Automechanička a její tajemství (Příběh pozastaven)

2.

Chloe Kelly

Ráno jsem se probudila v osm ráno. Okamžitě jsem vstala, přešla ke své šatně a vešla do místnosti. Vzala jsem si černé krajkové spodní prádlo a k tomu si do ruky vzala umazané dílko do dílny, kostkovanou červeno-černou košili a černé džínové šortky. Přešla jsem do koupelny, kde jsem se rychle vysprchovala, vyčistila si zuby, opláchla obličej studenou vodou a sundala jsem si kontaktní čočky, které jsem si zapomněla včera večer sundat. Rychle jsem si vyfénovala vlasy a zapletla je do dvou rybích copů, aby se mi při práci nepletly do obličeje. Oblékla jsem se a košili si uvázala kolem pasu. Už jsem sbíhala schody dolů do kuchyně, když jsem zaslechla tátův hlas, jak na mě mluví: „To je dost, Chlo. Najez se a přijď pak do dílny. Budeš přijímat dva nový zaměstnance. Jsou to bráchové mimochodem."

Mezitím jsem došla do kuchyně a sedla si ke stolu.

„Bezva, ale já musím zkontrolovat mého miláčka, než půjde k tobě na technickou."

„To uděláš, až je přijmeš. Řekneš jim, jak to tady chodí, podepíšeš s nimi smlouvu a povíš jim čísla boxů, které budou využívat jen oni. Jasný, Chlo? Pak si na svém autě dělej, co chceš."

„Ano tati, miluji tě."

„Já tebe, tak se nasnídej a pak za mnou přijď."

Jen jsem kývla a ládovala se lívanci s ovocem od mé milované maminky, která na mě jen s úsměvem koukala, jak to do mě padá.

„Nikdy nepochopím, že toho sníš jako tvůj otec."

„To je asi proto, že pracuju u něj v servisu a na jídlo nemám moc času, však to sama znáš, maminko. Ale já už jdu za tátou, aby dlouho nečekal."

Dala jsem mamce pusu na tvář, rychle obula tenisky do servisu a odešla z domu přímo do servisu. Už tam stál táta s dvěma lidmi, které jsem neznala, takže to museli být ti nováčci. Stoupla jsem si vedle táty. Ty dva na mě vykulili oči, jako bych byla satan.

„Toto je má dcera Chloe Kelly a je mou pravou rukou. A jelikož mám moc práce, tak to vezme za mě." Dal mi pusu do vlasů a odešel. Pokynula jsem klukům hlavou, aby mě následovali do tátovy kanceláře v patře. Vyšli jsme schody do patra a šli doleva dlouhou chodbou až k posledním dveřím před námi. Když jsme k nim došli, na dveřích bylo napsáno jméno mého otce. Otevřela jsem jim dveře a nechala projít. Já si sedla do křesla za velkým stolem a podívala se na papíry, které mi tu nechal táta.

„Takže. Jak už víte, jsem Chloe Kelly a tenhle servis je rodinný podnik. Každý tady má máme dva boxy, které jsou naše a nikdo jiný bez svolení toho dotyčného ho nesmí používat. Můj otec má první dva. Moje boxy jsou tři a čtyři. Strýček Ben má pět a šest. Levi bude mít sedm a osm a tvůj bratr bude mít box devět až deset. Objednávky se přijímají u vstupu do servisu, vždy si ji vezme ten, kdo má volný box a tím pádem spadá pod něho.

Levi Dalton

Ty kráso. Ta má prsa. Hmm. Vůbec jsem jí neposlouchal do doby, když řekla naše jména: „Levi, Logane, nějaké otázky?"

„Já bych měl. Otevírací dobu a přestávky na oběd."

„Otevíráme v devět hodin ráno přesně, takže naši zaměstnanci tu už jsou v osm padesát. Vše si připraví v boxech. Když tam mají auto, začnou hned pracovat. Odchod z práce je ve dvacet hodin. Nikdo neodejde dřív, aniž bychom o tom já nebo můj táta věděli. A přestávka je od dvanácti do jedné, jinak desetiminutový přestávky si dejte, kdy chcete, ale dodržujte těch deset minut, jinak letíte. Jasný?"

„Jasný."

„Paráda. Podepíšete mi smlouvu na dobu neurčitou se mzdou. Doufám, že vám táta řekl o mzdě."

„Ne, vlastně ne."

„Mzda je šedesát tisíc plus prémie na Vánoce."

„Tolik?"

„Vadí vám ta mzda? Klidně můžete jít jinem za míň, ale my jsme nejkvalitnějším a nejlepším servisem široko daleko. Jezdí k nám i závodníci z celého světa."

„Ne. Právě naopak. Tolik jsme ani neočekávali."

Podala nám papíry, tak jsme si je každý vzali, přečetli a podepsali. Pak jsme jí to vrátili ke kontrole. Něco dělala na počítači. Nakonec vytáhla z šuplíku klíče a každému je podala.

„Dva klíče od vašich boxů a jeden klíč od vaší, dá se říct, kanceláře, kde si do počítače budete psát, koho jste přijali a v kolik hodin. Jaký auto, jeho stav a po opravě, jaký součástky jste na tom autě potřebovali a v kolik jste ho předávali majitelům. Až to všechno budete mít, pošlete to otci nebo mě. Tak převléknout a přijít dolů. Tam si vás převezme táta a všechno vám ukáže."

„Kde máme ty kanceláře?"

„Na klíčích máte napsaný číslo dveří."

Odešli jsme a hledali hned naše kanceláře. Zjistili jsme, že to máme ihned u schodů naproti sobě. A i s našimi jmény. Rychle jsem se převlékl a vyšel ven, kde už čekal brácha, tak jsme šli dolů a kolem projelo černé auto. Mustang Shelby GT500. Zrovna vyjíždělo ze servisu. Odbočil/a doleva a už jel/a. Zajímá mě, komu to auto patří. Vím, že jí říkáme Černá vdova, ale to není skutečné jméno a taky nosí paruky a čočky, aby skryl/a svojí pravou identitu.

Chloe otec nám všechno ukázal. Když bylo po prohlídce, vracel se ten mustang a zajel do boxu tři. To byl přece Chloe box. Ne, to nemůže být ona. Dveře se zavřeli a my s bráchou jsme se dali do práce.

Zrovna jsem pracoval na mercedesu, výměna oleje a oprava brzd, když za mnou přišel brácha, že je obědová přestávka. Šli jsme si sednout ven za servis, kde byla zahrada s bazénem. Byly tu stoly s židlemi, kde zaměstnanci mohli obědvat, když bylo teplo a krásné počasí jako dneska. O dva stoly dál seděla Chloe s rodinou a něčemu se smáli. Úsměv jí sluší.

Omlouvám se za chyby.