Láska pod září reflektorů [ Nik Tendo ]

4.

Jak jsem ucítila něčí ruce na mém těle, hned jsem se otočila a jelikož jsem byla na sračky, tak se mi zamotala hlava. Vidím před sebou mužskou postavu, asi trochu vyšší jak já a na krátko ostříhané hnědé vlasy. Doslova mi drtil boky rukama. Sikla jsem bolestí.

„hned teď, mě půst ty kreténe!” zařvala jsem na něj vztekle. Nic to s ním neudělalo, jenom se usmíval škodolibým úsměvem. A já se začala bát čím dál ti víc, popravdě jsem nevěděla co mám dělat.

Začala jsem panikařit když rukama začal zajíždet, tam, kam neměl.
Jelikož jsem byla v podnapilém stavu, tak jsem neměla nejmenší tušení co mám udělat aby mě nechal být.

„prosím, nech mě být.” měla jsem slzy na krajíčků. Pořád se blbě usmíval, nehodlal mě pustit
Začal mě táhnout na pánské záchody já se mu snažila vytrhnout, ale měl moc silnej stisk.

„drž hubu! " Řekl ten slizou a dal mi facku mně vrhkly slzy, ale zvládla jsme je potlačit nechtěla jsem před ním vypadat slabě a že se tak snadno vzdam.
Otevřel dveře na záchody, byl tam jeden chlapík.

„Vypadni, hned!” zařval, podívala jsem se na něj a očima naznačila, aby se podíval na moji volnou ruku. On to kupodivu rychle pochopil, podíval se na mojí levou ruku, a já udělala znak pomoci. Podíval se mi do očí, nenápadně kyvnul hlavou na znamení toho, že to chápe. Rychlým krokem pak odešel a já mohla jenom doufat že šel pro pomoc.
Odtáhl mě do jedny kabinky, začal mě osahavat a jezdil mi rukama po těle na místech kde by neměl.
Zajel mi rukama pod tričko, pořád se ho snažím nějak odstrčit ale s ním to ani nehne.

Pohled Tomáška

Byl jsem na záchodech, zničeho nic tam vtrhne nějakej borec s holčinou.
Mohlo jí být tak 18 nevím.

„Vypadni, hned!” zařval po mně, normálně bych to nechal být protože tady šukaj skoro všichni. Ale když jsem se podíval na tu holku, očima naznačovala abych se podíval dolů.
Levou rukou ukázala abych jí pomohl, a to mi hned došlo, že tady není dobrovolně.
Jenom jsem nenápadně kývl, že vím že potřebuje pomoct, rychlým krokem obejdu toho borce a jdu pro pomoc.

„Kluci! Na hajzlech je nějakej borec kterej tam vzal holčinu!” vlitnul jsem do backu

„No a co, však tam prcaj skoro všichni vole.” Dominik se tomu jenom zasmál a nějak to neřešil. To mě docela nasralo no.

„Mrdko, ona potřebuje pomoct, udělala ten znak pomoci nebo co to je za sračku!”
To se na mě podívali skoro všichni co tady jsou.
Dominik a Jakub se hned zvedli a
měli namířeno k hajzlům.
Já ještě zavolal benga a řekl jim aby vzali i záchranku kdyby bylo pozde a ona třeba zkolabovala.

Pohled Scarllett

Mám na sobě jenom podprsenku a sukni,
už přestávám věřit, že mě někdo zachrání a proto nechám slzám volný průběh.

Začne mi sundávat sukni a moje vzlyky se ozývají přes celou místnost.
Slyším jak někdo vtrhl na záchody, dost se mi ulevilo že vůbec někdo přišel.
Začala jsem brečet ještě víc, když jsem zjistila že se sem nemůže dostat protože ten čurak zamknul dveře. Sundal si kalhoty, já radši zavřela oči, a čekala bolest která se objevila hned jak jsem je zavřela.
Tělem mi projela vlna neskutečný bolesti, začala jsem řvát.

„Pomoc! Prosím pomoc!” jenom slyším řev několika osob co bouchají na dveře.
Ale potom nic..... jenom černo.

Po dlouhé době jsem zpátky oh yeah🥳

569 slov