dala bych si jedno latte.
s trochou přidanýho cukru
a taky s trochou tvýho štěstí
k tomu,
prosím.
už zase nevím, co dělám,
protože vlastně nedělám nic,
i když čas plyne tak rychle,
tak kde jsi
a kam ses tak rychle
stihnul vytratit,
když jsem vlastně neudělala
vůbec nic.
dala bych si jedno latte
a taky trochu horkýho čaje,
zahřála svý studený ruce,
i když je strašnej hic
a možná se rozhodla jít hledat
tebe
a to klidně i na měsíc,
protože mi tak nějak došla
chuť
dělat vůbec nic.
a u toho zase myslet na tebe
a na to,
jak jsi měl dostat víc
a jak mám sakra chuť na latte
a ty tvoje blbý kecy,
který se rozpadly v prach
a v chudý nic,
který už rozdáváš jen do ulic,
kde tě nikdo nezná
a ty neznáš víc.
dala bych si jedno latte
a taky si zapálila cigaretu,
za tvým barákem
i u svýho stolu,
kde bych zase vypsala
pár chudých vět
o tom, jak bych nejradši změnila
tvůj svět
a dala ti víc
než jen pár let
bez významu
a pak zase dělala nic,
jako každý den,
kdy nezbylo na víc,
ani na láhev s rumem,
který by nechutnal jako
naše starý dny.
dala bych si jedno latte.
s trochou přidanýho cukru
a taky s trochou tvýho štěstí
k tomu,
ale kde ho sebrat,
když ses ztratil v ostrých zatáčkách
neznámých ulic,
a mě už nebaví
dělat nic
když už u toho nejsi ty,
tam někde v pozadí
a latte už nechutná ani tak
jak dřív.
kde je ta stará chuť
a kam si zmizel ty?
//11.7.2024
