Občas se cítím jako loutka
se zvláštním loutkohercem
Občas přemýšlím, kam se mnou utíká,
jestli běží správným směrem
Cítím se prázdný, jako loutka
a čekám až mi někdo dá život
Co je to vůbec za floutka,
co mě vede světem beze slov
Kdo mne vůbec stvořil
Co to bylo za loutkaře,
kterou život ranami znetvořil
a v jaké to vůbec hraji hře?
ČTEŠ
Poslední vlak
PoesiaSbírka 27 básní o tom, jak se zdánlivě život stává temnějším a temnějším, ale vždy je vidět světlo štěstí, které ale vždy něco uhasí, a o tom jak je láska mocná, a dokáže lidi ovládat, a jak dokáže nevědomky z člověka udělat naprostého pitomce.