Seznámení se sázkou.

12.

Už je to dva týdny, dva týdny od toho co se stalo s Petrem. Je to divný ho nevidět každý den, popravdě mi to chybí ale i přesto jsem na něj naštvaná.

Každopádně, už jsem dva týdny nebyla ve škole, jediné co teď zvládám je jíst, spát a projíždět Tiktok. Ale moje aktivita je teď úplně jiná, už asi hodinu sedím na posteli, a koukám na Petrovo jméno a na ikonku "telefonu". Pořád přemýšlím jestli mu mám zavolat nebo ne. Co když toho budu litovat? Ale co když ne?

Mám mnoho otázek, ale žádnou odpověď.

,,ahoj kočko" vlétnou najednou holky do pokoje.

,,budu hádat, máma vás pustila"

,,přesně tak" zazubí se Emma.

,,tak pojď musíme tě přichystat" řekne Viki.

,,počkat proč?" kouknu na ně zmateně.

,,jdeš s náma do klubu" řeknou naráz.

,,tak na to vám seru"

,,ale no tak, my víme máš zlomený srdíčko, ale pojď s náma. Odreaguješ se, a navíc už nám chybíš" řekne Viki.

,,holky" řeknu nejistě.

,,prosím, prosím, prosím" kňourají jak malé holky.

,,vy mi nedáte pokoj dokud neřeknu jo. Co?"

,,ne nedáme" řeknou jednohlasně.

,,tak dobře, bože" jak to řeknu tak holky hned začnou jásat, a vytáhnou mě z postele.

...

Už je to asi hodina, co tady holky jsou a chystají mě do toho klubu. A i když je to hodina, tak zdaleka ještě nemají hotovo. Mají semnou hodně práce a ani se nedivím, vypadala jsem strašně. Co si budeme za ty dva týdny jsem se o sebe vůbec nestarala a byla jsem ráda že jsem ráda.

...

,,tak hotovo, jestli se ti to nebude líbit tak tě zbiju" řekne Viki, když mi dodělá grafickou linku na pravém oku.

,,to je boží" usměju se, a nemůžu z toho zpustit oči. Opravdu se jí to strašně moc povedlo.

,,to jsem ráda" úsměv mi oplatí.

,,tak můžeme ?" řekne Emma která znuděně leží na posteli.

,,jo už můžeme" zasměje se Viki.

,,konečně" řekne a zvedne se z postele. ,,a Ančí tohle ti sluší mnohem víc než to špinavý vytahaný triko" zasměje se.

,,haha blbečku" řeknu.

Ale opravdu musím říct že mi to sluší a že se v tom cítím moc dobře. Na sobě mám top přes krk s odhalenými zády, jako spodek mi holky dali obyčejnou černou mini sukni, a na nohách mám černé podpatky.

...

,,tak a jsme tu" řekne Emma, když asi po 15 minutách dojdeme před klub.

,,tak jdeme pařit" zajásá Viki a táhne nás do davu lidí.

,,tak holky co si dáme?" koukne na nás tázavě Viki.

,,já si dám colu s rumem" odpoví Emma.

,,já asi fantu třeba" pokrčím ramena.

,,no to vůbec. Anno neser nás a dej si něco" zamračí se na mě Viki.

,,tak gin a tonic"

,,pořád nic moc ale lepší než fanta" zasmějou se holky, a hned na to si objednáme.

...

Už jsme tu tak 2 hodiny. Já jsem si už tak 5x dala gin a tonic a několik panáku zelený.

Musím uznat že holky měli dobrý nápad. Opravdu jsem přišla na jiný myšlenky a moc si to užívám.

,,holky jdeme tančit" řekne Viki, a vezme nás za ruce.

Po chvíli tancování s holkama jsem na svých bocích zaregistrovala něčí ruce. Hned na to jsem si vzpomněla jak tohle dělal Petr a trochu si zasteskla.

,,odprejskni" řekla jsem hned když jsem se otočila.

,,ale no tak nedělej" řekl ten nechutnej kluk.

,,táhni" no co, přece se nenechám.

,,ty si snad nechceš užit?!"

,,ne nechce a teď táhni" vyjede po něm Emma.

,,bože" řekne a hned na to odejde.

,,děkuju" usměju se na ní.

,,není vůbec za co" úsměv mi oplatí.

Pak si jen dál užíváme hudbu, a to že jsme s holkama spolu.

...

Holky jsou právě na baru, a já se vydala na záchody. K mému překvapení tu není fronta. Proto hned vlezu dovnitř.

Kurva. Pomyslím si, když vlezu na jediný volný záchod, který je bohužel špinaví.

Co teď mám jako dělat, mám pocit jako bych se za chvilku měla počurat, a sere mě to.

Když v tom mě napadne že bych mohla jít na pánské. Je mi celkem jedno jestli bude mít někdo kecy, já se tu rozhodně nehodlám počurat.

Proto hned mířím na chodbu, a následně zalezu do dveří naproti mě. K mému štěstí tady nikdo není.

Když vylezu z jedné z kabinek, tak si jdu hned umýt ruce a koukám do zrcadla. Ale pak slyším ránu a něco jako syknutí z jedné kabinky. Nějak se nad tím nezabývám a jdu ke dveřím.

Ale pak se zastavím, když slyším další syknutí. Normálně bych to nechala, ale tohle znělo jako by bylo někomu opravdu špatně, a proto se vydávám ke zdroji zvuku.

Zaklepu na dveře, a chvíli čekám. Ale místo odpovědi se mi dostalo nářeku, a proto neváhám a vezmu za kliku. Čekala jsem že bude zamčeno ale k mému překvapení nebylo.

Pomalu otevřu dveře, ale hned na to se zděsím.
_________________________________
.
.
.
805 slov
.
.
.