Automechanička a její tajemství (Příběh pozastaven)

9.

O tři měsíce později

Chloe

Už to jsou tři měsíce, co jsme se vrátili z chaty. Tři měsíce, co jsem Leviho potkávala jen v práci. Snažila jsem se mu vyhýbat. Zrovna sedím naproti doktorce. O dva měsíce se mi opozdili mé dny. Asi z toho stresu.

„Chloe, můžete se, prosím, položit na lehátko? Udělám ještě ultrazvuk, než si budu jistá svou teorií,"

řekla doktorka s úsměvem. Lehla jsem si na lehátko a vyhrnula si tričko pod prsa. Doktorka mi dala na břicho průhlednou tekutinu, vzala do ruky ten přístroj a přejížděla mi s tím po břiše, než se zastavila a dívala se na obrazovku. Nakonec ji ke mně natočila a řekla, co jsem nechtěla.

„Gratuluji, Chloe. Jste v druhém měsíci těhotenství a vypadá to, že budete mít dvojčata," pověděla doktorka zvesela. Já jen zadržovala slzy.

„Můžete se utřít a dohodneme se na další kontrole. Ano?" podala mi papírové utěrky a já si utřela bříško. Hodila jsem to do koše vedle lehátka a znovu se posadila naproti doktorce.

„Tady máte kartičku a ultrazvuk. Za měsíc se uvidíme na kontrole, slečno Chloe," všechno mi podala a s poděkováním vyšla z ordinace a následně i před budovu, kde jsem se rozbrečela. Došla jsem k autu, které jsem otevřela a nasedla do něj. Kartičku s ultrazvukem jsem hodila do kabelky.

„Kurva, kurva, kurva!" zařvala jsem z plných plic. 

Nastartovala jsem auto a vyjela do dílny si odpracovat svůj poslední den, než si zabalím věci a odjedu daleko odsud. Když jsem přijela do svého boxu v dílně, vypnula jsem motor a vystoupila z auta. Vyšla jsem z boxu a uviděla jeho. Kluka, co má moje srdce, mojí duši. Kluka, kterého jsem od sebe odehnala návratem domů. Kluka, se kterým budu mít dvojčata. Sama jsem si zlomila srdce. Levi za to nemohl. Přenesl se přes to a má krásnou přítelkyni, která ho evidentně miluje a on jí. Chtěla jsem mu říct, že jsem s ním těhotná, ale když je vidím, jak jsou šťastní, tak mu to neřeknu a budu je vychovávat sama. Rozběhla jsem se domů, abych si zabalila věci a odjela už dneska.

Levi

Viděl jsem Chloe utíkat domů, jak kdyby jí za zadkem hořelo. Ten její zadeček. Celou dobu na chatě jsme strávili každou noc spolu a milovali se. Bylo to krásné, ale s návratem domů se vše změnilo. Vzdal jsem to a našel si přítelkyni, ale moje duše i srdce vždycky budou patřit jí. Miluji jí nadevšechno na světě.

„Takže dneska u mě, zlato?" zeptala se moje Beka.

„Jo, už musím jít," odpověděl jsem a odešel do práce. Něco jsem zrovna opravoval na autě ve svém boxu, když jsem jí zaslechl, jak se baví s tátou. Vím, že se poslouchat nemá, ale nedalo mi to.

„Tati, já ale musím. Však on má fungující vztah, nechci, aby se kvůli nám rozešli. Určitě jí miluje," řekla Chloe ubrečeně.

„Zlatíčko, ale on má právo to vědět. Musíš mu to říct. A to rozhodnutí nechat na něm," řekl jí táta.

„Znovu už tu bolest ztratit nechci, tati. Znovu už o to nemůžu přijít. Znovu už ne," odpověděla mu s pláčem. O co znovu už nemůže přijít?

„Než navždy odjedeš, splníš mi jedno přání?" zeptal se jí táta.

„Jaký?" zajímala se Chloe.

„Nech mu tady ultrazvuk s adresou, ať se může rozhodnout i on zlato," řekl jí táta. 

Ultrazvuk? Proč? Chloe přišla celá ubrečená. Poznala, že jsem všechno slyšel, přešla ke stolu, něco vytáhla a na druhou stranu něco napsala. Nechala to tam ležet a odešla. Všiml jsem si, že trošku přibrala. Rychle jsem ke stolu přešel a do ruky vzal ten papír. Zjistil jsem, že tam je napsaná adresa a z druhé strany byl ultrazvuk. Na něm byly jakoby dvě jahůdky. Ona je těhotná. Bude mít dvojčata. Vyběhl jsem za ní, když vyjížděla z boxu. Skočil jsem jí před auto. Rychle dupla na brzdu a vystoupila s řevem: „Jsi v pořádku?! Co tě to kurva napadlo? Chceš se nechat zabít?!"

„Ty čekáš naše dvojčátka?" zeptal jsem se jí naprosto v klidu.

„Jo. Před chvílí jsme se to dozvěděla. Ale neboj, já odjedu a budu je vychovávat sama. Nebudu ti kazit vztah. Nebudu po tobě nic chtít," řekla. Já se k ní rozešel a zastavil před ní. Už se nadechovala, že něco řekne, ale rychle jsem jí políbil. Spolupracovala, ale po chvíli jsem se od ní odtáhla. Klekl jsem si před její trošku větší bříško a políbil jsem jí na břicho. Potom jsem si na něj položil i ruce.

„Levi," řekla lehce a potichu.

„Nenechám vás odejít, lásko. Postarám se o vás. Budeme rodina. Miluji tě nejvíc na světě. Kurva, však máš moje srdce i mou duši."

„Měl by ses otočit," řekla. Poslechl jsem jí a otočil jsem se. Stála tam Beka. Brečela, ale neměla v očích nenávist ani bolest. Vydala se k nám, zatímco jsem si stoupl vedle Chloe.

„Tak ty jsi ta, která mu ukradla srdce?" řekla a dívala se na Chloe. Měl jsem strach.

„Ehm, jo. To asi budu já," odpověděla jí Chloe.

„Jak jsem pochopila, chtěla jsi odjet. Proč? Však čekáš jeho děti, proč bys odjížděla a připravila děti o otce?" řekla s nenávistí v hlase.

„Abych vám nekazila vztah a je tu ještě něco, co nevíš. Viděla jsem, jak se k sobě máte, tak jsem vám nechtěla vstát v cestě," odpověděla Chloe a už byla lehce naštvaná.

„Tak to jsi hodná, ale stejně to ví a už jsi nám ho zkazila. Vybral si vás, jen doufám, že o to znovu přijdeš," řekla Beka a já nechápal o co jde.

„No jasně. Beka. Proč mě to nepřekvapuje. Děvka, která roztahuje nohy všem na potkání. Asi ti hodně chybí Justin, co? Jak jsi si myslela, že mi ublížíš přes Leviho," zasmála se.

„Kvůli tobě je mrtvý. Chtěl jenom tebe, ne mě," řekla Beka vytočeně.

„Tak dost. Ty vypadni, Beko, a přísahám, že jestli se se jen přiblížíš k mojí rodině, roznesu všem, co jsi zač. Nezapomeň, že vím, že jsi šukala s mým bráchou, ty děvko," zařval jsem na ní. S pláčem utekla a já se otočil k mojí Chloe. Opatrně jsem jí objal, abych neublížil dvojčatům. Políbil jsem jí. Jak mi ty její sladké plné rtíky chyběli.