Procházela jsem se po svém domě. Tenkrát jsem ho sice přenechala Tomovi s tím, že v něm může dělat co bude potřeba, ale i tak byl pořád mů. A já se v něm už doluho neprocházela tak, jako jsem to dělala za mlada.
Vešla jsem do svého pokoje. Dávalo mi to tu vzpomínky na minulost. I tak jsem se ale snažila soustředit na to, kde by se mohl nacházet další z vitealů. Brumbál už některé našel a bylo potřeba sehnat zbytek. A pokud možno co nejrychleji.
,,Vzpomínáš?" Ozvalo se za mnou a já se lekla a otočila. U dveří stál Tom a pozoroval mě těma svíma hadíma očima. ,,Ano, už dlouho jsem tu nebyla. Chybělo mi to." Rozhlédla jsem se po svém pokoji a zůstala očima vyset na poličce s míma trofejema. ,,Milovala jsem soutěže." ,,To protože jsi je všechny vyhrávala." Pousmála jsem se. ,,Jo, to asi jo." Stále jsem očima projížděla svoje trofeje. Přesně jsem věděla, kolik jsem jich tenkrát měla. A také přesně jaké místo na mé poličce měli. Teď tam ale něco nesedělo. Na tu políčku jsem za mlada koukala tak často, že netrvalo moc dlouho a věděla jsem co mi tam nehraje. ,,Chceš vzpomínat se mnou?" Otočila jsem se na Toma. ,,Ne, ještě musím mluvit s některými novými smrtijedy. Uvidíme se večer?" ,,Ne, bohužel dneska nemůžu." Smutně jsem se na něj podívala. ,,Chápu práce." Odešel.
Když jsem si byla jistá, že je pryč, rychle jsem vylezla na stůl, vzala pohár který tam nepatřil, zmenšila ho a strčila do kapsy. Poté jsem slezla a vydala jsem se na prohlídku domu. Kdybych hned teď odešla, vypadalo by to nápadně.
Ozval se křik. Otočila jsem se a rychle utíkala na místo toho hluku. Vešla jsem do jídelny a to co jsem viděla mě překvapilo. Na zemi ležel mrtvý Nagíny a hned vedle něj nějaký mladý chlapec. Tom tam stál a vypadal vysíleně a naštvaně.
Přešla jsem opatrně k rozzuřenemu Tomovy ,,Co se tady stalo?" Zeptala jsem se ho opatrně. ,,Jeden z těch nových. Lekl se mého mazlíčka. A proto ho zabil. Zabil Naginyho."
---
Musela jsem jít do školy. Kdybych šla nejdřív domů a pak k Brumbalovy, mohlo by to vyvolat podezření. A tak k Brumbálovi půjdu až za několik dní.
Ozvalo se zaklepaní na dveře. ,,Dále," Vešla Lenka Laskoradová a v ruce držela nějakou krabičku. ,,Mám tady to, co si Brumbál vyžádal." Vysvětlila mi a natáhla ruku s krabičkou ke mě. ,,Předáte mu to?" Zeptala se ustaraně. ,,Můžete se spolehnout." Přikývla jsem a v duchu skákala do stropu radostí.
ČTEŠ
Láska, spravedlnost a smrt
FanfictionAiša Gauntová znala Voldemorta líp než kdokoli jiný. Skamarádili se už na škole a časem se stala prvním smrtijedem. Ovšem po škole odjela do Ameriky a dlouho o ní nikdo neslyšel. Teď když se ale Tom vrátil, vrátila se i ona. Jenomže některé věci se...
