Deathman [ONC2024] |Pozastaveno|

5 - Proměna za úplňku

Neměl nejmenší ponětí o tom, co obnáší být vlkodlakem. Deathman na něj už po zbytek doby, kdy byl v nákupním centru, nepromluvil a Ty byl rád. Nechtěl se každou chvíli zastavovat a odpovídat svému vlkovi, jak pochopil.

Jeho vlk mu něco málo vysvětlil, ale nebylo to vše, co chtěl vědět, ale potřeboval si něco nakoupit a tudíž si nemohl dovolit být stále duchem nepřítomný. To prostě nešlo.

„To bude všechno," řekl prodavačce a ta se na něj mile usmála. Když byl celý nákup zaplacen, nastrkal veškeré věci do papírové tašky, rozloučil se a opustil obchod.

Vyšel před něj a rozhlédl se kolem sebe. Lidí tu výrazně ubylo a když se podíval na hodinky, na svém pravém zápěstí zjistil, že tu strávil více času než bylo nezbytně nutné. Ještě si však skočil do KFC, kde si vzal tři tortilly s sebou a pak konečně vyrazil pryč z toho ruchu, který celou dobu dráždil jeho uši.

Půl hodiny trvalo než se konečně dostal domů. Nákup z tašky vykládal na linku a začal veškerý obsah uklízet kam patřil, až na věci do práce, ty si dal bokem na jídelní stůl.

Musel ještě vytvořit projekt do práce, na který úplně zapomněla, ale neměl jinou možnost, než jej udělat ještě ten večer, jinak by měl v práci problémy.

Vzal si tortilly, které si koupil s sebou na stůl, usedl na židli ke stolu a pustil se do práce.

Práce mu nakonec šla od ruky a když se toho dne již podruhé podíval na hodinky, zhrozil se. Ukazovaly za pět minut půlnoc. V tom okamžiku jeho tělo zaplavila ukrutná bolest. Věděl, že má přijít proměna. Jeho vlk mu to řekl, ale nečekal, že to bude taková bolest, jakou právě teď zažíval.

„Vrrrrrrr," vyšlo z jeho hrdla a Deathman konečně promluvil.

'Musíš se okamžitě dostat do lesa,' řekl mu, ale Ty se nedokázal ani pohnout, jak ho všechno bolelo.

„Vrrrrrrr," opět z něj vyšlo a přitom chtěl říct úplně něco jiného.

'Nemůžeš se proměnit tady v bytě. Celé to tu zdemoluješ. Musíš do lesa,' Když mu Ty neodpovídal, převzal nad jejich tělem kontrolu a vstal ze židle, rozešel se tak rychle, jak mu jen bolest dovolila, ke dveřím.

Deathmanovi se nakonec povedlo dojít do lesa právě ve chvíli, kdy se Ty začal proměňovat. Jeho kosti se zkracovaly. Na tváři měl najednou mitno nosu a rtů, čumák s tlamou. Z lidských noh měl tlapy. Místo lidského těla měl vlčí a také mu narostl ocas.

Tyovi už vládu nad jejich tělem nepředal. Nebylo to potřeba. Teď vládl jejich tělu on.

Co to děláš?, zeptal se ho Ty, protože neměl nejmenší ponětí o tom, co jeho vlk dělá.

'Teď ti ukážu jak krásné to je být vlkodlakem. Tohle je jen jedna naše podoba. Ještě máme jednu. Nejsme obyčejný vlkodlak, ale lykantrop. Můžeme se měnit jak do vlkodlačí podoby, tedy do vlka a lykantropské, něco mezi člověkem a vlkem,' odpověděl mu Deathman a rozběhl se lesem, jak nejrychleji uměl.

Uběhl asi kilometr, když v tom narazil na pach jelena. 'Ukážu ti jak se loví zvěř. Jaká krása je v zabíjení,' řekl mu vlk s takovou radostí v hlase, až se Ty lekl. Nikdy neznal nikoho, kdo by měl takovou radost ze zabíjení, jakou slyšel a cítil ze svého vlka.

|538 slov|