Takže to je pravda ~ Tom Kaulitz

Odpuštění jeho viny

Probudila jsem se (17:05) a vedle mě na židli furt seděl Tom ale spal, mám ho ráda ale zklamal mě. Nevím jestli mu mám furt věřit po tom co mi provedl s tamtím dementem. Najednou vtrhl do místnosti doktor a oznámil mi že už můžu odejít, v nenadání se probudil Tom a furt se mě ptal co doktor říkal ,,co říkal Amy, tak co" ,,že můžu odejít" zavrčela jsem. ,,Odvezu tě" vnucoval mi ale já ho ignorovala. Vycházíme z n4emocnice a teprve až teď jsem si všimla pár stehů na ruce.. super měla jsem roztrhlou ruku. Když jsem se podívala na Toma tak mi ukazoval ať si jdu nastoupit do auta ale já pokračovala v cestě ,, Amy nasedni si prosím" řekl mi už to po několikátý ale mně už ruply nervy tak jsem na něho zakřičela ,, Tome já s tebou nechci jet, ublížil si . ,i a moc a nevím jestli ti ještě můžu věřit" Tomovi zklesl úsměv ,,Amy já se fakt moc omlouvám prosím nastup si" byl fakt zlomenej, šlo to na něm vidět, moc mě to ale nezajímalo a pokračovala jsem v cestě domů, cca mi to domů od nemocnice trvá 45 minut ale teď to aspoň bude lepší než sedět vedle někoho kdo mě dostal do nemocnice a myslí si že mu jen tak odpustím. Šla jsem po chodníku a všude svítily lampy, kolem mě profukoval slabý, studený vítr a já si furt vkládala jednu a tu samou otázku: proč mi to udělal. Začaly mi téct slzy po obličeji. Sedla jsem si na studenou zem a opřela se o lampu protože nikde jinde lavička nebyla, sklopila jsem si hlavu k nohám a začala hodně brečet, žádný člověk tady nebyl ale slyšela jsem zvuk auta. ,,Amy?" Uslyšela jsem dost povědomí hlas, koukla jsem se a byl to Bill ,,co tady děláš tak večer a co se děje?" Ptal se mě a šel pomalým krokem od auta ke mně aby mě zvedl z té ledové země ,,já už nevím co mám dělat Bille, všechno je posraný v mém životě, už nevím komu věřit a komu ne" řekla jsem a rozbrečela se a Bill mě hnedka přitáhl k sobě do objetí ,,to nic, pojď do auta tam aspoň není taková zima a popovídáme si o tom" usmál se na mě Bill a já jen přikývla na souhlas. Vstoupili jsme do auta a mně začalo být o mnoho lépe, bylo to kvůli teplu, pohodlí a kvůli někomu s kým si můžu popovídat. ,,tak co se děje holka" začal mi hladit záda ,,když jsi vlezl do pokoje předevčírem nebo včera já si nepamatuju kdy to bylo tak do baráku přišel Tom s Vítkem, Vítek je jeden takový kokot prostě, no tak jsem odešla do pokoje a oni tam oba přišli a začali mě mlátit, házet o skříň a o podlahu. Kvůli nim jsem byla v nemocnici a Tom tam přišel s tím že se omlouvá ale já nevím jestli mu mám odpustit a nadále věřit" koukla jsem na zem ,,proč jsi za mnou hnedka nepřišla Amy, já bych tě ochránil a věř že jo" odpověděl mi Bill a já se na něho jen podívala výrazem který neukazoval žádný emoce ,,já křičela přes celý barák a nemohla jsem k tobě utéct protože mě drželi a když mě praštili o zem tak mě zase chytli a zase praštili" řekla jsem. Bill se na mě jen podíval ,,je mi to hrozně líto Amy ale že hodně, nevím proč ti to Tom udělal, často o tobě mluví jak si úžasná, skvělá a nádherná holka a že jsi jen jeho, je to divný. Jedině že by ho ten borec zfetoval nebo opil ale to by se Tom jen tak nenechal". V tuhle dobu jsme navázali oční kontakt a já mu dala hodně jemný polibek ale Bill z toho udělal dlouhý pořádný líbání. Proč se s někým furt jen líbám, je to hrozný ale ten pocit je božský. Bill mě převrhl aby jsem byla pod ním (byli jsme na zadních sedadlech) a začal líbat ale já nějak rychle pohla s rukou což zabolelo.. no jasný, byly to ty stehy, sykla jsem a Bill najednou přestal ,, dobrý?" Koukl se na mě ustaraně ,,jo dobrý jen ty stehy docela bolí" koukla jsem na něho a zase začala líbat. Když vtom někdo zaklepal na auto, s Billem jsme hnedka skončili a Bill jenom dál dolů to okínko ,, Bille co tady děláš?" Promluvil někdo na Billa a já vím přesně kdo.. Tom ,, Tome měl by jsi jít pryč" odpověděl mu Bill ale Tom vypadal zmateně ,,proč bych měl jít pry-" nedořekl to a navázal se mnou oční kontakt ,,Amy? Co tady děláš" ,, povídám si s Billem" řekla jsem mu zkleslým hlasem. Tom vypadal dost zmateně ale hnedka po tom promluvil ,,Amy já se fakt moc omlouvám za to co jsem udělal, vím že jsem kokot že jsem to udělal ale mně Vítek něco dal do pití a to mě nějak asi zblblo, hned po Tom co jsem se vzpamatoval a viděl tě na zemi jak jsi celá od krve s rozříznutou rukou, hned jsem si uvědomil co jsem udělal, s Vítkem jsem se pohádal a trochu popral, fakt tě moc miluji a slibuju ti že se nic takového nestane, budu tě hlídat, ochraňovat a vše ostatní co bude užitečný pro tebe dělat, chci jen aby ses cítila v bezpečí. Fakt se moc moc omlouvám a byl bych hrozně moc rád pokud by jsi mi odpustila" moje brada byla celou dobu spadlá a oči jsem měla skleněný, vylezla jsem z auta a Toma silně obejmula ,, odpouštím ti Tome" a koukla jsem se do jeho očí ,, děkuju moc květinko" a natiskl se ke mně. Nakonec jsme se domluvili že opět budu spát u nich, tak jsme tam jeli a hned šli spát protože dnešek byl fakt dlouhý.

Takže lásky, po dlouhé době tu je další kapitola 😝 protože mě jedna kamarádka ZUZANKA nutila abych napsala další 🙄 😭 a tak jsem vám udělala delší jako náhradu💋
Přeju hezký den (mně už teda noc protože je 23:51) a papaa🎀💗
HUMR🦞