Deathman [ONC2024] |Pozastaveno|

19 - Čí je to dítě?

Díval se na dívenku a nemohl si pomoct. Cítil zradu, ale také cítil i něco jiného, jen nevěděl, kam ten cit zařadit.

Ano. Miloval svou družku. To už si přiznal, ale to, že si udělala dítě, když on byl pryč, jí tak lehce nehodlal odpustit. Nemohl si přivést do smečky jejich lunu s cizím dítětem. Tohle se muselo vyřešit.

„Čí je to dítě?“ byla první otázka, která ho napadla. Přeci jen..

'Jsi hlupák, Tyi.' sedl si jeho vlk a čekal, co mu na to jeho lidská stránka odpoví, ale zdálo se, že k tomu nemá vůbec co říct. V hlavě mu to šrotovalo.

Ano. Možná byl hlupákem. Možná byl sobcem. Bláznem. A také zbabělcem, ale nenapadlo ho nic jiného, než se proměnit do své vlčí stránky a začít na svou družku výhružně vrčet.

Karlee za svá záda skryla svou dceru, aby na ní neměl tak snadný přístup a podívala se černému vlkovi do jeho šedých očí. Doufala, že se malá neukáže dřív, než mu vysvětlí proč nemůže opustit svou rodnou smečku. Chtěla mu malou napřed představit, ale nedostala se k tomu tak, jak by sama chtěla. Prostě zasáhl osud a on tak musel malou dívenku poznat dříve, než na to byla Karlee připravená.

Celých šest let totiž přemýšlela nad tím, jak tohle všechno řekne svému druhovi, kdyby se náhodou vrátil. A on se teď vrátil. Jen sama ještě nepřišla na to, jak mu svou dceru vysvětlit. Jestli jí i tak bude nadále milovat. Vždyť to tajila tak dlouho a on se vlastně o ní vůbec nezajímal. Byl pryč. Ani jednou se neukázal. Nezavolal. Nenapsal. Prostě nic a teď by najednou chtěl vysvětlení?

Ona mu ho rozhodně neměla v plánu dát jen tak zadarmo. Potřebovala z něj cítil, že jí ještě stále miluje. Potřebovala vědět, že mu chyběla. Že jí postrádal tak, jako ona celých těch šest let postrádala jeho.

„Britney,“ ozval se najednou Erick, který tuhle scénu sledoval, ale došlo mu, že tohle by jeho vnučka vidět neměla. „pojď. Půjdeme společně návštěvě uvařit kávu,“ prošel kolem své dcery, vzal vnučku za ruku a rozešel se s ní do útrob domu.

Věděl, že si to ti dva budou muset vyříkat, ale nevěděl, jak se vlastně jeho budoucí zeď zachová. „Maminka si jen s tím pánem promluví a pak oba přijdou.“ dodal ještě.

Ty a Karlee osaměli. On vrčel a on si sedla do studené trávy. Bylo jí jedno, že je podzim. Byla vlkodlak a proto jí zima nevadila, ale teď uvítala chlad, který od země šel. Musela vymyslet, jak Britney vysvětlí. Jak mu oznámí, že její dcera má už pět let.

Alfa to však bral jako zradu. Zradu jeho družky, která si našla někoho jiného, sotva od ní odešel. Vlastně ani nevěděl, kolik té dívence mohlo být let. Nevěděl vůbec nic a za nic na světě si nechtěl připustit, že by jejím otcem mohl být třeba on. Však mu stále nic neodpovídala a on toho začínal mít opravdu plné zuby.

Proto na hnědovlasou ženu opět zavrčel. Ona k němu vzhledla a zadívala se do šedých očí, které si jí měřily zvláštním pohledem.

Viděla snad pohrdání a zradu v jeho očích?

„Tvoje.“ sklopila zrak. „Je to tvoje dcera.“ na konci se jí zlomil hlas a ona se rozplakala.

|536 slov|

* * * * *

Óóó..

Další kapitola je na světě a já pozvolna pokračuji v příběhu. Snad se vám to zatím líbí.

Misenka_H