Deathman [ONC2024] |Pozastaveno|

14 - Karlee je rozhodnutá najít Tye

Uběhl již týden od doby, co se s ní její druh vyspal v lese a pak náhle zmizel. Karlee vůbec netušila, kde může být. V práci se neukázal a dokonce jej byla hledat u něj v bytě, ale recepční jí řekla, že se tu týden neukázal.

Karle byla již frustrovaná a její druh jí chyběl. Nevěděla proč jí opustil, když bylo vše tak dokonale, teda alespoň ona si to myslela. Byla v té chvíli tak moc šťastná, že si ničeho nevšimla. Kdyby alespoň po jejich milování neusnula, možná by teď byl tady s ní a nikam by se nevypařil.

V ten den, když přišla domů, její otec se jí ptal, kde má Tye a ona se před ním rozplakala. Plakala dlouhé minuty a nebyla vůbec k utišení. Nechtěla přestat, ani když jí otec sliboval, že jakmile ho najde, vykastruje ho a pak přiváže ve sklepě řetězi a bude ho mučit. Vlastně po těchto slovech začala plakat ještě víc, a kdyby neusnula, plakala by ještě dýl.

„Karlee?“ uslyšela hlas svého otce za sebou, ale neměla na nikoho náladu. „Holčičko,“ zkusil to znovu, ale Karlee se jen dívala z okna a pozorovala vlky jak spolu dovádí na okraji lesa. Záviděla jim jejich štěstí. Štěstí, které ona chtěla prožít, ale bohužel jí nebylo přáno. Bohyně asi nechtěla, aby byla se svým druhem. Možná, ale vážně jen možná, kdyby ho nepokousala a nechala ho člověkem, by neutekl. Stále by žil ve svém bytě, pracoval v otcové firmě a ona by jej takhle měla alespoň na očích. Takhle však nemá vůbec nic. Žádného partnera, přítele, nikoho.

„Moji lidé ho všude hledají. Určitě se najde,“ zkusil to z jiného soudku, ale ani to její bolest nezmírnilo. Stále nechtěla s nikým mluvit. Jen seděla a dívala se z okna. Týden skoro nic nejedla a stále jen přemýšlela nad tím, kde se asi mohla stát chyba. Co udělala špatně, že od ní Ty utekl.

***

Druhý den ráno se Karlee probudila do slunného dne a byla pevně rozhodnutá, že půjde svého muže hledat sama, i kdyby měla jít až na konec světa. Do kufru si poskládala potřebné oblečení, do kabelky své doklady a opustila svůj dívčí pokoj.

Neměla nejmenší zdání, kde začít, ale chtěla, ne, ona potřebovala, najít svého muže, aby spolu konečně mohli žít jako pár. Pár, kterým měli být. Nebýt toho, že Ty utekl, možná by si teď spolu šťastně žili a vůbec nic by jim nescházelo.

Co vlastně mohlo Tyovi scházet, že vše opustil? Stal se vlkodlakem. Nejsilnější bytostí na zemi. Pracoval ve vysoké funkci, na kterou povýšil a ženu už měl taky. Tak co mu tedy chybělo? Proč vlastně utekl?

To Karlee nevěděla.

Sešla schody z patra a rozhlédla se kolem sebe. Doufala, že po cestě z domu a z území smečky nikoho nepotká, ale sotva se zastavila u dveří v obývacím pokoji, lekla se.

„Karlee, jasně jsem ti říkal, že ho moji muži hledají, kam si jako myslíš, že jdeš?“ zeptal se její otec, který toho začínal mít dost. Jeho dcera chřadla. V práci mu chyběl jeden vedoucí oddělení a ve smečce jeho nový zástupce, kterým se měl Ty stát, aby se naučil vše potřebné k vedení smečky, a zapadl mezi ostatní členy.

Erick totiž neměl mužského dědice a tak musel čekat, až si jeho dcera najde svou spřízněnou duši, která post alfy jednou převezme za něj.

„Alfo, mám nové zprávy ohledně smečky Tesák,“ řekl zadýchaně mladík, který právě vtrhl do alfova domu. Bez klepání.

„To tě nikdo nenaučil alespoň klepat?“ zeptal se alfa a povzdechl si. Teď měl řešit jiné věci, soukromé a né smečku několik set kilometrů vzdálenou.

„Omlouvám se,“ omluvil se muž a sklonil svůj pohled k zemi. Věděl moc dobře, že si alfa potrpí na dobré vychování, na které právě v té chvíli zapomněl.

„Tak co jsi mi to přišel říct za nové zprávy, Ulrichu?“ zeptal se alfa.

„Mají nového alfu. Bývalého zabil nějaký cizinec,“ pověděl mu a teprve teď se odvážil zvednout svůj zrak.

Karlee a Erickovi nedošlo, že tím cizincem je jejich Ty, kterého hledá skoro celá mužská populace smečky. Přešli tuto informaci mávnutím ruky.

|677 slov|

|2.kolo - 8056 slov|

* * * * *

Ahojky..

Tak jsem tu s dalším nudným kecáním, ale musím vám to oznámit.. konečně jsem dosáhla milníku 8K slov a mohu svůj příběh přihlásit do soutěže ONC, tak snad mi to vyjde a dostanu se i do třetího kola.

A vy, kteří tento příběh čtete a také pro tuto soutěž píšete, vám držím palečky, aby jste byli úspěšní a pokud ne, nesmutněte, hlavní je totiž účastnit se a né vyhrát. Kdo to nezkusí, nic přeci nezíská.

Hezký Velký pátek a krásné Velikonoce vám přeji,

Vaše

Misenka_H