School Idol ||Hyunlix||

25. A odpuštíš mi?

Vjel jsem mu prsty po tričko a jezdil jsem po jeho ABS. On se na mě s úšklebkem koukal.

Pak jsem si ale vzpomněl že je snídaně. Tak jsem se odtáhl. On se na mě zmateně koukl.

,,Copak? Je snídaně a já mám hlad" usmál jsem se. On se ušklíbl a shodil mě pod něj. ,,Jenom přes mojí mrtovlu Sunshine" potom mě políbil. ,,Tak přes tvojí mrtovlu jo?" zeptal jsem se když mě nechal na chvilku být. ,,Jo jenom přes mojí mrtovlu" ušklíbl se a mířil si to na můj krk.

Já ho rychle odstrčil. Vylezl jsem z postele nasoukal jsem rychle na sebe oblečení. Vypálil jsem že dveří. A taky z chatky.

Trošku jsem zpomalil abych do nikoho ne vrazil. Uviděl jsem Minnieho a šel k němu.

,,Ahoj Minnie" usmál jsem se když jsem k němu přišel. On se trošku lekl. ,,Ahoj Lixie. Kdy jste odešli?" zeptal se. ,,No někdy hodně brzy ráno. Hyunjin mě odnesl na chatku" usmál jsem se. On se usmál taky a šli jsme společně do jídelny. Tam jsem uviděl rodinu Hwang. Ale Ni-ki seděl společně s Chanem,Binem,Innie, Minhem a Sungiem.

Sedli jsme si na stejný místo jak sedíme furt. Hyunjin přišel po chvíli. Vyděl jsem na něm ten jeho úšklebek a koukal na mě. Hm mám pocit že jsme tímhle tím neskončili.

,, Takže ty říkáš když slepice spadne z baráku tak to přežije?" zeptal se Innie. Totiž jsme tam vedli dost zajímavou diskuzi. Já jenom kývl. ,,A jak jako?" zeptal se Hyunjin. Zřejmě byl na jeho straně.

,,Tak má asi křídla debile. Tak to bude jasný že to nějak zbrzdí" řekl Minho. Ten byl zase na mojí straně. ,,Minho má ale pravdu" řekl Ni-ki.

,,Ale to prostě nedává smysl. Vždyť se tam rozmáčkne jako vejce když ho rozklepneš na pánvičce" přidal se k nim Bin.

,,Ty vajíčka do toho nezatahuj ty vrahu. Prostě to zbrzdí s tima jejich podělanýma křídlama. Sice jsou nelétaví ale to je absolutně jedno. Viděl jsi někdy slepici? To prostě udrží. Když hodíš slepici do vzduchu tak to taky vydrží" už jsem začal být docela naštvaný. Chan to poznal a začal mi hladit záda abych se uklidnil.

Innie,Bin i Hyunjin to taky poznali. ,,Okay promiň" omluvil se Hyunjin. ,,V pohodě" řekl jsem a začal si všímat své snídaně. Najednou mi zabručel mobil. Odemkl jsem ho a kouknul kdo mi píše. Neznámý číslo.

xxxxx:
Běž od něho pryč ty smrade

Já:
Kdo jste a od koho mám jít pryč?

xxxxx:
To je absolutně jedno kdo jsem
Běž pryč od mého Hyunjina nebo se neudržím a dostaneš

Já:
Tak hele já vím že máte asi absolutně crush na Hyunjina ale stejně
A nachápu jak jste na ti přišel ale já s ním nic nemám takže mě nechte být

xxxxx:
Takže ty s ním nic nemáš jo a co to držení za ruce?

Já:
Co tebe nikdy kamarád nedržel za ruku?

xxxxx:
No jasně kamarád já ti ukážu jaký kamarád

Nechci nec říkat ale bojím se toho člověka. A docela dost. Ucítil jsem pohled na sobě. Otočil jsem se na Chana který se mi koukal do mobilu. Přiblížil se mi k uchu. ,,Lixi nechci nic říkat ale tohle bylo skoro až vyhrožování" pošeptal mi do ucha. ,,Já vím" špitl jsem.

,,Ale stejně sním máš něco ne?" usmál se. Já trošku z červenal. ,,Tak trošku" šeptal jsem. ,,Já to věděl ale jestli ti ublíží tak je mrtvej" ukázal na Hyunjina ten se tam bavil s Minhem a Sungiem.