Seznámení se sázkou.

11.

,,mám nápad" řekne najednou škodolibě Karolína. ,,zahrajeme si pravda nebo úkol?" hned dodá když zpozoruje že jí skoro všichni posloucháme.

Na to jen kývneme a posedáme si taky aby jsme na sebe tak nějak viděli.

,,tak já začínám" ujme se toho hned Karolína.

,,tak třeba ty Petře" upře na něj svůj zrak. ,,pravda nebo úkol?"

,,pravda" odpoví jednoduše.

,,tak co už si jí to řekl" řekne Karolína a hned na to to podívá na mě.

,,Kájo, nedělej to" řekne Calin vedle mě.

Jak Petrovi, tak i Karolíně věnuju zmatený pohled.

,,nedělej to, prosím" žadoní Petr, a já jen sedím a koukám, nevím o čem mluví a jsem z toho nervózní.

,,takže si jí to neřekl?" kouká na mě škodolibě Karolína.

,,Petře o čem to Karolína kurva mluví?"

,,Anno...já..." koktá.

,,Bože ty to si neuděláš, takže jí to řeknu já. Anno si jenom sázka"

,,Petře o čem to mluví" znovu se podívám na Petra.

,,Anno..." řekne Petr a ani se na mě nepodívá.

,,byla si jen blbá sázka, nic víc Anno" řekne Karolína.

Já se potom hned zvednu a jen cítím jak mi slzy stékají po tvářích.

,,Anno počkej" chytne mě Petr za ruku.

,,a na co Petře? Na to až si ze mě uděláš znova prdel"

,,ale to bylo před tím, Anno já tě miluju. Já ti to chtěl říct ale bál jsem se tvojí rekce"

,,tak tady jí máš" řeknu naštvaně, vyvlíknu se ze stisku jeho ruky a odcházím pryč z bytu.

Petr

,,tak seš úplná kráva?!" Vyjedu hned po Káje.

,,už bylo načase aby to věděla. A tobě to stejně může být jedno, nebo si jí snad opravdu miloval?" řekne ironicky.

,,a co když jo, hm?"

,,ale no tak, Petře. Ta holka se k tobě vůbec nehodí, je úplně jiná než si ty"

,,Anna může být sebevíc jiná než jsem já, ale i tak bych jí miloval, může být sebe víc jiná, ale mě je s ní kurva dobře, může být sebe víc jiná, ale žádná jiná by jí nesahala ani po kotníky"

,,bože Petře seber se, kolik ti je? 15 nebo co? Chováš se jak kluk kterej se poprvé zamiloval, doslova se tady teď hroutíš kvůli ní, a přitom můžeš mít mě"

,,ani nevíš, jak si se mi teď zhnusila. A ty na Annu nikdy nebudeš mít" řeknu a odejdu z bytu, a aspoň trochu doufám že jí někde najdu.

Anna

Jsem na cestě k rodičům, jela bych na kolej, ale bohužel už nemám klíče. Takže jedině kde teď můžu být, je doma u rodičů.

Nemůže tomu uvěřit. Vážně jsem byla jen sázka? Teď se ve mě mísí vztek, zklamání, smutek a velká bolest, a tohle vše se mi pak vyplavuje z očí.

...

Po 15 minutách jsem konečně dorazila k rodičům, a doufala že je nevzbudím.

,,haló?" ozval se mamky zmatený hlas.

,,mami to jsem já, neboj" uklidním jí, a ona zamnou hned přijde.

,,co tady děl-" zarazí se když mě uvidí. ,,co se stalo?" starostlivě se zeptala.

,,mami" to bylo vše na co jsem se zmohla.

Pak jsem k ní přiběhla jak malá holka a objala jí. Ano sice se máma občas chová jak kráva. Ale když opravdu mámu potřebuju snaží se tu pro mě být. I když máma není úplně stoprocentní, v takovýhle chvílích tu pro mě je. Ve chvíli kdy potřebuju mámu a nic víc, tak při mě stojí.

___

Je ráno, já se budím ve svém starém pokoji. Mám napuchlé oči, a jen pouhá myšlenka na to, co se včera stalo, mě zabijí.

Máma zatím nic neví. Na to, abych jí včera vysvětlovala co se vlastně stalo jsem opravdu neměla.

,,Ančí už si vzhůru?" zeptá se mě máma když vejde do pokoje.

,,už jo" chabě se na ní pousměju, na nic jiného se ani nevzmůžu.

,,někdo za tebou přišel" řekne a usměje se na mě.

,,a kdo?"

,,holky" otevře dveře do pokoje, a holky vejdou dovnitř. ,,tak já vás tu nechám" dodá, a odejde.

,,jak ti je?" zeptají se starostlivě holky.

,,je mi hrozně" hned jak to dořeknu tak mě holky obejmou.

,,to bude dobrý" řekne Viki slova útěchy.

,,hele Ančí, teď nechci bejt na straně Petra, ale to co říkal včera tak to myslel vážně. Ano ze začátku si byla jen sázka, ale on tě opravdu miluje, takhle jsme ho viděli jen s jednou holkou. A teprve teď zase s tebou" řekne Emma. ,,a navíc Petra znám už do té doby co jsme byli děti, a poznám když něco myslí vážně. Dej mu ještě šanci" koukne na mě.

...

Je večer holky tu už nejsou, a já přemýšlím nad tím co mi řekla Emma. Přemýšlím nad tím jestli mu mám dát šanci, a taky přemýšlím nad tou mě, neznámou holkou, o které se Emma zmínila.

Není to poprvé co jsem o té holce slyšela, několikrát se o ní zmínil Calin nebo Willi, ale nikdy o ní nemluvili když byl v blízkosti Petr. A mě litá hlavou co se tak asi mohlo stát.

No nic už půjdu spát, jsem strašně unavená. Ještě rychle kouknu na telefon a jdu spát.

Ale moje oči se hned zaplní slzami když vezmu telefon do ruky, a displej se rozsvítí. Při pohledu na mojí tapetu kde jsem já a Petr, se mi chce řvát.

Pak svoje oči přesunu na oznámení, a vidím 10 zmeškaných hovoru a několik zpráv od Petra. Za celý den jsem si toho nevšimla protože jsem měla režim nerušit.
__________________________________
.
.
.
900 slov
.
.
.