Automechanička a její tajemství (Příběh pozastaven)

7.

Levi Dalton

Okamžitě jsem za ní vyjel. Tohle mi vysvětlí, proč se převlékala za Černou vdovu, přestože jsem s ní strávil tolik času. Zrovna chtěla vyjít ze servisu, když jsem tam zajel a rovnou před ní zastavil. Okamžitě jsem vystoupil. Byl jsem mega nasranej.

„Tak tohle mi vysvětlíš, Chloe," zavrčel jsem na ní a neušlo mi, že měla opuchlý obličej od breku.

„Bylo to kvůli Justinovi, aby mě nenašel, aby mě nepoznal," řekla tichým hlasem.

„Ale proč jsi v tom pokračovala i po jeho smrti, proč jsi mi to neřekla?" zakřičel jsem na ní.

„Protože tě neznám! Protože ti je do mě úplný hovno, Levi! Nic o mně nevíš a myslíš si, že ti řeknu svoje tajemství. Jdi do prdele!" zařvala a rozešla se do domu.

„Tak tohle kurva ne, Chloe! Staral jsem se o tebe. Pečoval jsem o tebe," vyčetl jsem jí, když vstoupila do domu a pokračovala po schodech nahoru. Následoval jsem jí.

„Nikdo se o to neprosil, debile," zařvala. Viděl jsem, jak vešla do jejího pokoje. Vešel jsem tam za ní. Odněkud vytáhla tašku a začala do ní házet věci.

„Co si myslíš, že děláš?"

„Balím a odjíždím!"

„Tak takhle to ty děláš? Utíkáš od problému?"

„Ne! Utíkám před tebou, Levi," odpověděla a ta odpověď mi zlomila srdce.

„Cože? Proč přede mnou?" zajímal jsem se.

„Ano, před tebou a před mojí rodinou. Přede všemi. Už toho mám plný zuby," řekla, když vše dobalila. Vzala tašku a odešla zase do servisu, kam jsem jí následoval. Tašku hodila na sedadlo a už chtěla nastoupit, když jsem řekl zlomeným hlasem: „Chloe?"

„Ty si nemáš co vyčítat, že jsem se skrývala. Navíc jsem nechtěla, aby lidi znali mou pravou identitu. Taky to bylo kvůli škole i jemu. Prostě už to ke mně patřilo a patří. V normálním životě jsem Chloe Kelly a na závodech Černá vdova, Levi. To už nikdo nezmění," nastupovala do auta, když jsem k ní rychle přišel, chytl jí za ruku a přitáhl si ji k sobě. Koukala na mě.

„Nesmíš mě tu nechat, mám tě rád, krásko," něžně jsem jí pohladil palcem po tváři. Pod mým dotekem zavřela oči a pootevřela rty. Políbil jsem jí. Spolupracovala. Ruce si dala za můj krk a přitáhla si mě k sobě blíž. Své rty jsem přesunul na její krk. Laskal jsem její pokožku, vzdychala. Líbilo se jí to. Vidím, jak na mě její tělo reaguje.

Chloe Kelly

Prudce jsem ho od sebe odstrčila, rychle nasedla do auta a vyjela ze servisu. Vyběhl za mnou, ale já jela dál. Po chvíli jsem uviděla jeho auto za mým. Kurva Levi, nech mě jít. Musela jsem ho setřást, tak jsem chvíli kličkovala mezi domy, než jsem ho konečně setřásla a jela na svou chatu v horách, o které nikdo nevěděl. Ani holky nevěděli, kde přesně je. Jen ví, že jsem si za prachy ze závodů koupila chatu v horách. Cestou jsem přemýšlela nad Levim. Proč moje tělo na něho takhle reaguje? Proč když je blízko mě, mám potřebu ho mít u sebe pořád? Prsty jsem si přejela po rtech. Pořád jsem na nich cítila jeho rty. I na krku jsem je cítila. Přejela jsem si po krku a sykla jsem bolestí. Ten zmetek si mě označkoval, musela jsem se nad tím pousmát.

Po třech hodinách jízdy, se dvěma přestávkami, jsem dojela na svou chatu. Auto jsem zaparkovala na příjezdové cestě. Vypnula motor, vytáhla klíčky a dala si je do kapsy. Vzala jsem si tašku a vystoupila jsem. V létě tu bylo nádherně. Velké jezero vedle chaty jenom pro mě. Byl tam i altánek, kousek od altánku bylo ohniště i gril tu byl. Vešla jsem do chaty a objevila se v malé předsíni na boty a bundy.

Pak byla dlouhá chodba, nalevo byla velká jídelna sladěna do šedo-bílé. Naproti byla velká, prostorná kuchyň sladěná do šedivé barvy. Napravo se nacházel obývací pokoj. Naproti byl krb na zimu a vedle bylo dřevo. Jinak byla chata vytápěná, ale já musela mít v obýváku krb. Pak se zde nacházel velký, měkký, rozkládací gauč, po stranách malé stolky. Taky křesla z každé strany a uprostřed stolek. Nad krbem byla televize. Na konci chodby vedly „kulaté" schody vedoucí do patra. Tam byly tři pokoje.

Z toho jeden byla moje ložnice a zbylé dva byly pro hosty sladěné do bílé barvy. Každý pokoj měl svoji koupelnu se záchodem. Já v tom svém pokoji měla ještě šatnu. Přešla jsem do pokoje, tašku hodila k posteli, na kterou jsem si lehla a usnula.

Když jsem se o dvě hodiny později vzbudila, vylovila jsem z tašky klíče od auta. Vyšla jsem z chaty, nastartovala a jela nakoupit suroviny do ledničky. Po návratu z nákupu jsem ho uklidila a šla si něco pustit. Nevěděla jsem co, tak jsem to nechala na nějakým filmu, ale furt mi brněl mobil, tak jsem ho vzala, aniž bych se podívala, kdo to je.

„Krásko," ozvalo se z druhé strany.

„Kurva," zaklela jsem.

„Kde jsi?" zeptal se zlomeným hlasem.

„Daleko, Le. Daleko."

„Zlato," řekl mu někdo něco v pozadí.

„Mám tě rád," řekl nakonec Levi a ukončil to.

Co to kurva mělo být? Neřešila jsem to a koukala na ten film, přestože jsem nevěděla, co to je. Ptákovina. Nevědomky jsem si zas přejížděla přes krk a přihlouple se usmívala. Najednou mi došlo, že jsem se ještě nepřevlékla. Vystřelila jsem z gauče, jak střela, přímo do mého šatníku a hledala něco na sebe. Nakonec jsem čapla tílko šedé barvy a stejné barevné šortky. To, co jsem měla na sobě, jsem hodila do koše na prádlo. Oblékla jsem si tílko i šortky a vrátila jsem se dolu s úmyslem uvařit si těstoviny se sýrovou omáčkou. Vyndala jsem si všechny suroviny na linku a pustila se do vaření. Po půl hodince jsem to měla hotové, tak jsem si nandala a šla si to sníst do jídelny. Když v tom někdo zazvonil. Neochotně jsem vstala od jídla a došla ke dveřím. Otevřela jsem překvapeně pusu a vykulila oči.

„Ahoj."