Shut up and drive

Kapitola 3.

Páteční večer. S Veniss jsme měli bláznivý nápad a to ten, že zkusíme spát spolu v jednom pokoji. Po tom co vytáhla ze svého kufru metr a změřila velikost obou postelí, zjistila, že ta moje je o maličko větší. Takže si ke mně nastěhovala pyžamo, hygienu, makeup. 

Byla jsem nucena jí vybrat věci, které bude nosit celý pátek, potom na sobotu. A potom dvoje nějaké na večeře. Tohle nám zabralo více jak hodinu a málem jsme nestihli čtvrteční večeři. 

A dneska je pátek. Ráno jsme se zúčastnily třetího a zároveň posledního tréninku. Lando jako každý trénink co se konal mi mával. Přišlo mi to roztomilé. Potom jsme si vzaly taxi a dojely si do města nakoupit a u té příležitosti jsme si tam daly i oběd. 

Po příjezdu jsme se šli podívat na kvalifikaci. Znovu mi někdo zamával. Jenže tentokrát to nebyl jenom jeden ale hned dva jezdci. Začínám se čím dál tím více děsit. Byl to Lando a k mému překvapení i Charles. 

Veniss byla z toho milionkrát více nadšená než já. Mluvila o tom dobrý dvě hodiny. Až do té doby, než jí to omrzelo a začala projíždět sociální sítě. 

Zatím jsem ani s jedním nemluvila a to kvůli tomu, že měli tyto dny až moc nabité. Dneska se s námi zúčastní večeře. Zítra též. Bude dost času si s nimi pokecat a poznat je. Těším se, ale zároveň se toho neskutečně děsím. 

,,Já se jdu už připravovat." Vyskočila z postele Veniss a zavřela se do koupelny. Teď tam bude tak na půl hodiny. Já mám mezi tím čas si vybrat něco na sebe. Otevřu svou skříň a začnu si procházet věci, které jsem si se sebou vzala. Na první pohled mě uchvátí světle modré šaty. Vrchní část je z korzetu a sukně je hodně volná. 

Zavolám na Veniss, aby mi podala moje věci na vlasy. Rozhodla jsem se, že si je natočím abych měla vlny. Když konečně vyleze z koupelny, zalezu tam já a namaluju se. K těm šatům se nehodí nic extra, proto si dám zlaté stíny, řasenku, highliter použiju na lícní kosti a malinko na nos. Zakončím to leskem, který si hodím do kabelky, abych ho měla u sebe. 

Z kufru vytáhnu sametově černé boty na malém podpatku a nazuju si je. Posadím se do křesla, protože ona ještě není hotová. Pozoruju, jak pobíhám sem a tam. A přijde mi to to směšné. Hodně směšné. 

,,Nemáš právo se mi smát. Navíc už jsem hotová." Uhladí si šaty a zářivě se na mě usměje. 

,,No to ti to trvalo. Snad celou věčnost!" Naštěstí máme sedmi minutovou rezervu. Nechám, aby z pokoje vyšla první a vytáhnu kartu ze skříňky, která slouží jako zámek. 

Do hotelové restaurace přijdeme jako první. Stoly jsou po čtyřech. Můžeme si vybírat. 

,,Tak kam se usadíme?" zeptám se jí a pozoruju jak bloudí pohledem. 

,,Támhle vzadu. S trochou štěstí budeme jíst samy." Prstem ukáže zadní stůl. Je v rohu a před ním jsou dvě velké rostliny. Jdeme tam.   

Usadíme se a přijde číšník se nás zeptat, co si dáme k pití. Veniss poprosí o Aperol a já si objednám bílé víno. Alkohol si dávám asi po roce. Ani na Vánoce či Silvestr jsem nepila. Protože jsem byla sama. A já sama nikdy nepiju. 

Po chvilce co si prohlížíme jídelní lístky nám donesou na dřevěném podnose pití. 

Charles

,,Já ho zabiju. Před každým tréninkem jí mává. Tak jsem to před kvalifikací udělal taky. Jenže si připadám úplně na hovno. Přijde mi, že to byla hovadina. Ke všemu asi trapná, protože jsem se po něm opičil." Chodím po Maxovi pokoji. Máchám rukama a jsem dost vytočený. Ta zatracená holka mě dostává už od prvního pohledu na ní. 

,,Udělej něco víc než on. Sedni si k ní dneska na večeři. Zítra jí před, nebo až po závodě, aby tě to neznervózňovalo něco řekni. Buď milý a romantický. Okouzli jí. Buď lepší než Lando." Zastavím se a vyslechnu si Maxovi rady. 

,,Já to nedokážu dělat takhle veřejně. Víš jak lehce by to zjistil, nebo si toho všimnul její otec? Nejsem takovej pitomec jako Lando. Kdyby zjistil, že se o něco pokouším s jeho dcerou, tak mi rozbije hubu a mám konec ve formuli. A když ne ve formuli, tak ve Ferrari určitě. A víš moc dobře co to pro mě znamená. Jenže ta holka. Ta mě asi zabije." Chodím po pokoji jako dravé, nezkrotné zvíře, které je zavřené za mřížemi. 

,,Tak to dělej tak, aby to neviděl. Ale snaž se. Já už holku mám, takže se můžeš učit jenom od mistra." Mrkne. Musel si pohladit to svoje ego. 

Zavelím a jdeme na večeři. U výtahu potkám Landa. V žilách mi začne vřít krev. 

,,Čau Lando. Sedneš si k nám na večeři?" zeptá se Max. Z jeho pohledu poznám, že se neptá jen tak, ale nějaký tajný důvod to má.

,,Omlouvám se vám pánové, ale chci si sednout k Vennis a Catherine, abych dívky mohl lépe poznat." V tu ránu do mě Max nenápadně drkne. Já se zhluboka nadechnu.

,,Tak to jsme dva. Nevěděl jsem, že i ty je chceš poznat. Do tebe by to člověk neřekl." Hraju skvělé divadýlko. 

,,Jsou krásné. Zvlášť Catherine. Ta je, až výjimečně krásná a rozkošná." Mám co dělat, abych mu nevrazil. Žárlím. A fakt že hodně. 

,,To ano." řeknu stručně a než dojedeme do přízemí, snažím se dýchat. 

Catherine

Dořekneme své objednávky číšníkovy a ten zmizí v kuchyni.

,,Dámy, můžeme si přisednout?" Pootočím hlavu. Vedle nás stojí Lando a Charles. Začíná mi Leclerc dost lézt na nervy. Asi ho budu nenávidět. 

,,Ale ovšem." řekne radostně Veniss. Lando se usadí vedle mě a Charles vedle Veniss. Zajímavá večeře může začít.