Chci zavřít svá víčka ve smíru,
odletět kamsi do vesmíru.
V kosmickém záření se topit,
kde mohu uctívat hvězdu třpyt.
Obejmout všechny planety,
cítit tíhu sladké vendety.
Všechno je krásnější, zdá se mi,
než na naší matičce Zemi.
To se občas myšlenkám oddám,
že přece jenom se taky dočkám.
Až mi přijde Smrtka na práh,
zbyde ze mě jen
ten kosmický prach.
ČTEŠ
Před branami ráje
PoetryJednoho dne jsem se vzbudila a uvědomila si, že mým jediným společníkem jsou ospalky. Protože mi bylo smutno, promluvila jsem k nebesům a ta mi seslala poezii. Blahodárné verše mi pomohly nadechnout se, poznat samu sebe. Ten, pro koho je poezie ta...
