Shut up and drive

Kapitola 1.

Dnešní den měl být jenom zatažený. Bohužel hned jak jsem otevřela oči, po probuzení jsem zjistila, že venku střídavě prší nebo mrholí. Při tom pohledu se mi vůbec nechtělo vylézt ven z postele. 

Natáhla jsem se po ovladači a pustila si televizi. Před animací se procházela paní v červených šatech a hlásala počasí. Dnešní den by měl být celý zatažený a místy má pršet. Nečekala jsem, že zrovna ve Španělsku v tohle období bude pršet. Snad to bude jenom dneska.

Vyhrabu se z bílých, nadýchaných peřin a v koupelně si hodím rychlou sprchu. Užívám si vůni mého oblíbeného citrónového šampónu.

Vylezu a zadívám se do zrcadla které je celé zamlžené od páry. Přistoupím k němu a ručníkem, kterým jsem se usušila to zrcadlo utřu, abych se na sebe mohla dívat .Vyfoukám si vlasy do sucha a narovnám si je. Dneska mám chuť abych mé vlasy měla rovné.

 S kartáčkem v puse pobíhám po pokoji a rozhazuju po posteli věci, které bych si mohla na dnešní den obléci.

Jsem tu díky mému otci. Už jako malá jsem ho v tomto snu podporovala. A teď jsem tady s ním a pomáhám mu. Pracuje na všem okolo formule a hlavě investuje svůj čas do Ferrari. Jsem na něho pyšná, že se mu po tolika letech povedlo zvítězit a začít si plnit sen.

Mírně se nalíčím a rozhodnu se pro béžové plátěné kalhoty, které jsou mi dost volné, takže si je musím utáhnout černým páskem. Tričko zvolím čistě černé obtáhlé, abych vyvážila kontrast. 

Z věšáku si sundám kšiltovku a nasadím si. Vezmu si černé sluneční brýle a mobil si zastrčím do kapsy.

Jdu hotelovou chodbou. Na zdech visí obrazy některé jsou v zlatých rámech jiné v dřevěných. Kráčím po měkkém hnědém koberci, který tlumí zvuk bot. Dojdu k výtahu a přivolám si ho, abych se mohla dostat do přízemí kde máme za deset minut sraz.

Nastoupím do šedé krabice. Zadívám se ještě jednou na sebe do zrcadla. Nechci mému otci udělat ostudu. Vychoval mě dokonale a já mu to chci vrátit. Chci mu dopřát tu slávu a to potěšení z jeho úspěchu. Potřebuju vypadat dokonale.  

Vystoupím z výtahu a ocitnul se na recepci, která je podle mého vkusu, až moc ozdobená. Jediný kdo tu stojí je dívka s černými kudrnatými vlasy. Usměju se. 

,,Výjimečně tu nejsi jako poslední." řeknu a ona se za mým hlasem otočí se zářivým úsměvem na tvářích.

,,První den si to nemůžu dovolit. Proto tu už pět minut stojím." Se smíchem se objímáme. Známe se už od mala. Už od dob kdy naši tátové měli stejný sen a začali ho realizovat.

,,Moc ti to sluší, Veniss." V té skládané černé sukni a modré košili vypadala fantasticky. Její hnědé oči začnou jiskřit. Tohle kouzlo v očích měla už jako malé dítě. 

,,Ty vypadáš ještě lépe Cath. Ty kalhoty ti děsně seknou. Kde jsi je koupila?" Chci jí poděkovat a odpovědět, ale to už přijde zbytek organizačního týmu a musíme soukromým autobusem vyrazit k dráze. Budu jí to muset povědět buď v autobuse, nebo až později. 

Po několika letech kdy jsem si od toho to musela dát pauzu, konečně jedu na místo, které miluju. S výjimkou, že teď nebudu jenom na tribuně, ale budu i v zákulisí.

Mé srdce se momentálně roztéká štěstím.