Pošpinil nevinou duši

34 4 0
                                    

Zaklepala jsem na dveře a čekala. Po chvíli se otevřely a kupodivu v nich stál sám Brumbál. Když mě spatřil, okamžitě uchopil hůlku a prohlížel si mě od hlavy až po paty. Nevěřil mi a já se mu nedivím. ,,Nepřišla jsem váš zranit, prozradit ani zabít. Potřebuju se s vámi poradit." Chvíli tam stál a přemíšle ale nakonec mi přece jenom otevřel.

Zavedl mě do obývacího pokoje a ukázal na křeslo. To všechno se odehrávalo v naprosté tichosti. Posadila jsem se. Věděla jsem, že bych měla něco říct, ale najednou jako by mi vypadla všechna slova. A tak jsem jen seděla, koukala do země a topila se v myšlenkách.

Brumbál mě celou dobu pozorovala. Nic neříkal. Po chvíli odešel a když přišel, držel v ruce dva hrnky čaje. Jeden mi podal a sám si sedl na gauč naproti mě.

,,On dal kus své duše dítěti." Začala jsem a bojovala s pláčem. ,,Pošpinil nevinou dětskou duši černou magií." Seděla jsem v křesle a koukala do čaje. Nemohla jsem zvednout pohled. ,,Snaží se zabít dítě." Mluvila jsem pomalu spíš pro sebe než pro něj. I tak jsem si ale byla jistá, že mě poslouchá. ,,Co se to s ním stalo, od doby co jsem odešla?" Teprva teď jsem vzhlédla a podívala se Brumbálovy do očí. ,,Moc," Odpověděl prostě Brumbál. ,,Ta zvládne změnit i toho nejlepšího člověka." Díval se na mě se smutkem v obličeji. Pokývala jsem hlavou a zase se dostala do svých vlastních myšlenek. Nastalo ticho.

,,Bude muset zemřít? Aby jsme zabili Toma, musíme zabít i Harryho?" ,,Ano," povdechl si Brumbál. ,,obávám se že ano." ,,Někdo by ho na to měl připravit. Neví jak se smířit se smrtí." Na to Brumbál jen pokýval hlavou. ,,Jak asi vidíte, tak já nemohu. To by jste musela vy." ,,Já vím." Odpověděla jsem a poté nastalo opět ticho. ,,Tuším kde by zbylé viteali mohly být. Sepíšu vám to a pomůžu je sehnat"

---

,,Pane Pottre, mohla bych s vámi mluvit?" Přišel ke mě a čekal co mu řeknu. Šla jsem zrovna na oběd, ale když už jsem ho tu potkala, tak to vezmu najednou.

Zašli jsme do jedné z nepoužívaných učeben. ,,Potkala jsem profesora Brumbála." Řekla jsem jak nejtišeji to šlo. ,,A dál mi za úkol vás připravit na setkání s Pánem zla." Harryho oči se rozzářili. Těžko říct jestli kvůli zmince o Brumbálovy, nebo kvůli zmínce o doučování. ,,Máte čas dnes v sedm hodin?" ,,Ano mám." ,,Pak se sejdeme v učebně kouzelných tvorů."

Láska, spravedlnost a smrtKde žijí příběhy. Začni objevovat