Deathman [ONC2024] |Pozastaveno|

9 - Oficiální seznámení

Sotva vjeli do lesa, začal se Ty kolem sebe rozhlížet. Nechápal, proč zrovna jeho šéf bydlí v lese, ale na druhou stranu, je přeci vlkodlak a ty to nejspíše táhne spíše k lesu a volnosti, kterou les skýtá.

„Je to ještě daleko?" vyslovil svou otázku Ty, kterého cesta autem již nebavila. Jeli strašně moc dlouho na jeho vkus a on se v tichu auta strašně moc nudil. Jediné, co bylo slyšet, tak řev motoru, i když i ten nebyl příliš slyšet, ale stále byl.

Erick se na něj podíval a přívětivě se na něj usmál. „Ješte deset minut a jsme tam. Bojíš se snad?" nadhodil první co mu napadlo. Nechápal Tyovo chování. Ze začátku se v jednom kuse rozhlížel a teď už se vyloženě nudil. Cesta k jeho sídlu jej určitě nudila a on netušil proč. Nechtěl mu ještě nic říkat, protože netušil, jestli to byla doopravdy jeho dcera. V tu chvíli ho však něco napadlo.

„Nebojím se. Jen je pro mě ta cesta už dlouhá a já nemám rád dlouhé cesty autem," odpověděl mu zcela upřímně až Erick zapomněl na to, že se ho chtěl na něco zeptat.

Po deseti minutách se opravdu objevili před obrovským sídlem a Ty na něm mohl oči nechat. Nikdy tak obrovský barák neviděl, ale tak jeho šéf byl velice bohatý a vlivný muž, takže se tomu ani nedivil.

Před domem, ještě než vystoupili, se objevila dívka. Dívka z klubu a on zalapal po dechu. Jeho vlk byl jako na trní a on také. Poznal jí na první pohled. Najednou věděl, že je něco spojuje a také věděl, že to bude na věčnost. Do konce jejich dní.

„Má štěstí," řekl po zastavení auta před sídlem Erick a Ty by snad i zapomněl, že s ním v autě sedí. Jen se díval na dívku, která ho tolik okouzlila už v tom klubu.

„Je to ona," vydechl ještě než otevřel dveře od auta a jeho šéf si povzdechl. Oba vystoupili z auta a vyrazili k hnědovlásce, která se na oba dva culila jako měsíček na hnoji.

„Otče, Tyi," řekla jakoby se nic nestalo. Jakoby vůbec nic neprovedla.

„Takže ho znáš a taky víš, co jsi způsobila, že ano?" zeptal se naštvaně Erick, Alfa Ballardské smečky. Měl už plné zuby toho, jak se jeho dcera chovala lehkovážně. Vůbec nebrala na vědomí, že se mohlo stát něco horšího, než jen to, že Ty zabil pár zvířat v lese. Jenže to ani jeden netušil, že se toho stalo mnohem víc, než jen zabití zvěře.

Karlee se usmála a její úsměv se ještě více rozšířil, když se před ní zastavil Ty. Její druh, kterému nedokázala odolat. Který jí učaroval už v tom klubu.

Napřáhla k němu ruku. „Karlee Ballard," řekla stále s úsměvem na rtech. Nedokázala se toho úsměvu zbavit. Byla šťastná a i její vlčice Layla byla štěstím bez sebe.

Ty se na její ruku dlouhou dobu díval, ale nakonec to gesto přijal a potřásl si s ní. „Ty Rivera," odpověděl a podíval se na svého budoucího tchána. Už když Karlee spatřil pochopil, že si tuto dívku vezme a jeho šéf se stane nejen jeho šéfem, ale i jeho tchánem.

|521 slov|