upíjela ze své sklenky.  Už jsem nepila ani první, druhou či pátou sklenku ale již  šestou. Bylo mi jedno jak moc se semnou svět točí. Vedle mě posedávala malá blondýnka co se tak nějak po mě plazila. Bylo mi to jedno. 
Najednou ji někdo odtrhl a vyhodil vzhlédla jsem. Stála tam Jax a ne zrovna mile se na mě dívala. ,, Vstávej jdeme okamžitě domů!" 
,, Mám zaplacenou celou láhev whisky a hodlám ji dnes dopít. " Odporovala jsem ji
Jax,, Vezmi si ji sebou a okamžitě vstaň."  Odmítala jsem, zavolala si pomoc. Přišel nějaký z jejich mužů od nás a zvedl mě i s lahví a nesl k východu sice se mi to nelíbilo ale láhev jsem měla tak což. Nechápu proč mě nemůže nechat být .
Hodil mě do auta a nasedl stejně jako Jax. Odvezli mě k sídlu a já vylezla se slovy ,, Okay gorilo umím chodit dojdu si do pokoje sama." Chvíli na mě koukal ale pak mu Jax řekla ať jde.
Šla jsem pomalu trochu klikatě do pokoje a každých pár kroků jsem upila z láhve. 
Jax šla zamnou a v ložnici za námi zavřela dveře. 
Jax,, Co to jako mělo znamenat? Necháš se tam oblézat od nějaké cizí coury a ještě k tomu jsi opilá ." 
,, Nech mě být nic ti do toho není."
Jax,, To tedy je jsi moje rozumíš?! Takže tohle je sakra i moje věc. Proč zas chlastáš."
,, Je 12.9. Nech mě laskavě být."
Jax,, A co že je 12.9.? to máš dny v měsících kdy chlastáš nebo co?"
 ,, Jasně Jax tak jo jak chceš je to zkurvených dvacet let dnes přesně kdy mě můj otec prodal! A Víš co mi dal na rozloučenou tuhle ránu." Křikla jsem po ní a rozepla jsem si košili. Od ramene po boky se táhla dlouhá jizva. Košili jsem hodila po Jax. Byla jsem vytočená byla jsem zraněná z toho co se dělo. Celé se mi to vracelo a já tohle nechtěla. Navaloval se mi adrenalin byla jsem zcela bez sebe. Napřáhla jsem se a plnou silou vrazila pěstí do zrcadla které bylo poblíž mě. Sklo rozlámané na několik set kousků se sesypalo k zemi po mé ruce. Viděla jsem jak mi z kloubů vytéká sladká rudá tekutina a bylo mi to fuk kdyby se ovšem nepřiřítila Jax. Vzala své triko sundala ho a obalila mi ním ruku. Až teď mi došlo že již nemám v očích vztek nýbrž slzu způsobenou smutkem a bolestí co právě cítím. Bolestí ne fyzickou ale tou psychickou tou uvnitř.
Na jax tváři se objevila lítostná grimasa. Že by ledová královna znala i soucit a lítost.. 
Jax,, chceš o rodičích mluvit? " optala se již v klidu a opatrně. Zavrtěla jsem hlavou že teď ne.
Jax ,, dobře ale zítra si o tom spolu promluvíme teď pojď ošetřím ti tu ruku a půjdeš spát ano ?"
 Souhlasila jsem nechala se ošetřit a poté ulehla ke spánku.