Automechanička a její tajemství (Příběh pozastaven)

1.

Chloe Kelly

Jmenuji se Chloe Kelly, je mi dvacet let a měřím sto šedesát pět centimetrů. Kaštanové vlasy mám do půlky zad a mám hnědé oči. Postavu mám hubenou. Chodím do posilky, tak si udržuji postavu. Větší prdelka a prsa takový trojky. Takže si nemůžu na nic stěžovat. Zrovna jsem přijela na sraz, zaparkovala jsem na svém obvyklém místě. Přes černý skla nikdo nevidí dovnitř, ale já vidím ven a už vidím ty pohledy, kde doopravdy jsem. Nasadila jsem si černou paruku, černý čočky jsem si nandala už doma a celá v černém jsem vystoupila z auta a sedla si na kapotu svého miláčka. Mustang Shelby GT500. Celý v černém jako já. Takže spolu ladíme. Pod kapotou má sedm set padesát koní.

Najednou na mě všichni koukali a šeptali si, zatímco já tiše pozorovala partu čtyř kluků, která se vytahovala svými auty. Musím ale říct, že nic moc. Pod kapotou mají max tři sta koní. Ale jejich věc. Zrovna ke mně jeden z nich přišel.

„Jdi otravovat někoho jiného," vyprskla jsem na něj, opravdu na něj nemám náladu.

„Ále, Černá vdova vytáhla drápky, to se mi líbí."

Ano, říkají mi Černá vdova. Jak originální, že?

„Ty vole, Hille, jdi si radši omrdat hlavu o zeď, protože se nemůžu na tvůj odporný obličej koukat!" Šokované na mě koukal, ale díky bohu odešel. Hned na mě ale naběhl Levi, další debílek z jejich party. „Co si, kurva, dovoluješ, Hobbite?"

Okamžitě jsem si stoupla proti němu a napřímila se. Koukala jsem mu přímo do očí. „Co si to dovoluješ, ty zmetku?! To, že máš bohaté rodiče, s tebe nedělá pána světa, debílku!"

„Co si to dovoluješ!"

„Vidíš, ne?!"

„Tak to si dáme závod a uvidíme, kdo vyhraje!"

„Fajn. Tak se sejdeme na startu."

Nasedla jsem nasraně do auta a najela na startovní čáru. Nějaká holka to šla odstartovat. Když dala ruku s šátkem dolů, on vyjel jako splašený. Já se spíš držela za jeho zadkem, aby si myslel, že vyhraje, ale v zatáčce jsem ho předjela a viděla jeho šokovaný výraz. Jela jsem dál, ale pak jsem ho nechala mě předjet. Poslední zatáčka a rovinka do cíle. Jakmile jsme se blížili, sešlápla jsem plyn, přeřadila na pětku a uháněla do cíle. Předjela jsem ho jak nic těsně před cílem. Čuměl jak debílek. Jakmile jsem projela cílovou rovinkou, zakončila jsem to smykem, takže jsem byla čumákem k němu. Vystoupila jsem a sedla si na kapotu s tím, že jsem jednu nohu pokrčila.

„Jak?"

„Protože máš maximálně tři sta koní pod kapotou. Mám víc."

„Brácho, ta si s tebou pěkně hrála, to se jí musí nechat. Jí ještě nikdo neporazil. Je dobrá."

Will přišel a dal mi peníze. Okamžitě jsem nasedla do auta a konečně si sundala tu hroznou paruku z hlavy. Vyjela jsem do servisu. Tam si, miláčka, nechám a zítra ho zkontroluji.

Když jsem dojela k nám do servisu, zaparkovala jsem ho do boxu s číslem tři a odešla domu, který jsme měli naproti přes silnici. Přišla jsem domu, hodila jsem si rychlou sprchu a šla spát.

Levi Dalton

Jeli jsme s bráchou domu. Srala mě ta Černá vdova, jak si se mnou hrála a vyhrála. S jakou lehkostí mě předjela kousek od cíle.

Ou! Já se zapomněl představit. Jmenuji se Levi Dalton, mám mladšího bráchu Logana. Je mi dvacet tři let a měřím metr devadesát. Mám sportovní postavu. Už mám vystudovaného automechanika a zítra mám nastoupit u Kellyhových v rodinném servisu, což jsem rád, že mě vzal.

Přijeli jsme domu, hodil jsem si rychlou sprchu a šel si lehnout. Zítra v devět ráno mám být v servisu. Jakmile jsem si lehl, okamžitě jsem usnul.

Nový příběh je na světě, doufám se že bude líbit, a omlouvám se za případné chybičky.