Léto, kdy jsem zkrásněla ( Jeremiah Fisher a nebo Conrad Fisher? )

16.

Když jsem se probrala, ležela jsem u Conrada v posteli. Nepamatovala jsem si nic a o to víc jsem se lekla když jsem na sobě neměla jedinej kousek oblečení a jenom Conradovo velký tričko a panský kraťasy utažení šňůrkou. Byl zrovna v koupelně a já se rozhlížela okolo sebe, chtěla jsem vylézt z postele jenže mě neskutečně zabolela hlava a všechno se mi rozmazalo. Vzápětí jsem se pozvracela, naštěstí mi někdo připravil koš k posteli. Conrad za mnou vyběhl a chytil mi vlasy ,, omlouvám se" vykoktala jsem ze sebe ,, nemáš se za co omlouvat" sedla jsem si zpátky do postele a kapesníkem si otírala pusu, přeprala jsem se s bolestí hlavy a šla si vypláchnout ústa v Conrádově koupelně, nikdy jsem si nevšimla jak uklizenou ji má, možná je to tím že naposledy jsem tu byla když jsme byli malé děti.

Vyčistila jsem si ještě zuby novým kartáčkem který mi Conrad vyndal z malé skříňky. Sedla jsem si zpátky na jeho postel a snažila si vzpomenout co se včera stalo a Conrad jako by mi četl myšlenky ,, včera jsi spadla do bazénu, vylovil jsem tvůj telefon ale bohužel už nefunguje, no a když jsi se probrala, rychle jsem tě odvezl domů protože jsi byla podchlazená." já si ale ani nepamatovala že bych se probrala, mám totální okno. ,, počkej a kdo mě převlékal?!" zděsila jsem se protože jsem nepotřebovala aby mě viděl zrovna Conrad ,, přinesl jsem ti tričko, kraťasy a nějakým způsobem jsi se zvládla převléct sama, oblečení jsem pak hodil do sušičky a když jsem se vrátil už jsi spala." ,, aha...děkuju" štipla jsem děkuju potichu, protože mi bylo trapně. ,, kolik je hodin?" ,, pár minut po sedmý, všichni ještě spí" kývla jsem a lehla si zpátky, najednou mi bylo jedno čí je to postel, cítila jsem se v ní dobře a nechtělo se mi vylézt. ,, chceš přinést snídani?" zasmál se Conrad ,, asi jenom prášek na bolest a vodu prosíím" Conrad se pousmál a zavřel za sebou dveře. 

Prohlížela jsem si jeho fotky v pokoji, je to opravdu dlouho co jsem u něj ležela v posteli, nerad si do postele pouštěl kohokoliv, vždycky si postel stlal, na rozdíl od Jeremiaha který jako malý na ní měl vždy neskutečnej nepořádek a pak na tom všem začal skákat. Susannah mu vždy hubovala ať si stele jako brácha, jenže Jeremiah se to nenaučil do teď. Conrad přisel a v ruce nesl velikej tác. Byla tam voda, prášek a smoothie pro mě. ,, kromě vody tam máš něco na kocovinu, pomáhá to" Conrad si sedl a jedl snídani, musli s mlékem a k tomu džus. Bylo to to nejklidnější ráno za celé léto, seděli jsme vedle sebe na posteli, jedli snídani, všude klid a do pokoje oknem profukoval letní vzduch. 

Když jsme oba dojedli, položila jsem si hlavu na jeho stehna. Dělávali jsme to jako malý když jsme neměli moc náladu a jen tak se flákali. ,, děkuju" usmála jsem se na něj, vlasy mu vysely dolů a Conrad se je snažil ovládnout a házel je rukou pořád dozadu. ,, za co?" ,, za všechno co se teď stalo, kdyby jsi tam ten večer nebyl, nevím co by se stalo" Conrad jenom kýval hlavou ze strany na stranu a já jeho tváře chytila do dlaní, zadívala jsem se do jeho oříškových očí a políbila ho.