Pár růží, natrhal jsem pro tebe,
na louce mrtvé, kde temné je nebe.
Vítr vál chladně a měsíční svit,
na cestu mi zářil.
Vzpomínky bouří se, na louce mrtvé,
přeci jen, už si vzpomínám matně.
Pro ty chvíle, které s tebou jsem zažil,
bez jediného rozmyšlení bych vraždil.
Nůž bych si nechal projít srdcem,
jen abych vlasy tvé, ještě spatřit moh'.
šanci ztratil jsem, jak tím já zdrcen,
i tak na památku pro tebe, píšu tento sloh.
ČTEŠ
Poslední vlak
PoesiaSbírka 27 básní o tom, jak se zdánlivě život stává temnějším a temnějším, ale vždy je vidět světlo štěstí, které ale vždy něco uhasí, a o tom jak je láska mocná, a dokáže lidi ovládat, a jak dokáže nevědomky z člověka udělat naprostého pitomce.
